Slavnosti zavítaly poprvé na Moravu

První moravské Farmářské slavnosti se minulý týden uskutečnily v přírodním areálu Zlobice u Lipůvky nedaleko Brna. Přilákaly téměř dva tisíce lidí. Návštěvníci se mohli seznámit s chovem ovcí a koz, poznat jejich plemena, ochutnat čerstvé sýry a speciality z jehněčího masa a nakoupit si potraviny od farmářů z regionu. Nechyběly ani tvůrčí dílny, farmářská stezka nebo koncert Wabiho Daňka a skupiny Hop trop.

„Prostřednictvím farmářských slavností chceme především podpořit drobné české zemědělce a prodej přímo ze dvora. Farmářské trhy si již našly tisíce příznivců, málokdo ale tuší, kolik zajímavých statků funguje v jednotlivých regionech. Lze na nich nakoupit například čerstvé maso, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky nebo med. Tento typ prodeje zbavuje farmáře zbytečné byrokratické zátěže,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl. Lidé podle něj dávají stále více přednost kvalitním potravinám domácího původu, které nakupují od sedláků ve svém okolí. „Chceme ukázat, co to je farma, co to je sedlák, jakým způsobem funguje a jaké věci produkuje. Ne všichni k nám vozí to nejlepší, co vyprodukují. Přitom doma produkujeme často velmi vysokou kvalitu, která pomáhá udržet pracovní příležitosti v regionech a pomáhá rozvoji měst i obcí,“ uvedl Bendl při zahájení farmářských slavností v areálu Zlobice.
Bendl poznamenal, že ministerstvo chce podporovat živočišnou výrobu, protože ta přináší i pracovní místa na venkově. Dříve se spíše dávala přednost rostlinné výrobě a vyvážely se suroviny. „My ten trend musíme otočit, protože zemědělci tu jsou pro to, aby produkovali potraviny s přidanou hodnotou,“ konstatoval.
Stavy ovcí stoupají Předseda Svazu chovatelů ovcí a koz ČR Vít Mareš připomněl, že přírodní areál Zlobice je bývalý vojenský prostor u obce Malhostovice, ležící severně od Brna. Tradice pastevectví zde sahá do padesátých let dvacátého století, od kdy se zde páslo stádo stavropolských merinek šlechtitelského chovu Státního statku Brno, hospodářství Kuřim. Od roku 1975, po příchodu armády původní sady a pastviny zarůstaly náletovými dřevinami. Zvrat nastal až v roce 2004, kdy prostor převzala obec Malhostovice, která se svými partnery snaží obnovit vyhlášené významné krajinné prvky v tomto areálu. Za éry armády se tu žádná zemědělská činnost neprováděla. V současnosti se Svaz chovatelů ovcí a koz ČR ve spolupráci se společností OVEKO snaží udržovat tento prostor a chovat ovce a kozy způsobem šetrným k přírodě. Celkem chovají jde o asi sto dospělých ovcí, převážně plemene suffolk a přibližně tři desítky búrských koz. Celkem obhospodařují asi 36 hektarů půdy. Na základě spolupráce o agenturou ochrany přírody chovají ovce na managamentu suchých stepních trávníků.
„Areál je otevřen i široké veřejnosti, minimálně jednou za měsíc se snažíme dělat různé akce a propagovat tak nejen areál a farmu, ale i chov ovcí a koz v rámci celé ČR,“ podotkl Mareš.
Chovatelům ovcí i koz se podle něj v poslední době daří, početní stavy ovcí stoupají, z 80 tisíc kusů v roce 2000 se dostaly na 220 tisíc v roce 2012. Koz se v České republice chová kolem 25 tisíc a oblast Brněnska je regionem s významnou chovatelskou tradicí. Jedním z důvodů zvyšování početního stavu ovcí je také to, že v republice se rozšířily trvalé tavní porosty a požadavkem je určitý počet dobytčích jednotek. „Farmář se tak rozhoduje, jestli bude chovat skot nebo ovce a mnozí z nich dají přednost ovcím,“ míní Mareš. Podle něj se zvýšila i cena vlny. „Před čtyřmi lety byla na tom vlna úplně špatně. Vloni a letos se cena vlny asi třikrát zvýšila,“ uvedl s tím, že cena vlny může dosáhnout i 40 korun za kilogram.
Podle Mareše v posledních deseti letech došlo ke změně charakteru chovu koz. Dříve to byly spíše domácnosti, které měly jednu dvě ovce či kozy. Dnes je chovají rodinné farmy a stoupá počet farmářů, zpracovávajících mléko na výrobky.
Pokračování bude v Dolanech Další Farmářské slavnosti se uskuteční v září, kdy se cyklus přesune do Pardubického kraje na rodinnou farmu v Dolanech u Lázní Bohdaneč. Celý cyklus pořádá ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Asociací soukromého zemědělství ČR Realizuje jej společnost Park tři věže.
Asociace soukromého zemědělství ČR již dlouhodobě propaguje tradiční selská hospodářství, která jsou úzce spojena s životem na venkově. Již deset let proto také pořádá soutěž Farma roku, kde vždy představí a vyhodnotí pět nejlepších farem. Ty jsou však prezentovány zejména zemědělské veřejnosti. „Když se před nedávnem začaly opět oživovat pojmy jako prodej ze dvora či farmářské trhy, chyběl od myšlenky představit tyto farmy i široké veřejnosti a uspořádáním prvních Farmářských slavností už jen krůček,“ připomněl předseda ASZ Josef Stehlík vznik projektu Farmářských slavností. Tehdy však nikdo netušil, jaký fenomén se zrovna rodí. Dnes, po čtrnácti měsících od uskutečnění historicky prvních Farmářských slavností, je více než jasné, že tyto prezentace skutečného venkovského života jsou správně nastoupenou cestou. Dosud je totiž navštívilo více než 55 tisíc lidí, většinou rodin s dětmi. Přitom je jejich letošní série teprve v polovině, doplnila tisková referentka ASZ Šárka Gorgoňová.
Další ročník na vlastní pěst Mimo slavností, které jsou součástí letošní šestidílné oficiální série, měli možnost venkova chtiví nadšenci znovu navštívit i dvě farmy, které hostily slavnosti již v loňském roce. Konkrétně se jednalo o farmu rodiny Mejsnarových v Klášterské Lhotě a kozí farmu rodiny Dobrovolných v Ratibořicích u Třebíče. Tyto dvě rodiny uspořádaly Farmářské slavnosti s velkým elánem a pečlivostí na vlastní pěst. „Po velkém úspěchu loňských slavností v Klášterské Lhotě jsme se rozhodli tuto akci zopakovat i letos. Bylo to zároveň i přání mnoha návštěvníků, kteří vloni tento nápad velice ocenili,“ uvedl majitel farmy Mejsnarových Alois Mejsnar s tím, že díky Farmářským slavnostem se dostávají více do povědomí lidí, získávají větší reklamu a tím i další nové zákazníky.
Pavel Dobrovolný doplnil, že neuvěřitelný úspěch loňské akce i nečekaně vysoká návštěvnost nás inspirovaly k tomu uspořádat podobnou akci i letos. Myšlenka přivést na dnešní moderní farmy rodiny s dětmi a ukázat jim skutečný život na venkově, mi připadá ohromná. Upravuje se tak jejich, bohužel, mnohdy negativní mínění o farmářích, jejich práci a stylu života, dodal.