Příležitost i pro český výzkum

Celkem 47 milionů eur má k dispozici program Espon 2013 (European Spatial Planning Observation Network Evropské pozorovací sítě pro územní plánování). Jde v pořadí již o druhou generaci tohoto programu, do něhož je zapojeno celkem 31 zemí. Kromě členských států Evropské unie jde ještě o Island, Švýcarsko, Norsko a Lichtenštejnsko.

Posláním programu Espon 2013 je podpora rozvoje politiky, jejímž cílem je územní soudržnost a harmonický rozvoj evropského území. Program má poskytovat potřebné informace, důkazy, analýzy a scénáře týkající se územní dynamiky, odhalovat územní kapitál a potenciál pro rozvoj regionů a přispívat k evropské konkurenceschopnosti, územní spolupráci a udržitelnému a vyváženému rozvoji. Program podporuje různé akce. Jde například o aplikovaný výzkum na různá témata evropského územního rozvoje, který umožní posoudit silné a slabé stránky jednotlivých regionů a měst v evropském kontextu. Do tohoto výzkumu se zapojují nadnárodní skupiny výzkumníků. Důležité jsou cílené analýzy, které na podnět z praxe vypracovává tým odborníků dodaných Esponem. Výsledky projektů podporovaných programem se využívají v praxi, vycházejí v různých publikacích, informují o nich odborné semináře.
Rozpočet programu financuje ze 75 procent Evropská unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj, zbytek jde z účastnických zemí. Příjemci z České republiky se v poměrně obsáhlém seznamu výzkumných projektů hledají jen velmi obtížně. Jsou zatím zapojeni jen ve dvou projektech – v jednom Karlova univerzita, ve druhém Ústav územního rozvoje.
Výsledky z programu Espon 2013 přispěly i ke studii zabývající se novým pohledem na klasifikaci venkovské krajiny a oblastí. Evropské venkovské oblasti prošly v uplynulých dekádách významným vývojem. Projevily se v nich změny v zemědělství a demografickém složení, promítla se do nich globalizace i nástup nových technologií. Zatím existuje v unii jen hodnocení venkovských oblastí vycházející z hustoty obyvatelstva nebo přírodních zdrojů. Nový výzkum navrhl využití jednoduchý a důkladný způsob kategorizace krajiny na základě objektivní analýzy její charakteristiky.
Vědci využili jako základ detailní údaje o životním prostředí a socioekonomické situaci evropských zemí získané z velké části právě z výzkumů programu Espon a z poslední environmentální stratifikace Evropy. Identifikovali 13 environmentálních zón založených na biogeografických rysech, jako jsou nadmořská výška a klima, které mohou být přímo spojeny s krajinným pokryvem a využitím území.
Zmíněné environmentální zóny dále rozdělili do devíti „venkovských“ tříd, které pokrývají tři hlavní kategorie – příměstskou, venkov a jasný (hluboký) venkov. K tomuto dělení přispěly informace z programu Espon o ekonomické hustotě (příjem na kilometr čtvereční plochy). Je zřejmé, že právě tento ukazatel je pro charakteristiku oblasti důležitý, protože jej ovlivňují další faktory, včetně hrubého domácího produktu, hustoty obyvatel, dostupnosti velkých měst i dopravní obslužnost.