Obchod hlavně klame zákazníky

Kvalita potravin je v poslední době častým námětem novinových článků i zpravodajských reportáží, zejména po nedávných kauzách s nekvalitními potravinami, které se k nám ve velkém dovážejí z Polska. O původ potravin a jejich jakost se dnes více zajímají i samotní spotřebitelé. Celorepublikový přehled o situaci na maloobchodním trhu potravin však mají především inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), proto náš týdeník oslovil jejího ústředního ředitele Ing. Jakuba Šebestu.

Kolik pokut a v jaké výši udělili vaši inspektoři od počátku letošního roku a jaká nejzávažnější pochybení objevili? V letošním roce SZPI zahájila 662 správních řízení. Pokuty navržené v rámci těchto řízení dosahují celkové výše přes 16 milionů korun. Nejčastější právní kvalifikací je klamání spotřebitele. Jde o klamavě označené výrobky, kdy složení potraviny neodpovídá tomu, co je uvedeno na obalu nebo o takzvané přelepování, tedy prodlužování doby použitelnosti potraviny.
Pokud zohledníme rozsah zjišťovaného protiprávního jednání, pak jsou větší nedostatky zjišťovány v supermarketech. Inspekce ale svoji pozornost neupřela pouze na velké řetězce. Jak dokazují výsledky kontrol, které pravidelně zveřejňujeme, pochybení se nevyhýbají ani prodejnám menších podnikatelů a živnostníků. K těm nejzávažnějším proviněním bezpochyby patří úmyslné prodlužování doby použitelnosti, tedy přepsání data uvedeného výrobcem a uvedením pozdějšího termínu. Toto není žádné běžné přebalování výrobků, o jakém hovoří obchodníci. Prodej potravin s prošlým datem použitelnosti je dle zákona o potravinách sám o sobě velmi závažný delikt. Pokud ale někdo toto datum ještě úmyslně přepíše, tak se tím navíc dopouští klamavé obchodní praktiky a musí počítat s citelnou pokutou.

Zaměřuje se po nedávných skandálech SZPI více na kontroly polských potravin?
Ano, zaměřuje, což SZPI také několikrát veřejně deklarovala. Polské potravinové krize letošního roku a aktuální kontrolní zjištění dokládají, že Polsko nemá funkční systém kontroly potravin. Polská kontrola je netransparentní, dozorové orgány neposkytují o potravinových krizích informace otevřeně, o včasném předávání informací také nemůže být řeč. Je neuvěřitelné, že podvody s odpadní solí z chemického průmyslu a sušenými vejci mohly být prováděny tak dlouho a v takovém rozsahu. To je jasný důkaz, že v polském dozorovém systému něco nefunguje a spotřebitel zřejmě nebude na čelním místě jeho zájmu. 
Co se týká informací o potravinách stažených z polského trhu v důsledku obsahu technické soli a o firmách, které mohly na náš trh takové potraviny dodat, lze konstatovat, že Česká republika neobdržela žádné informace. My vlastně ani nevíme, jak se celá kauza odehrála. Existují tři sdělení polské strany, jak se do oběhu tato sůl dostala. Nevíme, kdo ji použil a do jakých výrobků se tato sůl dostala. To, že kontaminované výrobky skončily na trhu v České republice, je prakticky jisté s ohledem na rozsah a trvání případu. Je přitom pozoruhodné, že údaj o množství odpadní soli v potravinách zveřejnila polská media, nikoliv polský příslušný dozorový úřad. Deklarace, že tato sůl je zdravotně nezávadná, je poněkud úsměvná s ohledem na její původ v chemickém průmyslu a rozsah provedených zkoušek.

Kolik má dnes SZPI inspektorů, kolik dostává podnětů a čeho se nejčastěji týkají a od koho pocházejí? SZPI má 215 inspektorů. Výhodou současného nastavení systému je, že specializace inspektorů naší inspekce pokrývá všechny druhy potravin i související problematiku. Tedy jak potraviny rostlinného, tak i živočišného původu, jak bezpečnost, tak i problematiku jakosti nebo přímo falšování a s výjimkou potravin živočišného původu umožňuje kontrolu od výroby až po oblast maloobchodu. Takový záběr nemá v České republice v oblasti dozoru nad potravinami žádný jiný dozorový orgán.
V roce 2011 jsme obdrželi tři tisíce podnětů od spotřebitelů. Tento počet v roce 2012 bude dosažen již v měsíci červnu. Spotřebitelé si začali mnohem intenzivněji všímat situace na trhu s potravinami a snaží se být při ochraně svých práv mnohem aktivnější než v minulosti. Většina podnětů se pak logicky týká kvality prodávaných potravin a hygienických podmínek v maloobchodě.
SZPI začne také brzy zveřejňovat seznam problémových výrobků na novém internetovém portálu. Webová aplikace je již ve stadiu zkoušek a spuštěna bude v červnu nebo červenci letošního roku. Aplikace je jednoduchá a uživatelsky přívětivá. Spotřebitelé, ale i jiné orgány státní správy, si zde pomocí vyhledavače budou moci zjistit, které potraviny byly falšovány, kdo je vyrobil a kde SZPI zjistila jejich prodej. Věříme, že se z aplikace stane silný nástroj, který spotřebiteli usnadní orientaci na nepřehledném trhu s potravinami a zároveň bude silnou motivací pro výrobce i prodejce, aby kontrolovali kvalitu svého zboží.