V České republice se dostaly v současné době do prodeje karanténní vosičky se stromky kaštanovníku setého. Upozornění na dodávku rostlin kaštanovníků z Itálie, u kterých byl zjištěn výskyt tohoto škůdce, přišlo od slovenské rostlinolékařské služby V souladu s evropskou legislativou byla nařízena likvidace napadených rostlin, nicméně jejich část se dostala i do obchodní sítě v České republice, varuje před možným výskytem nebezpečné vosičky Zbyněk Škodáček ze Státní rostlinolékařské správy.
Žlabatka Dryocosmus kuriphilus je celosvětově považována za nejzávažnějšího živočišného škůdce kaštanovníku setého (Castanea sativa), který je v některých lokalitách České republiky významnou součástí životního prostředí, parkových a zahradních úprav.
„Usídlení tohoto škůdce na našem území by mohlo mít za následek environmentální degradaci těchto stanovišť a dokonce omezení školkařské produkce kaštanovníku“ varuje ředitel Státní rostlinolékařské správy Zdeněk Mach a dodává: „Pěstitelé, kteří si v nedávné době zakoupili a vysadili stromky kaštanovníků, by měli věnovat zvýšenou pozornost těmto rostlinám a při podezření z výskytu tohoto škůdce ihned informovat kterékoli naše pracoviště.“
Je nezbytné, aby bylo zabráněno výletu dospělců z hálek, neboť se mohou šířit na další stromy kaštanovníků v okolí. Podezřelé jsou zejména rostliny kaštanovníku odrůdy Marrone di Marradi, vypěstované italskou firmou Dalmonte Natale, Faenza a dodané českým prodejcům prostřednictvím slovenské firmy Centrum rozvoja záhradníctva, s.r.o., Prievidza.
Na zakoupených neolistěných výpěstcích kaštanovníku nejsou patrné žádné příznaky napadení žlabatkou, neboť tento druh přezimuje v pupenech a příznaky na mladých rostlinách se objevují teprve po vyrašení listů. Od dubna se na rostlinách objevují postupně narůstající hálky, způsobené žírem larev, mající v průměru 5–20 mm. Tvoří se na mladých větvičkách, listových řapících, nebo na středním žebru listu, jsou zeleně nebo růžově zbarvené a často obsahují části vyvíjejících se listů, stonků a řapíků. V hálkách se larvičky vyvíjejí a kuklí a obvykle v červnu se pak líhnou dospělci další generace. Žlabatky mají jednu generaci za rok. Na území EU, kde je v některých oblastech již rozšířena, byla zavlečena z původní oblasti výskytu v jihovýchodní Asii.
Tuto žlabatku je podle rozhodnutí Státní rostlinolékařské správy (SRS) ze dne 5. 10. 2006 a podle rozhodnutí Evropské komise č. 2006/464/ES zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území ČR a všechny právnické i fyzické osoby mají povinnost ohlásit výskyt nebo podezření z výskytu žlabatky SRS.
