Průměrná užitkovost českých krav od roku 1950 vzrostla více než čtyřnásobně z 1600 litrů mléka na jednu dojnici na 6900 litrů v roce 2010. Farmáři se snaží neustále zvyšovat dojivost krav, především výběrem správného plemene a složení krmiva, ale vliv má také dostatečné osvětlení stájí. Zjistili to čeští výzkumníci, kteří se zajímali o vliv intenzity osvětlení a dalších faktorů na užitkovost ustájených hospodářských zvířat. Příznivý efekt na dojivost má podle nich také sprchování krav v parných dnech.
V ročence Výzkumného ústavu živočišné výroby (VÚŽV) Praha Uhříněves je uvedeno, že výsledky sledování vlivu úrovně osvětlení ve stáji na užitkovosti dojnic potvrdily, že zvýšení úrovně osvětlení je jedním z chovatelských zásahů, který může poměrně rychle zvýšit produkci mléka, pokud nastane na trhu takový požadavek.
Velký efekt mají zejména prosvětlovací panely, které do velkých stájí pouští denní světlo, upřesnila Ivana Knížková z výzkumného ústavu živočišné výroby. Dojnice je podle ní závislá na denním světlu a podobná opatření zlepšují její reprodukci a užitkovost. Podle odborníků totiž sluneční světlo aktivuje u krav podvěsek mozkový, který produkuje hormony ovlivňující metabolismus celého organismu.
Negativní vliv na dojivost krav má v létě stres vyvolaný vysokými teplotami. Farmáři by proto měli krávy ochlazovat. Ve světě už sice fungují systémy, které dojnice sprchují plošně jemnými kapkami vody, jsou ale náročné na spotřebu vody. Výzkumníci z VÚŽV proto vyvinuli technologii, která krávu díky speciální řídicí jednotce a čidlu osprchuje pouze při příchodu ke krmnému žlabu. Tím se chtěli zamezit zamokřování podlah a kumulování odpadních vod, dodala Knížková.
Český systém ochlazování krav pomocí rozptylování jemných kapek vody u koryt loni ocenilo ministerstvo zemědělství a už jej začali používat první tuzemští farmáři. Nainstaloval si jej i školní statek slovenské vysoké školy zemědělské," sdělila Knížková.
Prezident Agrární komory Jan Veleba upozornil, že i díky práci českých výzkumníků v posledních letech výrazně vzrostla mléčná užitkovost tuzemských krav. Například u černostrakatého plemene se průměrná užitkovost zvýšila z 4301 kilogramů mléka v roce 1990 na nynějších téměř 9000 kilogramů. Česká republika tak společně s Německem, Nizozemskem a skandinávskými státy patří ke špičce v Evropské unii. Podle Veleby výzkum posunuje nejen genetiku, která je rozhodující, ale i management stáje a technologie, bez kterých zvířata tento výkon nemohou podávat.
