Vlna odporu proti dani z vína

Vláda se minulý týden shodla na zavedení sazby daně deset korun z litru vína, což má být jedno z příjmových opatření k udržení schodku veřejných financí. Vinaři toto rozhodnutí znovu kritizovali a vyhlásili petici na zachování původní nulové sazby. Politici naopak tvrdí, že tato daň, jejíž výnos bude ve srovnání s ostatními opatřeními zanedbatelný, má ochránit drobné tuzemské vinaře před dovozem, otázkou zůstává, zda je něco takového v rámci EU vůbec možné.

V současné době platí nulová sazba daně z takzvaného tichého vína. Průměrná spotřebitelská cena bílého jakostního vína se pohybovala v listopadu 2011 na úrovni 63,98 Kč/l, přičemž dopad zvýšení sazby by podle vlády znamenal růst ceny na 75,98 Kč/l, tedy o necelých 16 procent. Příjmy ze zdanění pak vláda očekává ve výši zhruba 1,3 miliardy korun ročně.
Vinaři minulý týden začali podepisovat protestní petici proti nové dani, kterou chtějí distribuovat přes obce, agrární komoru nebo vinotéky, podle nich lze očekávat nejen zvýšení ceny za víno, ale i administrativní komplikace. Tajemník Svazu vinařů ČR Martin Půček soudí, že vinaři aktuálně "čelí tlaku na zrušení tohoto odvětví". Navíc opatření zdraží veškeré víno na trhu. Vinaři také odmítají argumenty, že u nás platí spotřební daň u jiných alkoholických nápojů. Podle generálního ředitele Vinných sklepů Valtice Marka Šťastného jednotlivé obory nelze srovnávat, protože například návratnost z vysazení nových vinic trvá prý více než deset let. S plánovanými změnami nesouhlasí ani zástupci Vinařské asociace. Podle jednoho z jejích zakladatelů Josefa Valihracha bude novinka znamenat pro vinaře tvrdý zásah. "Je to neúnosné a podpásovka, přitom nejsem z těch, kdo by čekal od státu nějaké dotace," řekl Valihrach. Kritizoval zejména velké papírování, které změna přinese, a podotkl, že zdanění vinařů v okolních zemích není. Nulová spotřební daň na víno je například v Německu, Itálii, Španělsku, Rakousku, Maďarsku či Slovensku.
Politici ovšem zmíněné opatření prezentují naopak jako pomoc drobným vinařům. Jak uvedl ministr financí Miroslav Kalousek, zavedením spotřební daně na víno se vláda snaží především ochránit drobné tuzemské vinaře. Daň je tedy zaměřena na víno z dovozu, které se podílí na domácí spotřebě z více než 60 procent. Od daně by měla být osvobozena produkce drobných vinařů, která činí zhruba 500 tisíc hektolitrů, tedy asi 25 procent celorepublikové produkce. "To znamená, že 25 až 30 procent domácí produkce zdaněno nebude, nicméně ten zbytek by zdaněn být měl z hlediska rovných podmínek pro všechny," uvedl Kalousek. Navíc se k nám podle něj dováží především krabicová vína, která nemají, jak řekl, s vínem nic společného. Konkrétní hranice produkce pro osvobození od daně u jednotlivých vinařů bude ale teprve předmětem diskuze a analýz. "Ve vládním návrhu se objevilo dělení vinařů na malé, kteří mají být od spotřební daně osvobozeni, a ostatní, na které má být spotřební daň naopak uvalena. Je s podivem, jak může vláda přijít s tak absurdním návrhem, který počítá s podobnou byrokratickou definicí 'od stolu', přičemž je naprosto jisté, že uvedení podobného opatření do života bude znamenat dramatické znevýhodnění jedněch podnikatelů oproti druhým," uvedl Půček.
Podle předsedy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Pavla Suchánka však může být dvojí zdanění problém. "Pokud zdaníme dovozové víno, musíme zdanit i naše víno, neboť by nás Evropská unie napadla za znevýhodňování podmínek vinařů z Evropské unie. To znamená, že se to týká stoprocentně našich vinařů," řekl Suchánek.