Podíl pivních speciálů se zvyšuje

Pivní speciality už nejsou výsadou jen malých pivovarůnabídku začali rozšiřovat i konzervativní velcí výrobci. Výsledkem je zvyšující se jejich výstav, podíl speciálů už se dostal na 6,5 procenta a experti očekávají jejich další růst. Vyplývá to ze statistik Českého svazu pivovarů a sladoven. Základ trhu sice dál tvoří světlá piva a největším trendem je přesun zájmu od výčepních piv k ležákům.

Hitem jsou takzvané radlery, piva smíchaná s ovocnou šťávou. Radlery byly doteď populární hlavně v německy mluvících zemích. Jako první je z velkých českých značek začaly vyrábět Krušovice, dnes patřící Heinekenu, velkého úspěchu s ním ale dosáhl až loni Staropramen. A konkurence zareagovala a v polovině března oznámil plzeňský Prazdroj zahájení prodeje dvou radlerů pod značkou Gambrinus. Na začátku dubna začne prodávat obdobný nápoj Heineken pod značkou Zlatopramen. Radlery jsou světlá piva, smíchaná se skoro stejným objemem citrónové šťávy, takže mají i nižší obsah alkoholu.
Pivní kritici často hovoří o českém pivním trhu jako o konzervativním, zahleděném jen do jediného typu piv takzvaného plzeňského typu. Velcí výrobci oponují, že je to tradice, která do české kotliny patří. Různě interpretují obě skupiny i aktuální čísla o prodejnosti - když se sečtou všechna deseti- až dvanáctistupňová piva, mají stále dohromady na trhu podíl asi 93,5 procenta, o rok dřív to bylo 95 procent. Zbytek tvoří speciály, do nichž se počítají i radlery nebo nealkoholická piva.
Heineken bude svůj radler vařit ve Velkém Březně na Ústecku a právě severozápad Čech může fungovat jako ukázkový příklad situace na českém trhu. Heineken do Velkého Března vloni na podzim přestěhoval výrobu Zlatopramenu ze zavíraného závodu na druhém břehu Labe a dohromady tam vaří asi 500 000 hektolitrů piva ročně. S technologicky náročnějšími pivními speciály zatím jen experimentuje a vaří je jen při různých svátcích. Zájem o ně se loni meziročně zvýšil o 77 procent.
Protikladem je varnsdorfský Pivovar Kocour, který v roce 2008 založil s kamarády Josef Šusta. Malý pivovar na česko-německé hranici vaří především speciály, občas s nimi vyhraje nějakou odbornou cenu a v roce 2010 vykazoval vlastní výrobu 600 hektolitrů, což spíš odpovídá "pivovárkům" v restauračních sklepích. Vloni zájem vzrostl víc než trojnásobně a dostal se na 2000 hektolitrů.
Na nezájem si nestěžuje ani třetí pivovar v regionu, tradiční Žatec. Ten pod britským majitelem posledních deset let zvedá výstav, který se za rok 2011 odhaduje na 32 000 hektolitrů. Podobné výsledky mají v Česku i další menší pivovary, například Svijany a Bernard. Naopak velké koncerny v posledních letech bojovaly se stagnující nebo dokonce klesající poptávkou.