Rozhodne počasí i ekonomika

Jak si povede evropské zemědělství zejména v produkci plodin na orné půdě, masa a mléka v nejbližších letech odhadují na základě informací známých do poloviny letošního února experti Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise (DG Agri). Předpověď samozřejmě nemůže počítat s nečekanými událostmi, jako jsou různé přírodní katastrofy - třeba záplavy či naopak sucha. A nutno poznamenat, že zvýšená aktivita Slunce a nárůst počtu skvrn na něm může letos přinést sucho celé Evropě. Je také zřejmé, že produkci, spotřebu i obchod s agrárními výrobky bude ovlivňovat makroekonomické prostředí, a to nejen v unii, ale také v dalších zemích světa.

 Světové ekonomické podmínky O makroekonomických podmínkách panujících v zemích Evropské unie, USA a dalších velkých a také rozvíjejících se ekonomikách se v médiích šíří ne vždy příznivé zprávy. Přesto experti předpokládají nepatrné zvýšení hrubého domácího produktu (HDP), mírný růst populace, menší inflaci, vyšší nezaměstnanost a zejména zvednutí cen ropy. Celkově by na Zemi mělo v roce 2013 žít sedm až 7,1 miliardy lidí. Brusel očekává, že růst populace by měl zvýšit zájem o dovoz potravin zejména v některých zemích - například v Indii (o 1,4 procenta), Pákistánu (o 1,8 procenta) a Saudské Arábii (o 2,2 procenta), Naproti by mírně měl klesnou zájem o import potravin v Rusku, Japonsku a na Ukrajině.
Celosvětový růst HDP by se podle předpovědí měl letos dostat jen na 2,7 procenta a pravděpodobně napřesrok posílit na asi 3,6 procenta. Světová inflace by letos měla činit čtyři procenta a v roce 2013 tři procenta. Očekává se také, že letos oslabí vůči americkému dolaru hlavní světové měny, s výjimkou čínského jüanu a japonského jenu, které naopak posílí. Oslabování ostatních měn by mělo pokračovat i v roce 2013, kdy experti předpovídají pouze růst kurzu ruské a čínské měny. Poměry v ekonomice zamíchá i cena ropy. Ta by se měla letos podle bruselských expertů dostat (u ropy Brent) na 115 amerických dolarů za barel a napřesrok na 118 dolarů za barel.
Hospodářské výhledy samotné unie Experti očekávají mírné zvýšení počtu obyvatel v unii v roce 2013 až na 504,8 milionu lidí. Růst by měl nastat hlavně ve starých zemích, zatímco v nových členských státech se očekává spíše slabý pokles. Důležitým ekonomickým ukazatelem je vývoj HDP, jehož růst by měl letos klesat a v následujících letech se opět oživit. Je třeba také počítat s inflací, která letos i příští rok dosáhne v EU patrně dvou procent. Letos se dá počítat i s růstem nezaměstnanosti, v nejvíce postižených státech unie – Španělsku a Řecku, až na 20 a 18 procent. V úvahu berou experti i pravděpodobně pokračující oslabování kurzu eura vůči americkému dolaru
Plodiny pěstované na orné půdě Ve většině evropských regionů seli zemědělci loni na podzim více ozimů než v dřívějších letech. Výjimkou bylo pouze Dánsko a Švédsko, kde jejich setí zkomplikovaly nepříznivé klimatické podmínky. Je velmi pravděpodobné, že ozimy poškodily zejména ve východní Francii, zemích Beneluxu, Německu, Polsku i u nás mrazy, které poměrně rychle vystřídaly do té doby panující mírné zimní počasí. Ve Španělsku a Portugalsku zasáhl do vývoje ozimů nepříznivě nedostatek srážek.
Loni se sklidilo v unii celkem 284 milionů tun obilí, což bylo o čtyři procenta více než v předchozím roce. O nárůst se zasloužily hlavně vyšší výnosy kukuřice. Podle expertů by se letos měly výnosy zvýšit o čtyři procenta a díky tomu by sklizeň mohla činit zhruba 288 milionů tun obilí. Zásoby se mírně zvednou, ale přesto budou na poměrně nízké úrovni 37 milionů tun, což představuje asi 13,5 procenta domácí potřeby obilovin. Konečné zásoby cereálií v unii by se mohly trochu zotavit v hospodářském roce 2012/2013.
Olejniny Loni se v unii sklidilo zhruba osm milionů tun slunečnicového semene, což bylo o 20,1 procenta více než v předchozím roce. Celková produkce olejnin vzrostla o 0,9 procenta na asi 29 milionů tun. V hospodářském roce 2012/2013 by se olejniny měly pěstovat na 11 milionech hektarů (meziročně méně o 0,2 procenta), rozroste se pravděpodobně nepatrně výměra řepky na úkor ploch osetých slunečnicí a sójou. Vzhledem k tomu, že se očekává mírný růst výnosů, neměl by se konečný výsledek letošní sklizně lišit od loňského.
Proteinových plodin se loni sklidilo o 4,1 procenta méně, než v předešlém roce, tj. 2,7 milionu tun. Letos se očekává další pokles produkce na 2,6 milionu tun.
Maso Sektor masa byl loni ve znamení zvýšené poptávky na světových trzích. Na ní se podílely nejen problémy se zásobováním na Dálném východě dané chorobami zvířat, ale také snížení nabídky vyvolané vysokými náklady na krmiva. Krmné komponenty byly drahé přes poměrně dobrou úrodu v unii, USA, Kanadě i Rusku. Vysoké ceny i poptávka měly příznivý vliv na export masa z unie.
Bruselští experti očekávají další snižování celkové spotřeby masa v unii, a to letos o 0,7 procenta a napřesrok o další 0,4 procenta. Jediným druhem masa, jehož obliba dále poroste, bude podle nich maso drůbeží. Důvody spočívají nejen v jeho zdravotních aspektech, ale také v cenové dostupnosti. Letos by se podle předpovědi měla celková produkce masa v unii mírně snížit (o 1,1 procenta) a na letošní úrovni by měla zůstat i v roce následujícím.
Vysoké ceny a nedostatečná nabídka budou i v nadcházejících dvou letech patrně omezovat spotřebu hovězího a telecího masa. Stáda skotu v uplynulých letech se postupně zmenšovala a stejný trend bude pravděpodobně pokračovat. I nadále parně potrvá zájem o export živých zvířat. Očekává se další pokles domácí produkce i exportu hovězího a telecího masa. Jejich ceny zůstanou i stále vysoké. Největšími exportéry hovězího masa na světový trh budou i nadále USA a Austrálie, zatímco produkce zemí uskupení Mercosur (členské země Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay a Venezuela, přidružené státy Bolívie, Chile, Kolumbie, Ekvádor a Peru) bude letos menší. Největšími dovozci zůstanou patrně Rusko, Japonsko, Jižní Korea a Turecko. Unie by si měla díky velké poptávce z Ruska a Turecka zachovat (pokud jde o obchodované množství) svou pozici čistého exportéra. Nicméně dovozy hovězího a telecího masa do unie v následující období porostou, a to zejména za zemí Mercosuru.
Vysoké ceny krmného obilí zvedly náklady v sektoru vepřového masa. Marže evropských chovatelů se zlepšila až v posledním kvartále loňského roku. Světová spotřeba vepřového masa poklesla, ale vzhledem k nižší nabídce zůstává poptávka vysoká. Experti očekávají pro letošní rok zlepšení příjmu chovatelů. Umožnit by to měly stabilní ceny krmiv a pokračující vysoké ceny masa. Nicméně se předpokládá pokles produkce zhruba o jedno procento způsobený nepříznivým vývojem sektoru v uplynulém období a potřebě investic. Loňský rok přál exportu vepřového masa a podobně by tomu mělo být i letos, i když s mírným poklesem o dvě procenta. Letos bude patrně nižší dovoz, a to zhruba o 3,5 procenta. O procento až půl druhého se bude v nadcházejících dvou letech zmenšovat i spotřeba vepřového masa.
Nejpříznivější předpověď má drůbeží maso. Podle ní poroste letos celková spotřeba v EU o 0,8 procenta. Zaslouží se o to vyšší domácí poptávka a relativní cenová dostupnost masa. To platí v podstatě i v dalších částech světa snad kromě USA. Podobný výhled má i světová produkce, která se bude pravděpodobně zvyšovat (s výjimkou USA). V unii by měla výroba drůbežího masa letos vzrůst o 0,6 procenta a napřesrok o dalších 0,7 procenta. Zatímco export drůbežího masa z unie se měl letos patrně sníží o 1,2 procenta, import by měl zůstat na stejné úrovni jako loni. Podobnou předpověď mají experti unie i pro rok 2013.
Stáda ovcí se v unii nadále zmenšují, zejména ve Španělsku. Produkce skopového (ovčího i kozího) masa bude proto stále klesat (letos asi o 1,6 procenta, příští rok o další 0,5 procenta) a snižovat se bude i spotřeba. Naopak poroste import skopového masa do unie, a to letos o 1,8 procenta.
I předpověď v celém sektoru masa ohrožují značné nejistoty, a to nejen možný růst produkčních a investičních nákladů a nepředvídatelné pohyby trhu. Každopádně je nutné v unii počítat s novými podmínkami pro ustájení březích prasnic, jimž musí chovatelé vyhovět od roku 2013. Je také otázka, jak se projeví u skotu, ovcí a koz nový virus Schmallenberg. Náklady na energii a krmné komponenty rostou od roku 2010 a pravděpodobně nelze počítat s jejich poklesem.
Mléko Dodávky mléka do mlékáren se loni ve srovnání s předloňským rokem zvedly o dvě procenta. Nárůst zaznamenaly hlavně Francie, Německo, Irsko, Polsko, Velká Británie a Rakousko. Zvyšování dodávek by mělo pokračovat i letos, i když bude patrně mírnější (o jedno procento letos a o 0,6 procenta v roce 2013). Je pravděpodobné, že některé země opět svou kvótu převýší, jiné ji nesplní.
Loňská průměrná dojivost 6431 kg na dojnici by se měla nadále mírně zvyšovat. Stav dojnic se loni snížil zhruba o 0,8 procenta a tento trend bude pokračovat i v dalších dvou letech.