Návrhy pro resort nepřijatelné

Návrhy na razantní omezení výdajů státního rozpočtu a zvýšení jeho příjmové stránky, které představil koncem února premiér Petr Nečas spolu s ministrem financí Miroslavem Kalouskem se dotknou všech občanů České republiky. Některé návrhy však cíleně míří do resortu ministerstva zemědělství. Mezi takové patří například návrh ministerstva financí na reorganizaci resortních institucí, zrušení tzv. zelené nafty či zavedení spotřební daně na víno. Většina z těchto návrhů je však pro zemědělskou veřejnost nepřijatelná.

Ministerstvo financí například navrhuje, aby Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), byl včleněn do struktury ministerstva zemědělství, což by mělo přinést státu úsporu 383 milionů korun a 220 pracovních míst. Podobný osud by podle návrhu tohoto ministerstva čekal také Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) a Vinařský fond, s úsporou dalších téměř 160 milionů korun a 65 pracovních míst. Podle návrhu by měly být do jiných organizací v resortu začleněny také Státní rostlinolékařská správa, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, Česká plemenářská inspekce a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Navíc by měla ministerstvu zemědělství nově připadnout část agendy krajských hygienických stanic, za něž je dnes zodpovědné ministerstvo zdravotnictví. Celkově tato opatření mají podle propočtů ministerstva financí vést v resortu ke zrušení více než 2400 pracovních míst a k finanční úspoře kolem 2,4 miliardy korun.

Vlastní reforma
Ministr zemědělství Petr Bendl v reakci na návrhy změn na úřadech a ve státních fondech z pera Miroslava Kalouska uvedl, že během několika týdnů představí vlastní plán na zefektivnění práce kontrolních orgánů ve svém resortu, který již před časem avizoval.
Farmáři jsou dnes vystaveni velkému množství kontrol a zejména ti drobní si dlouhodobě stěžují, že jim kontroly a s tím spojené papírování nesmírně ztrpčují život a ubírají čas na skutečnou práci. Reorganizace, která má mimo jiné odstranit duplicity při kontrolách, by se měla dotknout také poboček v regionech, které zde má ministerstvo zemědělství i jemu podřízené organizace. "Tak, aby byl v každém okrese jen jeden dům, jedna kancelář," přiblížil svoji představu ministr.
Jak uvedl mluvčí ministra Jan Žáček, Bendlův úřad, podobně jako další resorty, v posledních letech pravidelně snižuje své provozní výdaje. "Aby byla zabezpečena maximální výše finančních prostředků pro dotační politiku zemědělského sektoru, snížili jsme běžné a kapitálové výdaje na provozní činnost celého rezortu proti roku 2011 o téměř 400 milionů korun, tedy o 10,5 procenta," řekl Žáček s tím, že za poslední dva roky tak úřad náklady na provoz snížil o čtvrtinu.
"Já si myslím, že uspořádání institucí v rámci resortu by v žádném případě nemělo vzejít z hlav úředníků ministerstva financí, protože při vší úctě k nim to nemůžou podrobně ovládat," reagoval na návrh ministerstva financí prezident Agrární komory Jan Veleba. "Pro mě je důležitý návrh ministra zemědělství," podotkl.
Pro reorganizaci státní správy je však jednoznačně Asociace soukromého zemědělství ČR. „My jako organizace rozhodně souhlasíme s navrhovanou reorganizací státní správy, na jejíž potřebu již dlouhou dobu upozorňujeme. Určitě není udržitelný stav, kdy o sektor zemědělství pečuje téměř sedm tisíc úředníků v téměř desítce úřadů,“ uvedl pro náš týdeník předseda asociace Jan Stehlík.

Zelená nafta
Zásadní nesouhlas vyjádřila ústy svého prezidenta agrární komora s Kalouskovým záměrem zrušit státní podporu takzvané zelené nafty, ze které stát zemědělcům vrací víc než polovinu spotřební daně. Opatření, které by mělo podle ministerstva financí pomoci státnímu rozpočtu v letech 2013 a 2014 částkou 1,6 miliardy korun ročně, by totiž významně poškodilo české zemědělce. Ti mají dnes nárok na vrácení 60 procent spotřební daně, kterou zaplatili při nákupu nafty spotřebované při zemědělských činnostech.
"Pokud se to udělá, tak nerovné podmínky mezi námi a starými zeměmi Evropské unie se prohloubí. Tentokrát ne vinou Bruselu, ale cílenou politikou české vlády, takže s tím samozřejmě nesouhlasíme," uvedl Veleba. Podle jeho slov vrací spotřební daň z nafty většina zemí Evropské unie. „Proti návrhu bude celá zemědělská veřejnost a my o něm s ministrem financí chceme jednat,“ dodal prezident.
S návrhem nesouhlasí ani asociace soukromého zemědělství. „Návrh na zrušení tzv. zelené nafty je pro nás určitě nepříznivou zprávou obzvláště v době, kdy ceny nafty zdolávají rekordy. Navíc jsme za posledních několik let díky naší iniciativě docílili i poměrně jednoduchý způsob komunikace a prokazování nároků na vratku spotřební daně. Rozhodně to bude pro nás citelný finanční výpadek,“ konstatoval Stehlík. Podle jeho slov je navíc vracení části spotřební daně z nafty potřebné mimo jiné i pro to, aby byla prováděna údržba i těch pozemků, na nichž to není jinak ekonomicky zajímavé. „Údržba těchto pozemků má však velký přínos pro životní prostředí a zrušení této podpory by bylo velkou chybou,“ dodal
Navrhované opatření se však nelíbí ani poslancům. "Na jednu stranu chápu, že je třeba do státního rozpočtu sehnat nějaké další rezervy a úspory, ale na druhou stranu zelená nafta je dlouhodobě dobře fungující nástroj podporující české zemědělce," řekl místopředseda sněmovního zemědělského výboru Jiří Papež. Současně poukázal na to, že se zelená nafta uplatňuje i v jiných evropských zemích a úřady ji bez problémů kontrolují.
"Je to další podpásová akce ministra Kalouska," komentoval záměr další místopředseda výboru Ladislav Skopal, který návrh označil za další postupnou likvidaci tuzemského zemědělství, které se stane nekonkurenceschopným vůči okolním státům.

Spotřební daň
Stejně jako proti zrušení tzv. zelené nafty se postavili, zejména vinaři, proti návrhu zavést spotřební daň na víno ve výši deset korun za litr. Tento návrh vyvolal mezi vinaři a vinohradníky bouři nevole a spolu s hejtmanem Jihomoravského kraje a stínovým ministrem zemědělství ČSSD Michalem Haškem jednoznačně vyjádřili svůj nesouhlas. Daň by podle nich totiž mohla zlikvidovat vinaře na Moravě a vedla by k dovozu levnějších vín z příhraničních oblastí. Podle prezidenta agrární komory může zavedení této daně znamenat pokles poptávky o deset až dvacet procent. Proti je pochopitelně také Svazu vinařů ČR. Podle jeho představitelů by zavedení daně přispělo k dovozu vín z pohraničí a přesunu části turistického ruchu z jižní Moravy do Rakouska.
„Co se týká spotřební daně na víno, nesouhlasíme s ní hlavně z těchto důvodů: Jednak se obáváme, že její zavedení existenčně poškodí především malé vinaře, a jednak proto, že povede k uvádění "černých" litrů vína na trh, a tak i ke snížené výtěžnosti této daně,“ uvedl předseda asociace soukromého zemědělství s tím, že daň a její vymáhání ze strany státu zvýší jeho náklady a tím bude efekt této daně zcela popřen.