Státní podnik Lesy České republiky pod vedením generálního ředitele Svatopluka Sýkory neporušoval zákon ani nepoškozoval stát, uvedla dnes firma v reakci na v pondělí zveřejněné výsledky kontroly hospodaření státního podniku provedené Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ).
Kontroloři ve svém závěru uvedli, že ministerstvo zemědělství i podnik sám postupovaly někdy tak, jako kdyby Lesy ČR hospodařily s vlastním majetkem, ale rizika přenesly na stát. Lesy přitom nemají vlastní majetek, ale mají právo hospodařit s majetkem státu. Podle NKÚ ministerstvo také nevědělo, že generální ředitel firmy působil souběžně jako místopředseda představenstva akciové společnosti, jejíž předmět podnikání byl v některých činnostech shodný s podnikáním LČR. Zákon o státním podniku přitom takový souběh funkcí neumožňuje, podotýká NKÚ. Z informací v kontrolním závěru vyplývá, že jde o současného ředitele Svatopluka Sýkoru.
V kontrolním závěru stojí, že generální ředitel na dotaz NKÚ odpověděl, že při nástupu do své funkce ústně informoval tehdejšího ministra zemědělství Petra Gandaloviče, a ten mu prý souhlas udělil. Ministerstvo však podle NKÚ uvedlo, že o udělení souhlasu žádné informace nemá. LČR dnes zopakovaly, že Sýkora Gandalovičovo svolení získal, a byl o tom informován i předseda dozorčí rady ČR a tehdejší členové vedení LČR. Podle dnešního vyjádření LČR mají sice firmy, ve kterých Sýkora působil v průběhu vedení státních lesů některá podnikatelská oprávnění, jako je například koupě zboží za účelem dalšího prodeje, které se shodují s činnostmi LČR, faktická podnikatelská činnost firem je však prý zcela odlišná. Například jedna z uvedených firem, společnost Pragosport, se prý po celou dobu své existence zaměřuje na oblast sportu. LČR zároveň popírají, že by jimi a uvedenými firmami probíhala jakákoliv obchodní činnost.
Ze zprávy NKÚ dále mimo jiné vyplývá, že například směna pozemků v případě Radějovské obory byla pro stát nevýhodná a pochybily při ní jak LČR, tak ministerstvo zemědělství. Jak úřad uvádí, směnily LČR víc než 1000 hektarů uceleného komplexu lesa v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty s fyzickou osobou a výměnou za ně dostaly pozemky roztříštěné po devíti katastrálních územích celé ČR. Některé pozemky přitom podle kontrolorů nešlo směnit, protože šlo o strategický a neprodejný pozemek nebo o pozemky hraničící se Slovenskem. Lesy i ministerstvo tak podle NKÚ zvýhodnily zájem soukromé osoby před veřejným zájmem. Majitelem obory se stal bývalý majitel firmy Hamé Leoš Novotný, který byl předtím nájemcem obory. Případ Radějovské obory se řešil v roce 2009 i v Poslanecké sněmovně.
