Stromem letošního roku se stal tis

Lesy ČR každoročně v rámci vzdělávacích aktivit vyhlašují jednu dřevinu tak zvaným stromem roku. Pro letošní rok byl stromem roku vybrán tis. V ČR je původním druhem tis červený (Taxus baccata), stálezelená jehličnatá dřevina z čeledi tisovitých. V průběhu celého roku budou lesníci z Lesů ČR, během celé řady osvětově edukativních akcí typu Den s Lesy ČR, představovat veřejnosti tuto dřevinu, zejména pak její přínos pro podporu rozmanitosti našich lesů. Agroweb o tom informoval tiskový mluvčí podniku Zbyněk Boublík.

Tisy mají v našich podmínkách keřovitý nebo stromovitý vzrůst; dosahují výšky přibližně 15 metrů. Jsou považovány za dlouhověké dřeviny a vyskytují se často ve vícekmenných formách. Kůra tisu je zpočátku hladká, červenohnědé barvy, která se později mění až na šedočernou. Jehlice tisu mohou být až 3 centimetry dlouhé, na líci mají barvu temně zelenou, na rubu světlejší, vytrvávají 4 – 8 let. Tisy jsou převážně dvoudomé rostliny. Samčí i samičí květy, které vykvétají brzy zjara, vyrůstají obvykle na oddělených stromech. Semeno je zčásti obklopeno jasně červeným, dužnatým míškem. Tisu vyhovuje vlhčí stín až polostín s hlubší živnou půdou.
Dříve u nás tis rostl ve větším zastoupení než dnes. V současnosti se jeho původní populace vyskytují například na Křivoklátsku, v Lužických horách, Labských pískovcích, v předhůří Šumavy, v Povltaví u Štěchovic, na historickém rozhraní Čech a Moravy v oblasti Hřebečského hřbetu na Svitavsku, dále pak v Beskydech a v Moravském krasu.
Celá rostlina, kromě plodového červeného míšku, je pro řadu živočichů i pro člověka prudce jedovatá. Proto se mu v minulosti říkalo strom smrti. Jedovatost způsobuje směs alkaloidů zvaná taxin. Z historie je známa řada případů otrav dobytka, zejména koní.
Za důvod významného úbytku tisu jsou považovány zejména mimořádné vlastnosti jeho dřeva. Nádherné, husté tisové dřevo se širokým červenohnědým jádrem a úzkou světlejší bělí je nejtvrdší a nejtěžší z našich domácích jehličnatých dřevin. Kdysi se mu říkalo „železné dřevo“, protože latě vyrobené z tisu prý vydrží déle než kovové tyče. Také nejstarší známý dřevěný předmět vyrobený rukou člověka - kopí, jehož stáří se odhaduje na 50 tisíc let - je z tisu. Kvůli své pružnosti bývalo tisové dřevo oblíbeno zejména na výrobu luků, kuší a dalších zbraní; v obdobích válek se dokonce stávalo nedostatkovým zbožím.