Nemělo by se plýtvat potravinami

Plýtvání potravinami v Evropské unii se nelíbí poslancům Evropského parlamentu. Na svém lednovém plenárním zasedání požadovali rychlé přijetí opatření, které by mělo vyhazování až poloviny ze všech vyrobených potravin omezit a do roku 2025 potravinový odpad snížit.

Poukazují na to, že na jedné straně se potraviny likvidují, na druhé straně je jen v Evropské unii 79 milionů obyvatel pod hranicí chudoby a 16 milionů závisí na potravinové pomoci charitativních organizací. Europoslanci ve své rezoluci požadují, aby se do roku 2025 snížilo množství potravinového odpadu a zároveň zlepšil přístup chudých občanů unie společenství k potravinám.
Podle studie zveřejněné Evropskou komisí vzroste plýtvání potravinami bez nějakého zákroku do roku 2020 o dalších 40 procent. Jídlo se vyhazuje ve všech fázích potravinového řetězce, tedy u producentů, zpracovatelů, obchodníků, dodavatelů, u spotřebitelů i v zařízeních společného stravování, tady v jídelnách, restauracích apod. Podle údajů komise se na množství vyhozených potravin podílejí výrobci 39 procenty, maloobchodníci pěti procenty, sektor stravování 14 procenty a domácnosti dokonce 42 procenty. Odborníci předpokládají, že až šedesát procent potravin se v domácnostech likviduje zbytečně.
Pomoci by podle poslanců měla koordinovaná strategie, která by zasáhla v celé EU a v jejích jednotlivých členských státech, zlepšila efektivnost dodávek a spotřeby v jednotlivých potravinových řetězcích.
Poslanci upozorňují, že v budoucnu bude nejdůležitější stoupající poptávka po potravinách. Plýtvání s jídlem není jen etický, ale také ekonomický a sociální problém s obrovskými důsledky i pro životní prostředí.

Vzdělání a kurzy

A jak je možné vyhazování jídla do roku 2025 omezit? Jednou z cest je lepší vzdělání a informovanost spotřebitelů, jak se plýtvání potravinami vyhnout. Usnesení parlamentu se školními i jinými kurzy, které by měly naučit spotřebitele i žáky, jak skladovat potraviny, jak z nich připravovat pokrmy i jak nepoživatelné jídlo likvidovat. I s potravinami by se mělo nakládat udržitelným způsobem. Europoslanci navrhují, aby se rok 2014 označil jako Evropský rok proti plýtvání potravinami.

Další datum

Hodně potravin se vyhazuje i v distribuční síti. Aby obchod neprodával potraviny v době kdy se blíží konečné datum jejich spotřeby či trvanlivosti, bylo by podle parlamentu vhodné rozšířit značení o další údaj, a to o datum, do kdy se může daná potravina prodávat.
Evropská komise a členské státy by však měly nejprve zajistit, aby spotřebitelé pochopili rozdíl mezi minimální trvanlivostí a dobou spotřeby. Minimální trvanlivost udává dobu, po kterou si potravina uchovává nejlepší kvalitu, a po jejím uplynutí nehrozí po konzumaci žádné zdravotní problémy. Na čerstvých potravinách se uvádí doba spotřeby (spotřebujte do …). Uvádí dobu, po kterou výrobce garantuje (za uvedených podmínek skladování a použití) zdravotní nezávadnost výrobku. Pokud spotřebitel sní danou potravinu po tomto datu, vystavuje se možnému zdravotnímu riziku.
Potraviny, které se blíží konci doby spotřeby nebo trvanlivosti, by měl obchod prodávat za nižší ceny, podobně i potraviny s poškozeným (ale neporušeným) obalem.

Rozumné dávkování

Důvodem plýtvání potravinami mohou být i nevhodné velikosti balení. Europoslanci se domnívají, že balení potravin by mělo být v různých velikostech.

Veřejné stravování

Pravidla pro veřejné zakázky týkající se veřejného stravování a pohostinství by se měla upravit tak, aby firmy byly povinné přednostně používat místní produkty a zbytky pokrmů předávat zdarma do potravinových bank nebo charitativním organizacím.
Brusel by měl také revidovat programy na distribuci potravin nejchudším občanům unie a na podporu konzumace ovoce, zeleniny i mléčných výrobků ve školách tak, aby se při nich zabránilo plýtvání.
Poslanci také vyzvali obchodníky k účasti na programech nabízejících neprodané jídlo potřebným občanům.