Vláda pro strategii bezpečnosti potravin

Vláda minulý týden schválila průběžné hodnocení Strategie bezpečnosti potravin a výživy na období let 2010 až 2013, které jí předložili společně ministr zemědělství Petr Bendl a ministr zdravotnictví Leoš Heger. V dokumentu se mimo jiné uvádí, že na seznam potravin nosících chráněné označení Evropské unie by mohly v dohledné budoucnosti přibýt také Valašský frgál a Lhenicko-chelčické ovoce.

Schválený materiál je průběžnou informací o plnění úkolů, které vláda stanovila jednotlivým resortům ve svém usnesení z ledna 2010. Dlouhodobým cílem dokumentu je posílení ochrany a podpory zdraví a oprávněných zájmů spotřebitelů, posílení důvěry veřejnosti v systém zajištění bezpečných potravin, v jejich kvalitu a výživovou hodnotu. Za hlavní oblasti zájmu Strategie označuje další posilování spolupráce s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, otázky komunikace a vzdělávání spotřebitelů i pracovníků státní správy a nově také oblast výživy obyvatel, která byla dosud řešena samostatně a nebyla součástí předcházejících strategií bezpečnosti potravin.
„Pokud jde o systém zajištění bezpečnosti potravin na národní úrovni, ukazuje se jako funkční, což potvrzují i závěry kontrolních misí institucí Evropského společenství, a to, že Česká republika byla ušetřena krizí v oblasti bezpečnosti potravin, jež v uplynulých dvou letech zasáhly Evropskou unii,“ uvedlo k k hodnocení ministerstvo zemědělství.
To se v letech 2010 a 2011 podílelo a stále podílí na projednávání právních předpisů Evropského společenství v oblasti potravinového práva, například nařízení týkající se zápisu českých potravin na rejstřík EU pro zaručené tradiční speciality, chráněné zeměpisné označení a označení původu. Letos se očekává pokračování v projednávání českých žádostí o zápis Valašského frgálu a Lhenicko-chelčického ovoce.
Zdlouhavé projednávání žádostí tuzemských výrobců, které se zpravidla táhne několik let, bude podle ministerstva letos pokračovat. "Vzhledem ke zdlouhavým časovým procedurám nelze přesně určit, zda budou uvedené žádosti zapsány do unijního rejstříku již v letošním roce," uvedl mluvčí MZe Jan Žáček.
Chráněné zeměpisné označení EU má výrobcům tradičního valašského frgálu zlepšit odbyt na českém i evropském trhu. Mělo by také zamezit konkurenci producentů podobných výrobků z jiných regionů, uvedlo již dříve sdružení výrobců tohoto tradičního pečiva.
Na unijních seznamech výrobků s chráněným označením figuruje zhruba tisíc různých produktů, z nichž zhruba tři desítky jsou z České republiky. Jsou to třeba Mariánskolázeňské oplatky, Pardubický perník nebo Hořické trubičky. Loni na seznam přibyly Karlovarské oplatky, Karlovarské trojhránky, Špekáčky a Lovecký salám.
Evropská unie nyní rozlišuje tři druhy registrací: chráněné zeměpisné označení (PGI), chráněné označení původu (PDO) a tradiční zaručenou specialitu (TSG). První dvě jmenované známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Zaručené speciality jsou zase výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení.
Jak je uvedeno na internetových stránkách MZe, loni v červnu byla do ostrého provozu uvedena nová verze webových stránek www.bezpecnostpotravin.cz, které poskytují základní informace o problematice bezpečnosti potravin a systému jejího zabezpečení v rámci České republiky. Mimo jiné jsou zde údaje o Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) a týdenní přehledy hlášení z tohoto systému, a to ve stejném rozsahu, v jakém informace zveřejňuje Evropská komise.. K dispozici jsou také informace z Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), tiskové zprávy dozorových orgánů, aktualizované informace o možných rizicích z potravin, hygieně při manipulacích s potravinami, ale i výživová doporučení. Prostřednictvím těchto webových stránek předává Informační cetrum bezpečnosti potravin odborná data směrem k odborné i laické veřejnosti, jíž tak umožňuje rychle a lépe se orientovat v problematice bezpečnosti potravin.