Nařízení zlepšilo podmínky zvířat

Odstranit technické překážky obchodu se živými zvířaty, umožnit řádnou funkci trhu s nimi a zároveň zajistit náležitou úroveň ochrany a dobrých podmínek (welfare) zvířat mají předpisy, které v této oblasti platí v Evropské unii již zhruba 35 let. V roce 2005 nabylo účinnost nové nařízení č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy. O tom, jak se toto nařízení promítlo do praxe a o jeho hospodářských dopadech vypovídá zpráva, kterou v uplynulých dnech předložila Evropská komise. Jejím cílem je popsat aktuální stav a dopad nařízení na životní podmínky přepravovaných zvířat a na obchod s nimi uvnitř unie i mimo ni, hospodářské a regionální důsledky i využívání navigačních systémů. Nařízení i zpráva se vztahují pouze na přepravu obratlovců. Zpráva bere v úvahu jen přepravu velkých hospodářských zvířat, tj. skotu, prasat, koní, ovcí a koz. Nezabývá se dopravou drůbeže a zvířat v zájmových chovech či určených na vědecké účely.

Dopad na obchod uvnitř unie

Zpráva upozorňuje, že vnitrostátní přepravy zvířat nepodléhají povinné deklaraci, proto nejsou k dispozici ucelené údaje o nich, ale jen o přesunech mezi jednotlivými členskými státy a mezi unií a třetími zeměmi. Celkový počet takto dopravovaných zvířat byl v roce vyjití nařízení, tedy v roce 2005, a v roce 2009 (z něhož jsou poslední ucelené údaje, s nimiž zpráva pracuje) přibližně stejný. Změnila se však struktura zvířecích druhů. Výrazně se zvýšil počet dopravovaných živých prasat (o 70 procent) a naopak ubylo množství koní (o 17 procent, v případě dlouhodobějších cest delších než 24 hodin šlo dokonce o snížení počtu o 33 procent).
Hlavním důvodem přesunů živých zvířat je, jak zpráva uvádí, snaha využít rozdíly v cenách mezi členskými státy. Jde hlavně o rozdílné ceny krmiv, které jsou největší nákladovou položkou. Příčinou je i skutečnost, že regionální produkce zvířat ne vždy odpovídá místní porážkové a zpracovatelské kapacitě a také spotřebě v dané oblasti. K přepravě zvířat uvnitř unie dochází jen mezi několika málo členskými státy – sedm z nich uskutečňuje 60 procent obchodu se skotem uvnitř unie a téměř 70 procent prasat putuje z Dánska nebo Nizozemska. Více než polovina přepravovaných prasat končí v Německu.
Počet zásilek živých zvířat od roku 2005 do roku 2009 vzrostl, a to jak mezi členskými státy unie, tak i při vývozu a dovozu do třetích zemí. Zhruba tři čtvrtiny tvoří zásilky zvířat na krátké vzdálenosti, pouze asi pět procent představují zásilky dopravované na velmi dlouhou vzdálenost (během cesty je třeba zvířata vyložit a poskytnout jim 24hodinový odpočinek před dalším naložením). V důsledku požadavku nařízení, aby se koně dopravovali odděleně, narostl ve sledovaném období (2005-2009) počet zásilek koní, a to přestože množství přepravovaných koní kleslo.

Vliv na ekonomiku

Zpráva dokládá, že nařízení nemělo žádný vliv na chov zvířat, a to ani v nejvzdálenějších regionech unie. Jeho ekonomické důsledky však pocítily dopravní společnosti. Jim se totiž zvýšily náklady na administrativu a musely investovat do modernizace vozidel, zejména těch, které se používají na dlouhé cesty. Vzhledem k tomu, že tržní ceny dopravy zvířat zůstaly v letech 2005-2009 zhruba na stejné výši, nebo dokonce klesly, je podle autorů zprávy zřejmé, že v přepravní společnosti nedokázaly přenést zvýšené náklady na jiné subjekty v potravinářském řetězci. Znamená to, že v odvětví přepravy zvířat je vysoce konkurenční prostředí.

Stanovisko vědců

K nařízení a jeho dopadům se vyjádřil i Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Konstatoval, že jeho některé části nejsou v souladu s aktuálními vědeckým poznatky, a vymezil oblasti, na něž je třeba zaměřit další výzkum. Úřad doporučil zkrátit v nařízení uvedenou dobu přepravy koní. U ostatních druhů zvířat závisejí podle EFSA dobré životní podmínky spíše na počtu jedinců, podestýlce, dostatku a dostupnosti krmiva a vody než na délce přepravy. EFSA doporučuje přepočítat prostory pro zvířata stanovené nařízením pomocí vzorce, který zohlední velikost a hmotnost jedinců. Vhodné by podle něj bylo i stanovení vnitřní výšky jednotlivých oddělení v silničních vozidlech.

Navigační systémy

Podle nařízení mají být vozidla určená pro dlouhé cesty zvířat vybavena navigačním systémem, který zaznamenává jméno přepravce, číslo povolení, otevření a uzavření nakládkové záklopky, dobu a místo odjezdu a místo určení. Komise konstatovala, že navigační systémy se doposud plně nevyužívají ke zlepšení kontrol přepravy zvířat. V mnoha případech se berou v úvahu pouze tehdy, kdy kontroloři zjistí, že při přepravě došlo k porušení předpisů.

Dodržování předpisů

Podle Potravinového a veterinárního úřadu a také zpráv jednotlivých členských zemí je zřejmé, že k dodržování ustanovení nařízení se v členských státech nepřistupuje stejně. Některá ustanovení si členská země vykládají rozdílně, proto může docházet k narušení trhu. Poškozeni jsou samozřejmě ti přepravci, kteří se požadavkům nařízení za nemalých nákladů přizpůsobili. Nedodržování předepsaných podmínek má dopad na welfare přepravovaných zvířat. Dochází k tomu, že se přepravují jedinci, kteří nejsou dopravy schopni, vozidlo je přeplněno zvířaty, vozidla mají nevhodnou výšku prostoru, zvířata trpí nedostatkem vody popřípadě jsou na cestě déle, než povoluje nařízení. Podle zprávy tyto případy souvisejí s nedostatečným vynucováním plnění nařízení ze strany členského státu a jeho orgánů. Příkladem je schválení nerealistické knihy jízd, která předpokládá průměrnou rychlost jízdy vyšší než 100 km/h.

Je co napravovat

Vzhledem k tomu, že zpráva odhalila některé problémy související s se zmíněným nařízením a jeho uplatňováním v praxi, zváží Evropská komise některá opatření pro zlepšení stávající situace. Jde například o přípravu prováděcího nařízení týkajícího se navigačních systémů a stanovení zjednodušené verze knihy jízd. Další prováděcí nařízení by se mělo týkat kontrol, které mají dělat příslušné orgány členských států. Nutná bude také podle komise studie welfare ryb při přepravě a také při omračování. Zlepšit by se měla spolupráce a komunikace s příslušnými orgány členských zemí a zúčastněnými subjekty, včetně organizací zabývajících se ochranou zvířat. Je také třeba opravdu vydat příručku osvědčených postupů, jejíž vznik nařízení předpokládá.