Produkce mléka v evropské sedmadvacítce loni vzrostla. Vyplývá to z údajů nové příručky o zemědělství a rybářství v evropské sedmadvacítce vydané statistickým úřadem Eurostat. Statistici zdůvodňují zvýšení výroby mléka zejména dobrými klimatickými podmínkami, zlepšujícími se cenami a zvedající se poptávkou. Loni byl tedy mléčný trh unie v mnohem lepším stavu než v předchozím roce.
Eurostat uvádí, že dvě třetiny dojnic se v unii chovají na specializovaných mléčných farmách, které mají nejméně dvě třetiny přidané hodnoty právě z produkce mléka. Situace není ve všech zemích unie stejná. V osmi členských státech se více než 90 procent dojnic chová ve specializovaných podnicích. V České republice, Maďarsku a na Slovensku mají specializované mléčné farmy však v průměru menší počet dojnic než ostatní. V zemích s malými usedlostmi je počet dojnic připadající v průměru na jednu farmu poměrně nízký. Například v Rumunsku je to v průměru 1,6 krávy na zemědělský subjekt, v Bulharsku dosahuje tento podíl 2,9, v Litvě 3,2, v Lotyšsku 4,2, v Polsku 4,3, a ve Slovinsku 6,5. Nejvíce dojnic na farmu má v průměru Dánsko, a to 101,4, dále Kypr (94,4), ČR (74,1) a velká Británie (69,4).
Čtyři členské státy – Španělsko, Francie, Polsko a Velká Británie – zajišťují 53 procent mléka z celkové produkce sedmadvacítky. Průměrnou dojivost přes osm tisíc kg za rok dosahuje Dánsko, Finsko a Švédsko, naopak méně než čtyři tisíce kilogramů za rok nadojí krávy v Bulharsku a Rumunsku.