Ministři se zatím neshodli

Zejména o návrhu reformy společné zemědělské politiky po roce 2014 a hlavně o přímých platbách, jejich rozdělení mezi členské státy i jednotlivé zemědělce jednali na svém listopadovém setkání ministři zemědělství zemí Evropské unie. V prosinci se rada zaměří na rozvoj venkova.

Diskuse se točila zejména kolem distribuce plateb v reformované společné zemědělské politice (SZP) po roce 2013, ozelenění (greeningu) či navrhované definice aktivního farmáře, který jediný bude oprávněn přímé platby dostávat.
Kritika rozdělení prostředků na platby Některé delegace kritizovaly komisí předložené rozdělení prostředků na jednotlivé členské státy. Zatímco zejména pobaltské země zůstávají hluboce pod průměrem EU, členům původní evropské patnáctky chce Brusel postupně ubrat jen několik procent z toho, co dnes dostávají ze společné kasy. Příděl pro Českou republiku je mezi 90 a 100 procenty evropského průměru. Nemělo by se nás tedy dotknout ani krácení, ani by se platba neměla oproti situaci v roce 2013 zvýšit.
Mluvilo se také o greeningu a připomínky byly i k podílu z přidělené národní obálky prostředků, který má být na něj vyčleněn. Česká republika spolu s některými dalšími členskými státy ozelenění a zejména vyčlenění sedmi procent půdy z produkce do klidu kritizuje. Podle českého ministra zemědělství Petra Bendla by greening měl být pro zemědělce dobrovolný.
Zjednodušení administrativy pro malé farmy i pomoc pro mladé zemědělce ministři většinou vítají. Některé delegace se však domnívají, že tato opatření by neměla být pro členské státy povinná, ale pouze volitelná.
Většina delegací také požadovala ujištění, že nové podmínky pro přímé platby budou v souladu s údajným hlavním cílem, jímž je zjednodušení administrativy a odbourání byrokracie ve společné zemědělské politice, a to jak pro státní aparát, tak hlavně pro samotné farmáře.
Na prosincové radě budou ministři probírat navržená opatření pro rozvoj venkova.
Názor platebních agentur na reformu Ministři se také seznámili s výsledky třicáté konference ředitelů platebních agentur Evropské unie. Hlavními tématy, která se na ní diskutovala, bylo zjednodušení SZP, snížení administrativní zátěže, již přináší úředníkům i zemědělcům, a příprava na zavádění změn spjatých s připravovanou reformou.
Klece všichni nevyměnili Zástupci Evropské komise informovali ministry o stavu implementace směrnice rady č. 1999/74/ES, o ochraně nosnic, přijaté před 13 lety. Podle ní musí z chovů slepic koncem letošního roku zmizet neobohacené klece. Nahradit je mají klece obohacené nebo jiný způsob chovu. Zástupci komise zdůraznili, že za zavedení směrnice jsou odpovědné členské státy. Vyřazení nevyhovujících klecí považuje komise za nezbytné, aby se zabránilo narušení vnitřního trhu a předešlo ztrátě důvěry spotřebitelů v Evropskou unii.
Cukerní režim Prodloužení stávajícího kvótového režimu pro cukr do roku 2020 požadovalo Maďarsko. Jeho názor podpořily i některé další země, a to Belgie, Česká republika, Německo, Španělsko, Francie, Litva, Rakousko, Portugalsko, Slovensko, Finsko a Rumunsko. Naproti tomu Irsko, Lotyšsko, Slovinsko a Velká Británie se s poukázáním na současné problémy v zásobování evropského trhu cukrem postavily rozhodně proti jakémukoliv pokračování kvót pro cukr po roce 2015.
Potraviny pro nejchudší Kvalifikovaná většina členských zemí souhlasí s pokračováním programu přidělování potravin pro nejchudší občany unie v současné podobě. To znamená, že program má běžet v příštím roce podle stávajících pravidel, v dalším roce budou podmínky upraveny. Část zemí, včetně České republiky s dalším pokračováním programu nesouhlasí. Podle ministra Bendla jde o záležitost spadající pod sociální politiku a není možné ji financovat z peněz na podporu zemědělství a rozvoje venkova. Ve svých počátcích rozděloval program nejchudším občanům unie potraviny nakoupené od zemědělců v intervenčních nákupech. Po reformě SZP z roku 2003 se omezila nadvýroba zemědělských komodit a intervenční zásoby výrazně klesly. Proto se musí potraviny přidělované chudým v rámci programu speciálně nakupovat. Nejde tedy již o opatření přímo spjaté se zemědělstvím. Proti novým pravidlům navrženým Evropskou komisí se postavila řada členských států. Jiné naopak na pokračování programu trvají. Komise se proto chce k tématu na některé z dalších rad ministrů zemědělství vrátit a snažit se dosáhnout v této otázce potřebného kompromisu.