Odpovědnost přináší úspěch

Zemědělské družstvo se sídlem v Dlouhé Lhotě, se stalo vítězem letošního ročníku soutěže Zemědělec roku a současně tento titul získalo i v rámci Středočeského kraje. Svým 180 členům vyplácí již několik let dividendy a na rozdíl od řady jiných zemědělských podnikůu nás ještě stále drží klasickou živočišnou výrobu. O tom, jak se hospodaří nedaleko hlavního města a co stojí za letošním úspěchem podniku jsme hovořili s předsedou představenstva družstva Oldřichem Jarůškem a jeho ekonomkou Alenou Horákovou.

Současné družstvo začalo hospodařit zhruba na tisíci hektarech zemědělské půdy v roce 1993 na pozemcích bývalého zemědělského družstva Mír v Dlouhé Lhotě a. Postupně přibralo dalších asi 500 hektarů, které do družstva vrátili ti, kteří se původně rozhodli hospodařit sami, a 400 hektarů po státním statku Kamýk. Dnes podnik obdělává 1777 hektarů, ale ještě před několika lety to bylo 2100 hektarů zemědělské půdy.

Zájem o půdu roste Za úbytek kvalitní půdy mohla především blízkost hlavního města. Ta podle Jarůška vedla k tomu, že za posledních deset let podniku ubývalo ročně kolem 35 hektarů zemědělské půdy. V posledním roce se sice tento trend téměř zastavil, ale tlak na zábory zemědělské půdy trvá. To je také hlavní důvod, že se zejména v posledních pěti letech snaží podnik půdu nakupovat, většinou od členů a od fyzických osob. Dnes vlastní družstvo celkem 180 hektarů. Jenom počátkem listopadu podnik nakoupil půdu za 1,2 milionu korun. „Bylo škoda, že jsem před deseti dvanácti lety nepřesvědčil představenstvo, abychom již tehdy začali nakupovat. V té době ale nebyly k dispozici takové prostředky, takže představenstvo bylo opatrné a s nákupy jsme začali až před pěti lety. To se cena pohybovala kolem tří čtyř korun za metr čtvereční, dnes jsou ceny v rozmezí osmi až dvanácti korun za metr,“ upřesňuje předseda.
Podle Aleny Horákové nakupují půdu v lokalitách kolem obce také podnikatelé z Prahy. Ti ale zatím nemají zájem přeplácet, takže často nabízejí méně než družstvo. „Máme však obavy z rozvoje nedalekého letiště Dlouhá Lhota, které plánuje rozšíření a avizuje, že má zájem o dalších zhruba 30 hektarů půdy. Developeři za pozemky v jeho okolí nabízejí až 400 korun za metr čtvereční. Část pozemků, o které je takový zájem, máme zatím v pronájmu, ale takto vysoké ceně nejsme absolutně schopni konkurovat,“ říká ekonomka družstva.

Základem je obilí Nosným programem v rostlinné výrobě je v Dlouhé Lhotě potravinářská pšenice, kterou družstvo pěstuje na 500 hektarech, 300 hektarů má řepky a zhruba stejnou výměru kukuřice, na 200 hektarech pak pěstují krmné plodiny a na relativně menší výměře 20 ha mák. S touto plodinou má podnik několikaleté zkušenosti, protože v minulosti mák pěstoval na ploše kolem 120 ha. Další plodinou, kterou družstvo navázalo na zdejší dlouhodobou tradici pěstování zeleniny, je zelí. Ročně ho zhruba ze dvou hektarů ploch prodají 70 až 90 tun, a to jak hlávek, tak i zelí nakrouhaného ve vlastní krouhárně, které si mohou zájemci ze širokého okolí sami naložit.
Ve skladovacích kapacitách ani posklizňové úpravě, zatím podnik soběstačný není, ale vzhledem k blízkému výkupu může obiloviny prodávat přímo z pole. Hlavním odběratelem je společnost Primagra, která nakoupí při sklizni zhruba 50 procent úrody přímo od kombajnu. Dalších 50 procent obilí uskladní podnik ve vlastních provizorních skladech a postupně prodává. Většinou jsou do měsíce po sklizni sklady prázdné, což se například letos kvůli pozdějšímu poklesu cen podniku vyplatilo. Primagra naopak družstvo zásobuje krmnými doplňky, dodává silážní plachty a další sortiment.
V sektoru živočišné výroby chová podnik zhruba 600 kusů skotu, z toho 300 dojných krav v uzavřeném obratu stáda. Býky ve výkrmu nemá, ale obchoduje ze skotem pro zástav
„U dojných krav máme užitkovost kolem dvaceti litrů na kus a den, a zpeněžení průměrně kolem 8,30 korun za litr mléka, což už poskytuje mírný zisk kolem dvaceti třiceti haléřů,“ říká předseda s tím, že podnik dodává mléko do sedlčanské mlékárny, která patří francouzské skupině Bongrain.

Historická investice Vybavení zemědělskou technikou má podnik podle svého předsedy na dostačující úrovni. Základem jsou čtyři traktory New Holand a dva kombajny téže značky. „Zatím nám chybí řezačka, která je potřeba pro zajištění kvalitní sklizně kukuřice. Tu zatím řešíme prostřednictvím služeb, stejně jako část senáží,“ upřesňuje Jarůšek. Na doplnění zemědělské techniky si však zřejmě bude muset družstvo nějakou dobu počkat. Nyní před ním totiž stojí vůbec největší investice v jeho historii. Jde o výstavbu bioplynové stanice o výkonu 624 kW. „Jsme v konečné fázi před stavebním povolením. 12. prosince letošního roku máme jednání na místě a v případě, že nebudou žádné výhrady od občanů ani od obce, bychom měli začít stavět. Základem „paliva“ bioplynové stanice bude ročně zhruba šest tisíc tun chlévské mrvy, čtyři tisíce ,tun kukuřice, a zbytek podle potřeby budou tvořit luční senáže,“ vysvětluje předseda.
„Jednáme v závěrečné fázi se třemi firmami, z nichž na základě výběrového řízení jednu pověříme realizací. Předběžně máme vyjednány také investiční úvěry s GE Money Bank, Komerční bankou a Českou spořitelnou, které mají zájem podílet na financování projektu. Stavba by měla začít v únoru příštího roku a v ideálním případě bychom chtěli koncem léta spustit zkušební provoz,“ vysvětluje Jarůšek.
Celková investice se bude podle jeho slov pohybovat kolem 60 až 70 milionů korun a má zahrnovat také výstavbu silážního žlabu o kapacitě 60 krát 30 metrů. V minulosti byly zatím největšími investicemi podniku výstavba kravína pro 220 kusů dobytka v roce 2005 a o dva roky později nová dojírna, cena obou těchto projektů však byla řádově nižší.
Návratnost bioplynopvé stanice by v případě využití dotací byla pět až šest let, bez dotací, o které nemělo družstvo šanci zažádat, se však bude pohybovat kolem deseti let.

Nejen odpovědný přístup
Družstvo se sídlem v Dlouhé Lhotě vykázalo v loňském roce zisk před zdaněním ve výši 9,1 milionu korun, což po zdanění představovalo 7,3 milionu korun. „Byl to pro nás mimořádný výsledek, na kterém se ale podílel také loňský prodej farmy ve Višňové, kde jsme původně chovali zhruba stovku býků. Ta ovšem ročně vykazovala kolem ztrátu kolem 1,5 milionu korun. Navíc byly v obci určité tlaky od místních občanů i obecního úřadu na její uzavření. Farma byla totiž postupně obestavěna rodinnými domy a vzhledem k tomu, že družstvo v té době nevlastnilo okolní pozemky, nebylo účastníkem řízení, takže tomu nemělo šanci zabránit. Všechny tyto okolnosti nakonec vedly k prodej farmy soukromé firmě. Ta ji v současnosti bourá a plánuje na jejím místě postavit zařízení pro seniory,“ říká předseda.
Není to ale samozřejmě prodej nemovitého majetku, který založil úspěch družstva. Podle Jarůška je tím hlavním, kromě odpovědného hospodaření, také kvalitní kolektiv, zejména ve vedení společnosti. Ta dnes zaměstnává asi třicet pracovníků, přičemž zhruba polovina je pracuje v živočišní a polovina v rostlinné výrobě. S pracovními sílami, a to ani do živočišné výroby nemá družstvo podle ekonomky podniku problémy. Možná také proto, že průměrná měsíční mzda zde o tři až pět tisíc korun přesahuje částku, kterou svým zaměstnancům platí většina ostatních zemědělských firem v okolí. K tomu mají pracovníci v Dlouhé Lhotě týden dovolené navíc, závodní stravování a také roční odměny ve výši měsíčního platu, případně další bonusy. A spokojeni jsou také členové družstva. „V případě, že vytvoříme zisk vyplácíme našim členům dividendy, a to ve výši tří až pěti procent z jejich majetkového podílu,“ říká předseda s tím, že od roku 1993 byl podnik ve ztrátě pouze třikrát.
„Za celé trvání družstva jsme se také nedostali do nějaké významné platební neschopnosti. Máme zásadu zaplatit našim dodavatelů i přesto, že nám mnohdy neplatili odběratelé,“ uzavírá předseda a možná i v tomto přístupu je část úspěchu družstva v soutěži Zemědělec roku 2011.