Počátkem listopadu vyšla zbrusu nová publikace Českého statistického úřadu, historická ročenka českého zemědělství, která shrnuje statistické data zemědělství od roku 1918 do současnosti.Předsedkyně úřadu při jejím představení připomněla, že na konci listopadu uplyne 155 let od prvního zasedání Ústředního výboru pro statistiku polního a lesního hospodářství Království českého, které de facto založilo zemědělskou statistiku u nás a v jehož čele se vystřídalo několik českých šlechticů včetně předka současného ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.
Pro vrchnost byla tehdy data o půdě a zemědělské produkci podobně jako údaje o počtu obyvatel velmi důležitá především kvůli jejich provázaností s výběrem daní a brannou povinností. Pro dnešní politiky tyto údaje už takový strategický náboj nemají, což ostatně odpovídá i klesajícímu ekonomickému a v jejich očích i politickému významu zemědělství. Statistika a zejména statistická šetření formou dotazníků či osobních dotazů se ani mezi zemědělskou veřejností obecně netěší přílišné oblibě, o čemž svědčí i přední umístění Českého statistického úřadu v soutěži Byrokrat roku 2010 uspořádané mezi členy Asociace soukromého zemědělství.
Je to ale škoda, protože ztráta současných souhrnných informací je nenahraditelná a byť jejich sběr leckoho obtěžuje, v mnohém mohou pomoci příštím generacím. Nakonec o tom svědčí i zmíněná historická ročenka. Ne nadarmo se říká, že bez minulosti člověk nepochopí současnost. Je li pak ona minulost vyjádřena v číslech a v kvalifikovaně sestavených časových řadách, může pomoci pochopit naši současnost ještě mnohem přesněji. Taková statistika je navíc schopna dát politikovi, a to nejen agrárnímu, dostatečně pádné argumenty, s jejichž pomocí by se měl snažit nepříznivou současnost změnit. Myslím, že právě tohle potřebuje nyní české zemědělství ze všeho nejvíc.