Pravidelně aktualizované informace o trhu evropské sedmadvacítky s obilím, olejninami, proteinovými plodinami a rýží je nyní možné nalézt na nově spuštěné internetové stránce Evropské unie. Každý měsíc se na ní objeví upřesněné informace o bilancích ve zmíněných komoditách, k mání jsou i údaje o cenách a další.
Po avízu komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Daciana Cioloşe na letošním červnovém jednání ministrů zemědělství zemí G-20 plní Brusel daný slib a spouští novou internetovou stránku, na které chce poskytovat pravidelné informace o trhu Evropské unie. (Jako G-20 se označuje skupina největších ekonomik světa, jejímiž členy je 19 států a EU. Členové této skupiny představují 85 procent světového hrubého domácího produktu, 80 procent mezinárodního obchodu a žijí v nich dvě třetiny světové populace.)
Z výchozí adresy http://ec.europa.eu/agriculture/cereals, která poskytuje základní informace o evropském trhu s obilovinami, olejninami a rýží, se zájemce dostane na další potřebné údaje.
Velký producent a významný obchodník
Evropská sedmadvacítka je jedním z největších světových producentů obilovin a také s nimi čile obchoduje. Od roku 2008 jsou všechny plodiny začleněny do jednotné společné organizace trhu (SOT). Podpůrná politika EU se dnes v této oblasti omezila na dvě hlavní oblasti, a to intervenci a nezbytná opatření na řízení trhu. Intervenční nákup obilovin a rýže je nyní pouhou záchranou sítí pro zemědělce v případě významného propadu tržních cen.
Unie každoročně vyváží asi 15 procent své úrody pšenice. Naproti tomu dováží velké množství olejnin, krmiv a rýže.
Importy podléhají vydání dovozní licence a placení tarifu. U některých obilovin jsou celní sazby variabilní, pro ostatní jsou tarify pevné. V souladu se závazky EU v rámci Světové obchodní organizace (WTO) – existují kvóty s nižším nebo nulovým clem.
Podobně pro vývoz z unie je většinou nutná exportní licence. Od roku 2006 se export obilovin, rýže a olejnin nesubvencuje.
Obilovinám kraluje s převahou pšenice
Nejrozšířenější obilninou v unii jak z hlediska výměry, tak i produkovaného množství, je pšenice. Tvoří zhruba polovinu V EU vypěstovaného obilí. Ze zbývající poloviny připadá asi třetina na kukuřici a další třetina na ječmen. V podstatně menším množství se pěstují další obilniny, například tritikale, žito, oves a pšenice špalda.
Téměř dvě třetiny obilovin se v EU používají jako krmivo pro zvířata a jen třetina slouží přímo pro lidskou spotřebu. Kolem tří procent je surovinou pro výrobu biopaliv.
Olejniny a proteinové plodiny
Zhruba dvě třetiny semen olejnin spotřebovaných každoročně v EU pochází z členských států unie. Společenství však každoročně dováží přibližně polovinu šrotů či pokrutin z olejnin potřebných pro přípravu krmiv. Dovozních cla pro olejnatá semena jsou kvůli této velké potřebě unie rovna nule.
Pro krmiva potřebuje unie také poměrně značné množství bílkovinných plodin. Od roku 2012 nebude mít EU již žádná zvláštní podpůrná opatření pro tyto plodiny. Výše dovozních cel pro hlavní bílkovinné plodiny je opět z důvodu velké nutnosti importu této komodity do unie rovna nule.
Rýže se hlavně do unie dováží
Zhruba dvě třetiny spotřeby rýže ve společenství se pěstují v EU. Tuto nabídku doplňuje dovoz různých odrůd hlavně dlouhozrnné rýže ze zemí, jako jsou Indie či Pákistán. Malé