Komisař se chvály nedočkal

Námitky vůči zastropování plateb, nejasnosti kolem podmínek ozelenění a nesouhlas s jeho zařazením do prvního pilíře, otázky spojené s definicí aktivního farmáře, obavy z komplikování místo zjednodušování a přemíry byrokracie zazněly mimo jiné na poslední radě ministrů zemědělství, která otevřela projednávání legislativních návrhů spjatých s novou podobou společné zemědělské politiky.

Zatímco delegace některých členských států na radě ministrů zemědělství souhlasily se zavedením ozelenění v prvním pilíři společné zemědělské politiky (SZP), jiné zpochybňovaly povinná opatření či 30procentní podíl plateb na ně vázaný. Převážná část ministrů se domnívá, že opatření navrhovaná v obou pilířích SZP (přímé platby a rozvoj venkova) jdou proti záměru zjednodušit SZP, což mělo být hlavním cílem její reformy. Jednotný nebyl ani názor na definici aktivního zemědělce. Se souhlasem se komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Cioloş setkal hlavně u opatření pro mladé zemědělce a malé farmy. Mnoho námitek nebylo ani proti některým návrhům na ochranu trhu. Vznik navrhovaných meziodvětvových organizací producentů však některé delegace považovaly za možné ohrožení hospodářské soutěže. Nejednotný byl také názor na ukončení kvót na cukr v roce 2015.
Návrh nahrává konkurenci unie Návrh Evropské komise, aby farmáři povinně vyřadili z produkce sedm procent půdy, by podle ministra zemědělství Petra Bendla znamenal pro české zemědělce podle hrubého odhadu ztrátu tržeb ve výši čtyř až pěti miliard korun ročně. Nejvíce by podle něj byli postiženi farmáři s nejvyššími výnosy, dopady by se ale lišily podle regionů. Pro Českou republiku je, jak Bendl uvedl, návrh reformy SZP problematický také kvůli tomu, že významnou část pozemků si čeští zemědělci pronajímají. Museli by tedy platit nájem i za pozemky, na nichž jim EU zakazuje hospodařit. ČR také vadí zastropování plateb. Podle odhadů ministerstva zemědělství by kvůli němu mohli čeští farmáři přijít asi o 0,5 až čtyři procenta ze zhruba 890 až 892 milionů eur, s nimiž pro ně komise na každý rok v období 2014 až 2019 počítá. Tyto peníze by se sice přesunuly do podpor na rozvoj venkova, jejich využití je však podmíněno spolufinancováním. Navrhovaná reforma podle Bendla „znamená omezování šance být více konkurenceschopný, omezování šance využít plochu, kterou mám na to, abych se na trhu chytil.“ To by, jak uvedl, nahrálo konkurenci ve třetích zemích.
Klece ještě všechny země nevyměnily Jen pár měsíců chybí do konce letošního roku, po němž by se v unii podle platné směrnice neměly používat v chovech nosnic neobohacené klece. Jak byli ministři zemědělství na radě informováni, v některých zemích k výměně klecí stále ještě nedošlo. Mezi státy, které stanovený termín s velkou pravděpodobností nestihnou, je třeba Belgie, Francie, Španělsko, Rumunsko či Polsko. Ty po komisi chtěly, aby jim dala výjimku. Jenže proti tomu protestovaly ostatní země, včetně ČR. Zástupci komise proto sdělili, že s žádnou výjimkou nepočítají a pohrozili právními kroky proti těm, kteří daný termín nesplní. Po tvrdém zásahu Bruselu vůči zemím, které klece nevyměnily, volá i ČR. „Náklady spojené s povinností, které vyvolává tato směrnice, zdražují cenu vajec,“ upozornil Bendl s tím, že dovoz vajec ze států, které klece nevyměnily, by likvidoval naše drůbežáře. I podle zástupců komise by jakákoliv výjimka mohla podkopat investice i důvěru spotřebitelů, což je nepřijatelné. ČR i některé další země kvůli tomu požadují, aby Brusel zvážil i zákaz vyvážet do jiných zemí EU vejce z těch farem, které nesplňují normy týkající se velikosti a kvality klecí. „My chceme od komise, aby se k tomuto problému postavila čelem,“ řekl Bendl s tím, že je třeba, aby Brusel vyzval státy, které klece doposud nevyměnily, k urychlené nápravě a popřípadě využil i sankcí.
Návrh na potraviny pro chudé neprošel Jednoduché nebylo ani projednávání návrhu nového nařízení o rozdělování potravin nejchudším osobám v unii, pro jehož schválení se nepodařilo dosáhnout kvalifikované většiny. Návrh zablokovalo Německo, Británie, Dánsko, Švédsko, Nizozemsko a Česká republika. České delegaci vadí, že by se věci spadající pod sociální oblast měly financovat ze SZP. „Považujeme finanční pomoc chudým za důležitou,“ řekl Bendl a pokračoval: „Ale ať je to ponecháno na úrovni jednotlivých států, aby posoudily, kteří jsou ti potřební a komu pomoci.“ V každé zemi je totiž to, kdo je považován za chudého, různě nastaveno. Zatímco v ČR se to v podstatě vztahuje jen na bezdomovce, v jiných státech je to zcela jiné. Program využívá kolem 18 milionů nejchudších lidí v celé unii. Například Francie a Itálie z něj čerpají kolem 70 až 100 milionů eur, v případě ČR se jedná spíše o desítky tisíc.
Se souhlasem většiny delegací se nesetkal ani návrh komise, aby unie koordinovala pozici při jednáních v Mezinárodní organizaci pro víno (OIV). Tato organizace má v současné době 43 členů, z toho 21 členských států unie. Brusel se nyní může zúčastňovat pouze jednání expertních skupin a komisí OIV.