Prognózy trhu s nejistotou

Trendy v produkci a spotřebě zemědělské produkce v následujících deseti letech posouzené perspektivou posledního vývoje a předpovídané Organizací pro zemědělství a výživu při Organizaci spojených národů (FAO), Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), americkým federálním ministerstvem pro zemědělství (USDA) a americkým Výzkumným institutem pro politiku výživy a zemědělství (FAPRI) zveřejnilo v uplynulých dnech Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG Agri) Evropské komise. Jak tvůrci souhrnné zprávy připomínají, předpověď vychází z daných makroekonomických podmínek a předpokládá normální vývoj počasí. V Zemědělci č. 41 jsme zveřejnili prognózy týkající se obilí, nyní se zabýváme dalšími komoditami.

 
Olejniny Po značných cenových výkyvech z let 2007 až 2009 zůstávají ceny sójového komplexu (boby, šrot, pokrutiny) relativně stálé a na úrovni vyšší, než odpovídá historickému průměru. Současný stav charakterizuje zmenšení zásob, zvýšená poptávka a velký zájem importujících zemí. Poptávku přitom řídí spíše výroba olejů než krmiv. Ceny zvedá zejména neustálá poptávka Číny. Nepříznivé povětrnostní podmínky snížily produkci řepky a slunečnice, zčásti i sójových bobů. Sektor olejnin je ve velké míře závislý na vývoji na obilných trzích i ceně ropy.
OECD a FAO očekávají zvýšení produkce olejnin v následujícím desetiletí zhruba o 23 procent. Ke konci dekády by se však měl růst jejich výroby zpomalit. Hlavními producenty sójových bobů budou i nadále USA, Brazílie a Argentina. FAPRI očekává, že Brazílie předstihne v exportu sóji USA a stane se největším světovým vývozcem této komodity. Mezi vývozce olejnatých semen se v budoucnu zařadí patrně i Paraguay, Uruguay, Rusko a Ukrajina. Někteří exportéři, jako je například Argentina či Kanada, budou nabízet spíše výrobky s vyšší přidanou hodnotou, tedy oleje či bionaftu.
Největším dovozcem olejnin bude Čína, EU a Indie. Tři čtvrtiny růstu poptávky po olejninách půjde z rozvojových zemích. Předním spotřebitelem rostlinných olejů bude i nadále Čína, na druhém místě EU, dále Indie a USA.
Celosvětová spotřeba rostlinného oleje na výrobu bionafty by se měla zvýšit z deseti procent v roce 2008 na 15 procent v roce 2020. Produkci bionafty pro domácí spotřebu a export zvyšuje Argentina, rozvíjí se výroba tohoto biopaliva i v Brazílii, Kolumbii, Peru, Indii, Indonésii, Malajsii a Thajsku. Tím klesá množství oleje na export z těchto zemí.
Čína a EU jsou největšími spotřebiteli šrotů pro krmné účely. Zatímco v unii se očekává více méně stálá poptávka po tomto krmivu, zájem Číny a další rozvíjejících se zemí o ně nadále poroste.
Prognózy předpokládají zapojení nových hráčů do světového trhu s olejninami. Posouzení jejich skutečného potenciálu však není podle zprávy jednoduché. Do vývoje mohou kromě poměrů v daných zemích zasáhnout i klimatické změny.
Maso Situace na světovém trhu s masem byla v posledních měsících dosti napjatá, což koncem loňského roku a prvních letošních měsících zvedlo ceny. Důvodem bylo nejen oživení poptávky, ale hlavně omezení počtu chovaných zvířat v uplynulých letech. Omezení chovu způsobil růst nákladů, zejména cen krmiv a energie v letech 2007 a 2008, nízké ceny masa po pádu poptávky během světové recese, extrémně nepříznivé klimatické podmínky v některých regionech a v neposlední řadě opatření některých zemí na omezení exportu. Obnovení chovu a počtu zvířat je samozřejmě daleko obtížnější a delší v případě skotu než u drůbeže či prasat.
Jak OECD a FAO, tak i FAPRI očekávají pokračující růst světové nabídky a spotřeby masa během následující dekády. Stejně jako doposud, poroste rychleji nabídka a spotřeba masa drůbežího a vepřového (kolem dvou procent za rok) a pomaleji masa hovězího (méně než 1,5 procenta za rok). Nicméně poptávka po hovězím mase by se měla zvedat rychleji než v předchozí dekádě a měla by také dosáhnout vyšší úrovně. Poptávka po vepřovém mase by podle odhadů měla zůstat stabilní a zájem o maso drůbeží se po dosažení určitého maxima začne patrně postupně snižovat. Rozdíl mezi poptávkou po bílém a červeném mase má podle předpokladů zmíněných institucí během následující dekády klesat. Organizace také předpovídají v období let 2011 až 2020 zpomalení rostoucího trendu ve světovém obchodu s masem ve srovnání s předešlým desetiletím. Pokles bude zejména výrazný pro vepřové a drůbeží maso. Z průměrného ročního nárůstu pět až sedm procent poroste obchod s nimi podle FAPRI pouze o méně než dvě procenta. Stejně tak se očekává omezení zvětšování světového obchodu s hovězím masem (ze čtyř na dvě procenta), a to přes posílený růst globální produkce této komodity. Světové ceny jsou letos na historicky vysoké úrovni. Nečeká se proto jejich další velký nárůst mezi roky 2011 až 2020. FAPRI předpokládá zvýšení cen mezi deseti procenty (pro hovězí maso) a 16 procenty (pro vepřové maso). OECD a FAO mají nižší odhad, a to mezi třemi procenty (pro hovězí maso) a 13 procenty (pro drůbež).
Největším exportérem hovězího by měla být i nadále Brazílie. Podle FAPRI se její export této komodity mezi roky 2010 a2020 zvýší o 57 procent. Největším konkurentem na tomto poli je Oceánie. Export z Nového Zélandu i Austrálie by se měl v následující dekádě zvyšovat zhruba o 22 procent ročně. Naopak export Argentiny a Kanady poklesne během následující dekády (o 26 a 43 procent). Méně optimistický je výhled OECD a FAO. Podle nich se export Brazílie zvýší o 25 procent a Oceánie pouze o pět procent. Naopak obě instituce předpokládají další, i když ne velký růst vývozu hovězího z Argentiny a Kanady. Hlavním dovozcem hovězího bude během dekády patrně Rusko. Na druhém místě v importu této komodity bude Japonsko. Na třetí příčku klade FAPRI Mexiko, zatímco OECD a FAO předpokládají, že velký deficit v hovězím mase vlastní produkce budou mít USA a Evropská unie.
Hlavním exportérem vepřového masa bude USA, EU, Kanada a Brazílie. Export z Brazílie bude pravděpodobně posilovat, zatímco pozice EU a Kanady bude naopak slábnout. V žebříčku dovozců vepřového masa se očekává, že Japonsko předstihne Rusko. Podle FAPRI se před Rusko během dekády dostane dokonce i Mexiko. Zvýší se import do Jižní Koreje. Nejistá je pozice Číny. Podle OECD a FAO by v roce 2020 měla být mírným čistým dovozcem, FAPRI naopak očekává, že bude nevýznamným čistým exportérem.
V drůbežím mase by měly i nadále na vrcholu pyramidy exportérů stát Brazílie a USA (dohromady budu zajišťovat 90 procent světového vývozu). Daleko za nimi zůstane Thajsko a Argentina. Ve světovém dovozu drůbežího masa se očekává nárůst poptávky z Mexika (o 35 až 130 procent) a Saudské Arábie (o 48 až 54 procent). Třetí pozici v importu drůbeže zaujme do roku 2020 Japonsko. V odhadech na Rusko se organizace liší. Zatímco FAPRI očekává, že i v roce 2020 bude nadále čistým dovozcem, OECD a FAO se domnívají, že se stane čistým exportérem. USDA předpokládá, že Rusko sice zůstane čistým dovozcem drůbeže, ale svůj deficit v tomto obchodu značně sníží oživením domácí produkce.