Med u Evropského soudního dvora

Žalobou bavorského včelaře se zabýval letos v létě Evropský soudní dvůr. Zmíněný bavorský včelař prodává kromě medu i pyl jako doplněk stravy. V roce 2005 umístil svá včelstva 500 metrů od pozemku, kde se pokusně pěstovala geneticky modifikovaná (GM) kukuřice MON810. Šlo o pokusné pěstování povolené příslušnými bavorskými úřady. Kontroloři v pylu detekovali DNA a Cry protein z MON810, stopy DNA GM kukuřice zjištili také v některých vzorcích medu. Včelař podal žalobu na místně příslušný bavorský soud s tím, že takto kontaminované produkty nejsou vhodné k prodeji ani k vlastní spotřebě. Bavorský soud si s tímto složitým problémem nevěděl rady, postoupil jej tedy k řešení Evropskému soudnímu dvoru. Na tuto instituci se mohou obracet soudy členských států Evropské unie v průběhu soudního řízení s žádostí o výklad práva unie. Evropský soudní dvůr se tedy vyjadřuje pouze k položené otázce. Jeho závěry jsou však závazné pro všechny národní soudy při rozhodování v obdobných situacích.

Počátkem září rozhodl Evropský soudní dvůr, že med a doplňky stravy obsahující pyl z GM rostlin jsou potraviny vyrobené z geneticky modifikovaných organismů (GMO) a nesmí být uváděny na trh bez předchozího povolení. Ve svém vyjádření Evropský soudní dvůr sice uvedl, že pyl z GM kukuřice v uvedených produktech již nemá schopnost rozmnožování ani přenosu genetického materiálu a nespadá tedy pod definici GMO podle směrnice 2001/18/EC. Ale med a doplňky stravy obsahující takový pyl jsou potravinami obsahujícími složky pocházející z GMO podle nařízení 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, a proto musí před uvedením na trh projít schvalovacím procesem, a to bez ohledu na velikost podílu GM příměsi a na to, zda příměs GM pylu v medu je záměrná nebo neúmyslná.
Podle profesora Jaroslava Drobníka z Univerzity Karlovy je pozoruhodné, že se v rozhodnutí soudního dvora hovoří o: „stopách DNA„ a používá se formulace„bez ohledu na velikost podílu GM příměsi“. Jak Drobník uvedl, je to v potravinářství unikátní pravidlo. „Vyloženě toxické látky – olovo apod. – jsou v hygienických normách vždy omezeny určitým maximálním tolerovaným obsahem. Kdyby tomu tak nebylo, dopady pravidel by se pohybovaly se zdokonalováním analytických metod. Například použitím neutronové aktivační analýzy lze stopy olova najít v libovolné potravině,“ vysvětlil Drobník. „Z hlediska medu by bylo zajímavé zjistit, zda stopy opiátů neobsahuje med sebraný na poli máku; neměl by být podroben řízení o omamných látkách? Zalétají-li včely na pole kvetoucích brambor, neobsahuje med stopy jedovatého solaninu? A co lesní med z paseky, kde kvete digitalis, popřípadě brslen?“ nadhodil otázku. „Opět se v plné nahotě objevuje středověký charakter regulace GMO založený na boji proti uřknutí. Hlavně, že dokumenty a autority EU stále vše označují jako „science-based“ (na vědeckém podkladu),“ uzavřel Drobník.