Určité části reformy situaci nezlepšují

Návrh reformy společné zemědělské politiky publikovaný Evropskou komisí 12. října měl vést evropské zemědělství k ekonomičtější a ekologičtější podobě. Ačkoli obsahuje řadu pozitivních kroků, monokultury kukuřice a řepky olejky by kvůli němu mohly ještě více ovládnout česká pole. Ekologické organizace se nedomnívají, že by navrhovaný rámec podpory byl příliš přísný. Určité části návrhu totiž nepřispívají ke zlepšení nakládání se zvířaty ve velkochovech či zemědělskou půdou a evropskou krajinu tedy může návrh dokonce ohrozit. Uvádí se to ve společné tiskové zprávě České společnosti ornitologické, Daphne ČR - Institut aplikované ekologie a Asociace nevládních organizací Zelený kruh.

Největší novinkou návrhu je navázání přímých plateb na trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů a podporu celkové stability zemědělských ekosystémů. Takzvané „ozelenění plateb“ souvisí se souborem požadavků, jejichž splněním je podmíněno 30 % přímých plateb jednotlivým farmám. Mezi požadavky patří ochrana trvalých pastvin, střídání plodin a vymezení 7% rozlohy farmy, na nichž bude prostor pro přírodní procesy.
Přestože ozelenění přímých plateb je významným krokem vpřed, zůstává celá řada nejasností o začlenění jednotlivých požadavků do zemědělské praxe. Zejména bude nutné jasně určit, jaké plochy bude možné zahrnout mezi místa vymezená ochraně přírody a jaký způsob jejich využívání bude přijatelný.
Naopak největší hrozbu z pohledu ochrany přírody představují platby vázané na produkci některých plodin, aniž by bylo ze zdůvodnění Evropské komise zřejmé, proč je nárůst produkce žádoucí. Například rozloha pěstování kukuřice a řepky olejky v poslední době trvale roste a pokračující podpora může vést k jejímu ještě výraznějšímu rozšíření. Problematický je také návrh, aby malé farmy nemusely plnit minimální požadavky na ochranu životního prostředí a zdraví.
Návrh reformy nastartuje další diskusi na úrovni členských států a Evropského parlamentu, která vyústí ve vytvoření budoucí podoby společné zemědělské politiky. Ta by měla být přijatelná nejen pro zemědělce, ale i širokou odbornou a laickou veřejnost. Pouze v takovém případě bude obhajitelná výše prostředků, kterou daňoví poplatníci Evropské unie podporují zemědělství.
Ekologické nevládní organizace vnímají zemědělství jako jedno z klíčových odvětví při ochraně evropské přírody i krajiny a apelují na jasné nastavení standardů společné zemědělské politiky. Jedině pevné standardy totiž zajistí, že daně Evropanů budou podporovat pouze zemědělství, které povede ke zdravé a trvale udržitelné budoucnosti životního prostředí i nás samých.