Poradci pro razantní boj s kůrovci

Poradci ministra zemědělství vyjádřili podporu vedení Národního parku Šumava v boji proti kůrovci. Park by měl podle nich urychleně přikročit k aktivitám, které maximálně zamezí dalšímu šíření lýkožroutů, zabránit další újmě na společenské funkci lesa. Apelují také, aby zákon o Národním parku Šumava vznikl na základě konsensu co největšího množství zainteresovaných stran. Uvedl to mluvčí parku Pavel Pechoušek po dvoudenním jednání ekonomické komise odboru lesního hospodářství České akademie zemědělských věd, jež je poradním orgánem ministra zemědělství.

Protože jsou lesní porosty devastovány kůrovcem, dochází k redukci plnění mimoprodukčních funkcí lesa a k výraznému snížení i jejich společenských hodnot, uvedl na zasedání komise její předseda Luděk Šišák z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Podle jeho univerzitního kolegy Karla Pulkraba byly působením kůrovce narušeny zejména funkce vodohospodářské, půdoochranné i zdravotně hygienické. Škody se podle Šišáka pohybují v řádech miliard korun a mohou za ně konkrétní lidé. Poškozeni byli i podnikatelé a místní obyvatelé.
Jaromír Bláha z Hnutí Duha podotkl, že jediní, kdo mohl doznat újmy, byly těžařské firmy. Turistický ruch vázaný na národní park podle něj generuje několikanásobně vyšší zisky, než byla těžba a prodej dřeva. K tomu existují nezpochybnitelná data, dodal.
Obce v národním parku mají dvojnásobné a vyšší příjmy než obce na hranici nebo za hranicí národního parku. Národní park navštíví každoročně kolem dvou milionů turistů. Přitom pro 68 procent z nich byla existence národního parku důležitá při jejich rozhodnutí Šumavu navštívit a 63 procent turistů očekává, že v národním parku uvidí na významné ploše divokou přírodu. Sedmdesát procent turistů uvádí, že jim naopak v národním parku vadí pohled na holiny a vytěžené plochy, řekl Bláha.