Názory veřejnosti na zemědělství

Jen několik dní nás dělí od zveřejnění legislativního návrhu nové podoby společné zemědělské politiky platné od roku 2014. O tom, jak se na klíčové body budoucího zemědělského balíčku dívá veřejnost v Evropské unii i u nás, ukazuje poslední průzkum Eurobarometru.
Podle výsledků Eurobarometru je veřejné mínění v Evropské unii obecně známým bodům z návrhu reformy společné zemědělské politiky (SZP) příznivě nakloněno.

Půlka pro zastropování Téměř polovina občanů celé evropské sedmadvacítky – 47 procent - souhlasí se zastropováním přímých plateb pro velké farmy. Zajímavé je, že v České republice a na Slovensku, kde na většině půdy hospodaří právě velké zemědělské podniky, je podpora omezení plateb pro ně ještě větší než v průměru unie. V České republice je pro zastropování 53 a na Slovensku dokonce 54 procent dotázaných.
Souhlas s ozeleněním
Zhruba polovina lidí v unii si také myslí, že přímé platby by měly být vázány na působení zemědělců v ochraně životního prostředí, a to v celé unii, ve všech jejích státech i regionech (v ČR je to 44 procent). Dalších 38 procent dotázaných napříč unií je přesvědčeno, že podmínění plateb akcemi prospěšnými pro životní prostředí by mělo platit jen v některých regionech unie a mělo by se k němu přistupovat podle místních podmínek případ od případu (v ČR zastává tento názor 33 procent lidí). Přímé platby vyplácené bez podobných podmínek by chtělo deset procent dotázaných z ČR a pouhá čtyři procenta z celé unie unií.
Podpora pro malé Velká část respondentů v unii (44 procent) si také myslí, že velmi malé farmy zasluhují podporu, protože udržují ekonomickou aktivitu v některých venkovských oblastech. V České republice zastává tento názor dokonce 52 procent lidí. Zajímavé je, že příspěvek velmi malých farem ke kráse krajiny oceňuje shodně v EU i v ČR jen 15 procent dotázaných.
Chtějí zveřejňovat příjemce a částky Většina lidí v unii (62 procent) se domnívá, že je třeba zveřejňovat jména příjemců dotací a částky, které dostávají. V ČR je to dokonce 74 procent dotázaných. Naopak proti zveřejňování těchto údajů je 22 procent respondentů v unii a 14 procent našich občanů.
Obliba místních potravin Jednoznačnou podporu v celé unii (92 procent dotázaných) i v ČR (95 procent respondentů) má rozvoj prodeje místních potravin a obchodních kanálů, jimiž by se tyto potraviny mohly dostat k většímu počtu spotřebitelů. Lidé by také stáli o to, aby ze značení potravin zjistili, zda výrobky pocházejí z určité farmy, která je nedaleko jejich domova. V unii souhlasilo s tímto požadavkem 89 procent dotázaných, v ČR to bylo dokonce 93 procent. Zajímavé je, že o snadnosti realizace takového značení je v unii přesvědčeno 52 procent dotázaných, v ČR jen 36 procent. Podobně se většina lidí domnívá, že pro konzumenty je prospěšné kupovat zemědělkou produkci z horských oblastí (v unii 65 procent, u nás 63 procent). Že by bylo snadné tuto produkci identifikovat si však myslí jen 37 procent respondentů v unii a pouhých 28 procent u nás.