Prognózy trhu s nejistotou

Trendy v produkci a spotřebě zemědělské produkce v následujících deseti letech posouzené perspektivou posledního vývoje a předpovídané Organizací pro zemědělství a výživu při Organizaci spojených národů (FAO), Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), americkým federálním ministerstvem pro zemědělství (USDA) a americkým Výzkumným institutem pro politiku výživy a zemědělství (FAPRI) zveřejnilo v uplynulých dnech Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG Agri) Evropské komise. Jak tvůrci souhrnné zprávy připomínají, předpověď vychází z daných makroekonomických podmínek a předpokládá normální vývoj počasí.
V minulosti se ceny zemědělských výrobků vyvíjely z poměrů na trhu. I když podle zprávy stále ještě trh hraje v tvorbě cen agrárních komodit velkou roli, změny cenové hladiny souvisí i s mnoha dalšími okolnostmi, které leží mimo zemědělství. Mimo jiné je to i propojení trhu potravin s trhy energií. Vysoké ceny komodit a jejich velký pohyb (volatilita, fluktuace) vedou k otázce, zda jde o dočasné poměry, nebo o důsledek strukturální změny v zemědělství. Pokud by šlo o trvalé změny, pak by jim bylo nutné přizpůsobit i modely, podle nichž zmíněné a další organizace předpovídají vývoj na trhu se zemědělskými komoditami. Zpráva DG Agri nabízí srovnání, jak vidí budoucnost agrárních trhů přední světové instituce pohybující se v této oblasti

 V čem se všechny organizace shodují Současné poměrně vysoké ceny zemědělských komodit vyvolávají zvyšující se nabídku, která tyto ceny opět stlačuje. I při značném absolutním zvyšování nabídky a poptávky se odrazí nižší než předpokládaný růst populace v menším růstu poptávky, než jaký nastal v uplynulé dekádě. I když se rychlost růstu poptávky zpomalí a nabídka bude reagovat na zvýšení cen, u některých komodit může růst poptávky překročit růst nabídky, což vyústí v tlak na zásoby a podpoří zvyšování cen. Ceny pravděpodobně zůstanou v následující dekádě na vyšší úrovni než odpovídá jejich historickému průměru. Spolu s omezeným zvyšováním příjmu obyvatel Země budou mít nepříznivý vliv na zvedání světové spotřeby a produkce. Obavy z vysokých cen potravin jsou patrné hlavně v zemích, kde výdaje za jídlo pohltí podstatnou část příjmů, tedy zejména v rozvojových státech. Organizace očekávají snížení růstu produkce většiny plodin. Důvodem je omezení zvyšování výnosů a také velké náklady na získávání další orné půdy pro jejich pěstování. Naproti tomu nečekají změny v růstu produkce živočišných komodit. Stejně jako v předchozích letech se výroba a spotřeba bude zvedat hlavně v posilujících ekonomikách. Vyšší podíl produkce v těchto zemích může znamenat větší nestálost výnosů, což může vést ke zvýšenému pohybu cen v budoucnu.
Růst produkce biopaliv se do značné míry řídí podpůrnými politikami zemí. Kvůli vysokým cenám ropy už nebudou podle prognóz dotace na výrobu biopaliv zapotřebí.
Na všech komoditních trzích, včetně zemědělského, se objevují stejná rizika, a to ta, která plynou z trhu práce, měnová, klimatická, nejistota spojená s rostoucí provázaností s trhem energií apod. I přes zpomalení růstu poptávky bude podle uvedených organizací třeba i nadále investovat do zemědělství, protože bude nutné vyřešit stagnaci růstu výnosů a stále častější výkyvy počasí.
Obilí Po dvou sezónách rekordních sklizní, poklesu cen a doplnění vyčerpaných světových zásob dostal s trh s obilím v sezóně 2010/2011 opět vážnou ránu. Rusko zakázalo export a vývoz omezila i Ukrajina. Australskou produkci poznamenalo v západní části tohoto světadílu sucho a ve východní povodně. Jarní sucho ohrozilo i evropské pěstitele. Ceny pšenice a kukuřice zůstaly po většinu období vysoké. Snížily se až koncem hospodářského roku 2010/2011, kdy Rusko oznámilo zrušení zákazu exportu, v Evropě přišly opožděné deště a vyšlo najevo, že výměra kukuřice v USA dosáhla v této sezóně rekordní velikosti.
Do roku 2020 předpovídají OECD a FAO mírné rozšíření výměry pšenice zejména v bývalých zemích Sovětského svazu (Společenství nezávislých států). FAPRI nejen s rozšířením pěstování nepočítá, odhaduje dokonce jeho slabé omezení. Stejně tak OECD a FAO očekávají vyšší růst výnosů pšenice, než FAPRI. Každopádně se výnosy budou zvyšovat daleko pomaleji než v minulosti. Pšenice se bude používat zejména na potravinářské účely a poptávka po ní by měla být v souladu s růstem populace. OECD a FAO předpokládají vyšší spotřebu krmné pšenice. Na bioetanol se dnes používá asi procento pšenice, do budoucna by se mohl tento podíl nejvýše zdvojnásobit. Surovinou pro bioetanol bude pšenice zejména v EU, Kanadě a na Ukrajině.
Více porostou podle všech organizací pěstební plocha, výnosy i produkce kukuřice na zrno. Zvyšování produkce zrní kukuřice nebude zdaleka tak rychlé jako v uplynulé dekádě. Očekává se totiž, že výroba bioetanolu z kukuřice dosáhne v roce 2014 v USA svého maxima a poté se bude kvůli rozvoji biopaliv druhé generace snižovat.
Světové zásoby pšenice by se měly po snížení z posledního hospodářského roku zčásti obnovit a zůstat na stálé úrovni po zbytek dekády. V hlavních exportních zemích však poklesnou, takže na světovém trhu bude menší nabídka pšenice a lze očekávat i volatilitu cen. Zásoby kukuřice by se měly po výrazném poklesu v USA a v EU v hospodářském roce 2010/2011 podle OECD a FAO obnovit, FAPRI předpokládá, že produkce kukuřice v USA bude stagnovat.
Olejniny Po značných cenových výkyvech z let 2007 až 2009 zůstávají ceny sójového komplexu (boby, šrot, pokrutiny) relativně stálé a na úrovni vyšší, než odpovídá historickému průměru. Současnou situaci charakterizuje zmenšením zásob, zvýšená poptávka a velkým zájmem importujících zemí. Poptávku řídí spíše výroba olejů než krmiv. Ceny zvedá zejména neustálá poptávka Číny. Nepříznivé povětrnostní podmínky snížily produkci řepky a slunečnice, zčásti i sójových bobů. Sektor olejnin je ve velké míře závislý na vývoji na obilných trzích i ceně ropy.
OECD a FAO očekává, že by se produkce olejnin měla zvýšit zhruba o 23 procent, na konci období se však růst jejich výroby zpomalí. Hlavními producenty sójových bobů budou i nadále USA, Brazílie a Argentina. FAPRI očekává, že Brazílie předstihne v exportu sóji USA a stane se největším světovým vývozcem této komodity. Mezi vývozce olejnatých semen se v budoucnu zařadí patrně i Paraguay, Uruguay, Rusko a Ukrajina. Někteří vývozci, jako je například Argentina či Kanada se budou orientovat spíše na export produktů s vyšší přidanou hodnotou, tedy olejů či bionafty.
Největším dovozcem olejnin bude Čína, EU a Indie. Tři čtvrtiny růstu poptávky po olejninách půjde z rozvojových zemích. Předním spotřebitelem rostlinných olejů bude i nadále Čína, na druhém místě EU, dále Indie a USA.
Celosvětová spotřeba rostlinného oleje na výrobu bionafty by se měla zvýšit z deseti procent v roce 2008 na 15 procent v roce 2020. Produkci bionafty pro domácí spotřebu a export zvyšuje Argentina, rozvíjí se výroba tohoto biopaliva i v Brazílii, Kolumbii, Peru, Indii, Indonésii, Malajsii a Thajsku. Tím klesá množství oleje na export z těchto zemí.
Čína a unie jsou největšími spotřebiteli šrotů pro krmné účely. Zatímco v unii se očekává více méně stálá poptávka po tomto krmivu, zájem Číny a další rozvíjejících se zemí o ně nadále poroste.
Prognózy předpokládají zapojení nových hráčů do světového trhu s olejninami. Posouzení jejich skutečného potenciálu však není podle zprávy jednoduché. Do vývoje mohou kromě poměrů v daných zemích zasáhnout i klimatické změny.