Ve hře je výše národních podpor

Program na distribuci potravin nejchudším lidem v unii, diskusi o využívání biomasy ze zemědělských zdrojů a hlavně otázku výpočtu doplňkových přímých plateb pro nové členské státy měla mimo jiné na programu v uplynulém týdnu rada ministrů zemědělství Evropské unie.

Potraviny pro nejchudší S výhradami a připomínkami se setkal návrh nařízení Evropské komise týkajícího se distribuce potravin pro nejchudší osoby v Evropské unii. Delegace, které vytvořily blokační menšinu, namítaly, že téma nařízení se týká spíše politiky sociální než zemědělské. Dalším se nelíbila míra spolufinancování programu. Maďarskému předsednictví proto nezbývá, než vzít všechny výhrady v úvahu a pokusit se o sestavení kompromisního návrhu.
Evropská unie může podle nařízení z roku 1987 dodávat svým nejchudším obyvatelům potraviny z intervenčních zásob. Vzhledem k vysokým cenám zemědělských komodit zejména v letech 2007 a 2008 nebyly intervenční zásahy na trhu nutné a intervenční zásoby se vyčerpaly. Proto Evropská komise navrhla v roce 2008 změnit stávající pravidla s tím, že potraviny do programu bude možné získat buď z intervenčních zásob nebo z trhu. Návrh zastavila v radě blokační menšina států, které s ním nesouhlasily. Podobný osud potkal i pozměněný návrh, který měl navíc ještě zapracovaná ustanovení odpovídající mezitím přijaté Lisabonské smlouvě. Přinesl hlavně změnu pravidel pro spolufinancování s tím, že prostředky na ně mohou pocházet z rozpočtu členských států i soukromých zdrojů. Poslední návrh komise, který se snaží dotáhnout současné maďarské předsednictví, se vztahuje jen na roky 2012 a 2013 protože od roku 2014 nastoupí nový víceletý finanční rámec a také nové společná zemědělska politika.
Energie z biomasy Ministři uvítali iniciativu předsednictví zahájit debatu o tom, jak by mělo zemědělství přispět k cílům Strategie 2020 týkající se změny klimatu. Převážná většina delegací však zdůraznila, že hlavní rolí zemědělství je zajistit dostatek potravin pro občany unie. Využívání biomasy ze zemědělství by proto podle nich nemělo mít nepříznivý dopad na tento hlavní cíl. Proto ministři doporučují zaměřit se více na lepší využití vedlejších produktů a odpadů ze zemědělství a potravinářského průmyslu. Rada nesouhlasí s tím, aby se biomasa pro energetické využití do unie ve větším množství dovážela ze třetích zemí.
Mnohé členské státy se domnívají, že společná zemědělská politika ve svém druhého pilíři (rozvoji venkova) již stanoví opatření, která se týkají cílů ochrany klimatu v oblasti zemědělství. Je proto podle nich nutné nejdříve tato opatření zrealizovat a potom navrhovat, nová. Podle některých delegací by investicím producentů do energetického využití biomasy zemědělského původu mohly pomoci další pobídky. Velký význam v této oblasti má výzkum a inovace.
Podkladem pro diskusi ministrů byly výstupy z konference, která se v červenci konala v Sopotech. Zaměřila se na využití energie z obnovitelných zdrojů ve venkovských oblastech, přičemž důraz kladla na biomasu zemědělského původu. Jak z konference vyplynulo, nejrozumnější patrně je využívat biomasu ze zemědělských zdrojů lokálně, v místě jejího původu, tedy v rozptýlených výrobních jednotkách. Jejich rozvoji by mohly napomoci vhodné podpory. Společná zemědělská politika by měla posílit rozvoj obnovitelných zdrojů energie na bázi zemědělské biomasy, zejména mini a mikro zemědělských bioplynových stanic, a tam, kde je to možné, i regionálních zemědělských bioplynových stanic.
Doplňkové státní přímé platby Česká republika informovala radu o společném prohlášení, které podepsalo sedm delegací (kromě ČR Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko) a podpořily pobaltské země (Lotyšsko, Litva, Estonsko). V tomto prohlášení zmíněné členské země vyjádřily své znepokojení nad snížením úrovně doplňkové vnitrostátní přímé platby (top-up), kterou budou moci vyplácet svým zemědělcům v roce 2012 (rozpočtový rok 2013).
Podle článku č. 132 nařízení 73/2009, by úroveň přímých plateb v nových členských státech včetně doplňkových plateb top-up neměla přesáhnout výši přímých plateb ve starých členských zemích, kterou snižuje modulace. V roce 2012 budou přímé platby v původní evropské patnáctce zatíženy desetiprocentní modulací a přímé platby vyšší než 300 000 eur budou ještě sníženy o další čtyři procenta. Ve stejné době by podle postupného zavádění přímých plateb měli zemědělci v nových členských státech (kromě Kypru, Rumunska a Bulharska) dosáhnout 90 úrovně původní evropské patnáctky. Dostaly by se tedy v podstatě na stejnou výši jako jejich kolegové v EU-15, jimž na 90 procent sníží podpory modulace (u velkých subjektů bude pokles ještě markantnější). Komise proto navrhla nový způsob výpočtu top-up pro příští rok, jímž úroveň těchto národních plateb omezila. Příští rok se budou moci doplňkové platby top-up vyplácet naposledy. V roce 2013 se totiž počítá s tím, že nové státy dosáhnou 100 procent podpor evropské patnáctky. Od roku 2014 by měla začít platit nová reformovaná společná zemědělská politika.
Krize v sektoru ovoce a zeleniny Francouzská, španělská, italská a řecká delegace informovaly o krizi v sektoru ovoce a zeleniny a navrhly sérii možných opatření. Mezi nimi jsou například využití nástrojů krizového řízení, zajištění větší transparentnosti trhu či zlepšení organizace výroby.
Komise připravuje zprávu o stavu v tomto sektoru na příští rok. Na základě jejích závěrů chce navrhnout konkrétní opatření v rámci reformy společné zemědělské politiky. Komise zároveň zvyšuje maximální výši podpory na stahování broskví a nektarinek z trhu z dosavadních 16,49 eura za sto kilogramů broskví a 19,56 eura za sto kilogramů nektarinek na 26,90 eura za 100 kilogramů obou druhů ovoce.