Kritizovali vysoké náklady

Kritiku za zbytečnou energetickou náročnost si počátkem devadesátých let vyslechli od svých západních kolegů naši veterináři za předepsané parametry a postupy pro přípravu masokostní moučky v kafilériích. Šlo o pravidla, která u nás platila již od roku 1962. Kafilerní suroviny (uhynulá zvířata a všechny vedlejší živočišné produkty z jatek) se podle nich zpracovávaly při teplotě 130 až 140 °C a tlaku tři bary po dobu 30 minut. Důvodem byla snaha zlikvidovat nebezpečné sporotvorné bakterie. Naproti tomu se Britové při výrobě masokostních mouček spokojili s teplotou 90 °C za normálního tlaku.

(Zajímavé je srovnání našich dříve zahraničními odborníky kritizovaných pravidel s tím, co pro zpracování zmíněných materiálů v kafilériích požaduje nyní Evropská unie. Mají se používat teploty vyšší než 133 °C a tlak tři bary působící po dobu 20 minut. Předepsána je ještě maximální velikost částic, a to 50 mm. Je tedy zjevné, že postup zavedený u nás v době, kdy se o prionech vůbec nevědělo, byl na jejich likvidaci více než dostatečný. Navíc je třeba upozornit, že na rozdíl od praxe Velké Británie se u nás nikdy masokostní moučky do krmiva přežvýkavců záměrně nepřidávaly. Navíc oficiální zákaz jejich aplikace do krmiv pro tuto skupinu zvířat vydala ČR v roce 1991.
Monitoring onemocnění Jak vyplývá z údajů Státní veterinární správy ČR (SVS) preventivní monitoring onemocnění u nás začal již v roce 1991. Tehdy vznikla Národní referenční laboratoř pro TSE. V první polovině devadesátých let se vyšetřovala (a to jen histologicky) pouze zvířata s klinickými příznaky nervového onemocnění, jejichž léčení nebylo účinné. Ve druhé polovině 90. let se počet vyšetření zvýšil v souladu s rozhodnutím Evropské komise č. 98/272/ES o kontrole výskytu TSE. Veterináři připomínají, že stále šlo jen o tzv. pasivní monitoring, neboť bylo možné jen histologické vyšetření, takže se prověřovaly pouze indikované případy.
Na konci roku 2000 začala Evropská unie používat rychlé imunologické testy a požadovala aktivní monitoring. Ten počítal s vyšetřováním i klinicky zdravých zvířat. Nejdříve se prověřovala zvířata, která představují větší riziko, tedy poražená na sanitních jatkách, uhynulá nebo utracená. Na konci roku 2000 začali naši veterináři používat k vyšetřování zvířat metodu Western blot. SVS upozorňuje, že od počátku února 2001 se u nás dělá aktivní monitoring BSE na základě vyšetřování poraženého a uhynulého skotu podle věku zvířat. Vyšetření zajišťují od počátku Státní veterinární ústavy (SVÚ) Jihlava a Praha. Od října 2001 také SVÚ Olomouc.
Nemoc se nám nevyhnula Bovinní spongiformní encefalopatie se nevyhnula ani naší republice. První případ byl zjištěn 5. června 2001. Dal podnět k okamžitému zahájení vyšetřování všech poražených zvířat starších 30 měsíců. Od 10. červennce 2001 byla věková hranice pro vyšetření snížena u zvířat uhynulých či nutně poražených na sanitní porážce na 24 měsíců. K polovině letošního roku zaznamenali veterináři u nás celkem 30 případů BSE u skotu a 55 ovcí s klusavkou. Přestože se vyšetřují i kozy, do poloviny letošního roku byla všechna vyšetření na TSE u nich negativní.
Příznivá situace ve výskytu BSE v celé Evropské unii dovolila od počátku letošního července posunout věkovou hranici pro vyšetřování skotu při aktivním monitoringu BSE z 30 na 72 měsíců. Zvedl se i věkový limit pro vyšetřování uhynulého a nutně poraženého skotu z 24 na 48 měsíců. Zvýšené věkové limity platí pro všechny členské státy EU kromě Bulharska a Rumunska, kde zůstaly na původní výši. SVS připomíná, že nově určené věkové hranice se týkají pouze skotu narozeného v členských státech unie.