Rozhovor týdne

S Evou Sekerovou, náměstkyní pro zemědělské komodity a zahraniční obchod Státního zemědělského intervenčního fondu, jsme hovořili o podpoře propagačních kampaní na některé poravinářské produkty.

Jak funguje v Evropské unii podpora takových propagačních kampaní jako je "Bílé plus"? Evropská unie se zaměřuje i na podporu v oblasti propagace zemědělských produktů a potravinářských výrobků, a to jak na vnitřním trhu EU, tak v třetích zemích. Každoročně alokuje konkrétní objem finančních prostředků na vybrané zemědělské výrobky a o tyto finanční prostředky mohou jednotlivé členské země žádat. Podpora propagace zemědělských produktů funguje v rámci nařízení Rady (ES) 3/2008 a nařízení Komise 501/2008. Na jejich základě mohou profesní organizace a sdružení předkládat propagační programy příslušným kompetentním orgánům v daném členském státě, v ČR jsou kompetentními orgány ministerstvo zemědělství a SZIF. Kompetentní orgány programy posoudí a spolupracují s žadateli při jejich úpravě – jsou to konzultace v rámci osobních schůzek. V termínu stanoveném nařízeními pak SZIF předkládá propagační programy Evropské komisi ke schválení. V případě, že Evropská komise program akceptuje, uzavře žadatel smlouvu se SZIF a s marketingovou agenturou (tzv. implementující organizace – ta program prakticky provádí jako klasickou propagační kampaň). Programy jsou hrazeny z 50 procent EU a až 30 procenty může přispívat členský stát. Zbytek je hrazen žadatelem.
Programy mohou být jedno až tříleté. Po tuto dobu tedy propagační kampaň probíhá.
Jaké podmínky musí přihlášené projekty splňovat? Přihlášené projekty musí především splňovat podmínky dané výše uvedenými nařízeními. Dále by se měly vyznačovat vysokou kvalitou zpracování, zejména co se týká výchozí situace na trhu, stanovení cílů, které chce projekt dosáhnout a v souladu s tím s vhodně zvolenými cílovými skupinami a propagačními opatřeními. Nezbytný je také detailně rozpracovaný rozpočet. Program musí být uceleným celkem opatření s jasným propojením mezi výchozí situací na trhu a stanovenými kvantitativními i kvalitativními cíli.
V čem uchazeči o tuto podporu chybují? Nejčastěji se v žádostech o propagační programy vyskytují administrativní chyby. Ty jsou pak při kontrole žádostí eliminovány. Dále doporučujeme žadatelům, aby již při tvorbě programu spolupracovali s marketingovou agenturou, což se pozitivně projeví na kvalitě předkládaného projektu a v praxi se tento přístup velmi osvědčil. Vhodná je i včasná konzultace záměru se zástupci kompetentních orgánů, zodpovědnými za agendu propagačních programů.
Před předložením žádosti o program do Evropské komise jsou tyto kontrolovány a případné chyby ve spolupráci s žadatelem odstraněny.
Počítá se kromě projektu Bílé plus ještě s dalšími podobnými programy? V současné době běží kromě projektu „Bílé plus“ ještě program „Bez medu to nejde“. Jde o program zaměřený na propagaci medu, žadatelem je Český svaz včelařů. Projekt je tříletý (2010 až 2013) s celkovým rozpočtem 25 milionu korun na tři roky.
V přípravě jsou další dva projekty. Jeden je zaměřený na propagaci chráněných zeměpisných označení (ochranná označení udělovaná Evropskou komisí – v ČR mají toto označení například špekáčky nebo Karlovarské oplatky) a druhý na propagaci řepkového oleje. Škála podporovaných skupin produktů a výrobků je však mnohem širší a je na zvážení českých oborových organizací, zda tuto možnost podpory propagace nevyužít lépe.
Kdy by mohly být další kampaně spuštěny? Pokud budou kampaně skutečně předloženy a schváleny, předpokládá se jejich spuštění během podzimu 2012.