Obilniny a řepka pokrývají většinu ploch

Na 74 procentech osevních ploch pěstují čeští zemědělci ekonomicky nejvýhodnější obilniny a řepku. Naproti tomu výrazně klesly plochy s bramborami a cukrovou řepou. Zároveň se změnila druhová skladba pěstovaných obilnin, která je nyní nevyvážená. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad v časopise Statistika & my.
V roce 1946 měly obiloviny na celkové osevní ploše podíl 53 procent, letos to bylo ale už 59 procent.

Ještě výraznější nárůst vykázala řepka, která se v roce 1946 vyskytovala pouze na necelém procentu osetých ploch. Do letošního roku ale podíl polí s řepkou stoupl na patnáct procent. Z řepky se stala druhá nejrozšířenější plodina díky výrobě biopaliv a příznivým cenám na rozdíl od řady jiných plodin. V letošním roce dosáhla její osevní plocha historického maxima 373 000 hektarů. K významnému růstu osevních ploch s řepkou dochází přibližně od poloviny sedmdesátých let, přičemž tempo růstu bylo nejrychlejší v devadesátých letech.
Mák letos pokrýval 31 000 hektarů tuzemských polí. Osevní plocha s mákem také roste, protože je pro pěstitele ziskovou vývozní komoditou a naše republika patří mezi nejvýznamnější producenty potravinářského máku na světě.
Naopak ploch s bramborami ubývá. Zatímco v roce 1946 brambory zaujímaly dvanáct procent celkové osevní plochy, letos se jejich zastoupení smrsklo na jedno procento, které představuje plochu 26 000 hektarů. Ve srovnání s padesátými léty minulého století klesla o zhruba 94 procent. Úbytek plochy ale souvisí i poklesem využití pro krmné účely i lidskou konzumaci. Zatímco v roce 1950 průměrný Čech ročně zkonzumoval 146 kilogramů brambor, tak v roce 2009 jich bylo pouze 65 kilogramů.
Ubyly též plochy s cukrovou řepou. V roce 1946 zaujímal cukrovka čtyři procenta polí a letos pouze dvě procenta. To ale souvisí s problematickým odbytem této komodity na českém i mezinárodním trhu. Zemědělci na orné půdě pěstují také méně pícnin, jejichž podíl se snížil z 23 procent v roce 1946 na loňských 17 procent. Plochy českého lnu klesly v roce 2008 na minimum na 1300 hektarů.
Zároveň se změnila druhová skladba pěstovaných obilnin. Například v roce 1946 bylo na největší ploše pěstováno žito (33,4 procenta polí s obilím), za kterým následovala pšenice (26,8 procenta), oves (25,1 procenta) a ječmen (13,8 procenta). Letos ale podíl žita na polích s obilovinami klesl na 1,7 procenta, naopak v případě pšenice se zvýšil na bezmála 59 procent. Jiná struktura pěstovaných obilovin ale souvisí se změnou stravovacích návyků. Češi totiž konzumují méně chleba s žitnou moukou a naopak roste obliba bílého pečiva. Také ekonomické chování pěstitelů ovlivňuje rozšiřování ploch pšenice.
Na snížení zastoupení pěstebních ploch ovsa na obilovinách z 25,1 procenta v roce 1946 na letošních 3,1 procenta mají vliv stagnující výnosy a pokles počtu koní v tuzemských chovech. Podíl ploch ječmene se ve stejných letech zvýšil z 13,8 procenta na 25,4 procenta. Došlo k nárůstu ploch ječmene jarního, ale i ozimého, který se užívá převážně ke krmným účelům.