Podpora výzkumu původců epidemií

Nedávná nákaza nebezpečnou formou bakterie Escherichia coli, která postihla téměř čtyři tisíce lidí, nechala za sebou skoro padesát mrtvých a poškodila producenty zeleniny a ovoce v mnoha členských zemích, přiměla Evropskou unii k tomu, aby věnovala další peníze na mikrobiologický a epidemiologický výzkum. Evropská komise proto vyčlenila 12 milionů eur ze Sedmého rámcového programu pro výzkum na posílení schopnosti bojovat proti patogenům. „Naší koncepcí je zaměřit finanční prostředky Evropské unie věnované na výzkum a inovace na záležitosti, které se Evropanů dotýkají nejvíce, a zdraví je samozřejmě na prvním místě tohoto seznamu,“ komentovala tento krok evropská komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geogheganová-Quinnová a dodala: „Jsem tedy velmi ráda, že jsme mohli poskytnout dodatečné finanční prostředky na další posílení schopnosti Evropy rozpoznat vypuknutí epidemií a reagovat na ně.“

Projekt s českou účastí Tyto peníze mají podpořit zejména projekt přeshraničního konsorcia nazvaný Antigone. Cílem jeho výzkumu je získat co nejúplnější vědecký popis nového kmene Escherichia coli (enterohemoragická Escherichia coli, též nazývaná E. coli produkující shiga-toxin - STEC), který nedávnou nákazu způsobil, a řady dalších virulentních patogenů, které mohou ohrožovat lidské zdraví. Brusel předpokládá, že vědci pochopí fungování těchto patogenů a díky tomu budou moci vypracovat metody boje proti nim. Výzkum se bude zaměřovat na prevenci budoucích epidemií a vypořádání se s novými nákazami. Z vyčleněného objemu finančních prostředků půjde na výzkum STEC přibližně 2,1 milionu eur. Konsorcium bude úzce spolupracovat s pracovníky na podobném projektu Predemics, o jehož financování rozhodla komise již dříve.
Cíle Antigone
Název projektu Antigone vychází z počátečních písmen ANTIcipating the Global Onset of Novel Epidemics – včasné rozpoznání výskytu nových epidemií ve světovém měřítku. Pracovat na něm má nyní 14 partnerů ze sedmi zemí, včetně Biologického centra Akademie věd ČR. Projekt umožní shromáždit specifické odborné znalosti o široké škále virů a bakterií, včetně Escherichia coli produkující shiga-toxin (STEC). Sjednotí výzkum STEC s výzkumem týkajícím se dalších bakterií a virů, jako je vir krymsko-konžské krvácivé horečky, ebola, SARS, mor či horečka Q. Antigone shromáždí informace a zdroje, které napomohou identifikovat, studovat a potlačovat neočekávané nové hrozby epidemií i jim předcházet. Cílem projektu je především určit faktory umožňující virovým a bakteriálním patogenům pocházejícím ze zvířat překonat překážky mezi druhy a přenést se na lidi. Jakmile vypukne nová a neznámá nákaza, bude Antigone schopen provést a koordinovat analýzu bakterií nebo virů, které ji způsobily, epidemiologie dané nákazy i způsobu, jakým se přenášejí. Projekt se rovněž pokusí zjistit možnosti potírání nákazy a vzít si z ní ponaučení, které může pomoci předejít budoucím hrozbám.
Ostatní projekty Pro výzkum týkajících se nově vznikajících epidemií je v Sedmém rámcovém programu (na období 2007 až 2013) rozpočet ve výši 170 milionů eur. Ty mají podpořit práce na zlepšení schopnosti odhalit neznámé viry (projekt Emperie), na vývoji léků proti těmto virům (projekt Silver) a na omezení přenosu několika nemocí, které se nově objevily a přenášejí se vektory, jako je západonilská horečka, horečka dengue nebo chikungunya (projekt EDENext).
Evropská komise financovala již dříve výzkum týkající se patogenní enterohemoragické E. coli, především z hlediska bezpečnosti potravin a vody.
Na výzvu komise byly nedávno předloženy dva návrhy na výzkum epidemií, a to projekt Predemics a zmíněný Antigone. Predemics se zabývá připraveností, předvídáním a prevencí vznikajících zoonotických virů s pandemickým potenciálem. Zaměřuje se na čtyři skupiny virů s epidemickým potenciálem v Evropě, a to na viry chřipky, hepatitidy E či vztekliny, na nákazy způsobené lyssaviry spojenými se vzteklinou a infekce v důsledku viru japonské encefalitidy nebo viru západonilské horečky.