Zahraniční investice do odvětví vzrostly

Investiční dynamika podniků v oblasti zemědělství, lesnictví a rybářství klesala i v loňském roce, podle ministerstva zemědělství však byl tento pokles ve srovnání s rokem předcházejícím poněkud mírnější. Současně však vloni vzrostly přímé zahraniční investice do těchto podniků. Vyplývá to mimo jiné ze zprávy MZe o stavu českého zemědělství v loňském roce.

Podle předběžných údajů České národní banky se v loňském roce poměrně výrazně zvýšil příliv přímých zahraničních investic do zemědělství, lesnictví a rybolovu, a to na 335,2 milionu korun proti předloňským 14,7 milionu korun. Zpráva nicméně konstatuje, že zvýšení jde na vrub nárůstu reinvestovaného zisku, tedy finanční částky ponechané zahraničními investory na účtech podniků ve výši 258 milionů korun. Výše vkladu zahraničních investorů do základního kapitálu podniků v roce 2010 klesla na 77 milionů korun, zatímco o rok dříve činila více než 137 milionů korun.
Přímé zahraniční investice do sektoru zemědělství, lesnictví a rybolovu v roce 2010 představovaly podle zprávy pouze čtvrtinu procenta z celkových přímých zahraničních investic do České republiky. Z teritoriálního pohledu zaujímalo v uplynulém období největší podíl na objemu přímých zahraničních investic u nás Nizozemsko, a dále pak Německo a Rakousko.
Stavy bankovních úvěrů a pohledávek v zemědělství, myslivosti a rybolovu ke konci loňského roku ve srovnání s předcházejícím rokem klesly o tři procenta, přičemž nejvyšší pokles zaznamenaly úvěry střednědobé. Mírný nárůst, asi 3,1 procenta, však byl zaznamenán u úvěrů dlouhodobých. Investiční úvěry z uvedeného stavu činily 73 procent, nicméně meziročně klesly zhruba o dvě procenta, což podle zprávy představuje „relativní snížení poklesu investiční dynamiky zemědělských podniků v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009“.
Hodnota úvěrů poskytnutá v zemědělství, lesnictví a rybářství činila loni pouze 1,5 procenta z celkového objemu tuzemských klientských úvěrů v tomto roce.
Průměrný objem úvěrů plynoucích každoročně do této oblasti za uplynulých pět let měl až do roku 2008 rostoucí tendenci ve všech sledovaných kategoriích. Od roku 2009 dochází s výjimkou kategorie dlouhodobých úvěrů k poklesu objemu, a to nejvýrazněji u střednědobých úvěrů. Banky plošně zpřísnily podmínky poskytování investičních úvěrů, což mělo nepříznivé dopady zejména na podniky ve velké míře závislé na využívání cizího kapitálu.
Negativní důsledky částečně v zemědělství tlumily investiční dotace v rámci první osy Programu rozvoje venkova a také subvencování části úroků z úvěrů a garance úvěrů prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF), který působil při alokaci úvěrů do rezortu zemědělství pozitivně. Na podporu krátkodobého financování a řešení přechodného nedostatku peněz v krizovém období byly v rámci fondu otevřeny programy Provoz, Zpracovatel – provoz a Podpora krátkodobého financování. Z investičních programů byl podle zprávy největší zájem o program Zemědělec a v souvislosti s krizí byl otevřen i krátkodobý program Podpora nákupu půdy.
Podle údajů PGRLF za období od roku 1994 do konce roku 2010 činila celková výše podporovaných úvěrů téměř 130,9 miliardy korun. Nejvíce, až ze 40 procent, se na ní podílely akciové společnosti; soukromí zemědělci měli na těchto úvěrech podíl asi 18 procent.
Z dvaceti sedmi bank, které s PGRLF v loňském roce spolupracovaly, jsou nejaktivnějšími bankami podle objemu poskytnutých garancí Komerční banka, a. s., GE Money Bank a Česká spořitelna, a. s.