Na pomoc zatím čekají marně

Nenadálé, avšak silné květnové mrazy zasáhly většinu ovocných sadů v České republice a na valné části z nich zničily úrodu. Letošní produkce jablek, která jsou nosnou komoditou našich ovocnářů, tak dramaticky poklesne, což s sebou přinese značné ztráty. Na současnou situaci a výši škod jsme se proto zeptali předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka.

O kolik tedy bude nižší letošní sklizeň ovoce oproti průměru minulých let?

Odhady sklizně ovoce k 15. červnu letošního roku, které byly zpracovány Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským Brno, ukazují, že letošní sklizeň bude zřejmě historicky vůbec nejnižší. Očekává se, že bude sklizeno kolem 86 tisíc tun ovoce, z toho by mělo být 66 tisíc tun jablek, což je nejméně sklizeného ovoce a jablek od roku 1984, tedy od doby, kdy jsou k dispozici údaje o sklizni v intenzivních sadech. Podle řady pamětníků jde dokonce o jednu z nejnižších sklizní za padesát let.
Podle zmíněného odhadu proti běžnému průměry klesne například úroda jablek zhruba o 51 procent. Červeného rybízu bude méně o 56 procent, višní o 46 procenta a jahod až o 60 procent. Celkově by měla produkce veškerého ovoce u nás letos klesnout o 48 procent.
Jediným důvodem takto nízké sklizně byla vlna pozdních jarních mrazů ve dnech 4. až 6. května, která zasáhla většinu území České republiky. Teploty ve dvou metrech nad zemí se pohybovaly v pěstitelských oblastech nejčastěji od – 2 do – 5 st.C. Na řadě míst došlo k poklesu teplot do záporných hodnot již ve večerních hodinách a sady tak byly někde vystaveny působení mrazu i deset hodin. Následně, po východu slunce, pak nastalo velmi prudké oteplení o více než dvacet stupňů. Tato situace se s různou intenzitou opakovala po tři dny. Jabloně se přitom nacházely ve stadiu plného květu až dokvétání podle oblastí a odrůdy, jahody byly na počátku květu, ostatní ovocné druhy byly již odkvetlé. Ovocné stromy byly tedy v nejcitlivějším období, kdy i krátkodobé působení teplot pod bodem mrazu může způsobit vážné škody.
Zásadním problémem bylo to, že šlo svým charakterem o zimní mráz, nikoliv jen přízemní mráz, který bývá v první polovině května častým jevem, ale nezpůsobuje tak závažné škody. Druhým hlavním problémem bylo plošné působení mrazu na většině území republiky.
Mrazům unikly jen někteří pěstitelé na jižní Moravě. Paradoxně tak letos máme průměrnou úrodu meruňek, což je náš nejcitlivější druh, zatímco u těch ostatních je sklizeň výrazně nižší.

Můžete vyčíslit škody, které květnové mrazy ovocnářům způsobily? 

Velmi silně bylo poškozeno na 6400 hektarů sadů, kde bude úroda minimální nebo vůbec žádná. Nejvíce je na úrodě ovoce poškozen jahodník a rybízy. U meruněk, zejména v severních Čechách, a jahodníku jsou mrazem poškozeny i porosty. Vážné hospodářské škody jsou na úrodě jablek, kde je silně poškozena více než třetina ploch. Část plodů, zejména u jádrovin, které se po mrazech vyvíjejí dál, začíná praskat, deformovat se nebo mít různá poškození slupky, takže toto ovoce bude určeno pouze na zpracování za výrazně nižší cenu.
Bohužel mrazy zasáhly i jabloně, které jsou za jiných okolností proti nim nejodolnější ze všech u nás pěstovaných ovocných druhů. Právě jabloně jsou však pro většinu ovocnářských podniků stabilizační plodinou, která tvoří základ jejich produkce. Z těchto důvodů je právě citelné poškození ploch jabloní vážným problémem zasahujícím do existence podniků. Ty podniky, které mají diverzifikovanou výrobu zřejmě budou schopny situaci zvládnout. Největší problém ale mají středně velké podniky či rodinné farmy, které nemají jiný zdroj příjmů. Zde je situaci tak dramatická, že jsou farmy, které na stránce příjmů za produkty v letošním roce budou mít skutečně nulu.
Podle prvních odhadů je jasné, že škody na ovoci dosáhnou hodnoty více než půl miliardy korun. Uvedená ztráta bude mít vážný dopad do ekonomiky ovocnářských podniků. Budou omezeny plánované investice, řada podniků již propouští zaměstnance a výrazně omezuje veškeré výdaje.
Co se týká situace v Evropě, mrazy postihly zřejmě nejvýrazněji právě středoevropský prostor. Škody jsou hlášeny také ze Slovenska a Maďarska, v menší míře také z Německa a Polska. Obecně se ale dá říct, že sklizeň ovoce v Evropské unii bude podle odhadů na průměrné úrovni. To znamená, že i když u nás bude ovoce málo na evropském trhu ho bude dostatek, takže nelze očekávat růst cen, který by našim ovocnářům mohl pomoci. Ti se naopak budou muset všemi prostředky snažit, aby ustáli svoji pozici dodavatelů například v řetězcích, které nějaké mrazy nezajímají.

Existuje nějaké šance na pomoc ze strany státu?

Ovocnářská unie začala bezprostředně situaci mapovat a předložila zprávu o předpokládaných škodách i požadavcích na pomoc ministru zemědělství. Důvodem a argumentem, proč by měl stát ovocnářům pomoci je jednoznačně fakt, že proti této situaci nebylo možné se účinně bránit. Technická opatření jsou málo dostupná a při takto velkých mrazech s dlouhou expozicí i málo účinná. Rovněž za této situace selhalo i použití různých pomocných látek.
Pěstitelé se nemohli bránit ani pojištěním sadů. Kromě jahod není možnost uzavřít pojištění u žádné komerční pojišťovny na další ovocné druhy. Tato absence pojištění proti mrazu znemožňuje ovocnářům čerpat dotace z Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) v programu Zemědělské pojištění, jelikož podmínkou přidělení dotace je právě uzavření pojištění na dané riziko s komerční pojišťovnou. Proto jde v případě jarních mrazů o nepojistitelné riziko a stát by měl v této situaci ovocnářům, zejména těm, u nichž hrozí, že budou muset ukončit svou činnost, v rámci možností, které mu dává Evropská unie, pomoci. Pokud by to bylo rozsáhlé poškození krupobitím, já bych v žádném případě nenatahoval ruku ke státu a ministerstvu zemědělství, to je věc každého a může se proti takovému riziku pojistit.
Ppo zmapování škod nám ministerstvo zemědělství částečně vyšlo prvním krůčkem vstříc tím, že podpořilo investiční programy v rámci národních dotací a umožnilo restrukturalizaci splátek již stávajících úvěrů v programu Zemědělec a Půda. Navýšení prostředků do národních dotací ale bylo v podstatě dorovnáním skutečnosti roku 2010, ani koruna navíc. Ta zásadní pomoc, na kterou čekáme, však zatím není ze strany ministerstva zúřadována. Jde o vytvoření programu na úvěry přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond proto, aby ti nevíce postižení pěstitelé ten rok nějak dokázali přežít. Chtěli jsme, aby to bylo v duchu povodňových úvěrů v roce 2010 a za stejných pravidel, protože letošní situace s mrazem splňuje dikci evropské legislativy ve vztahu k živelným pohromám. Očekávali jsme, že v této věci povede ministerstvo zemědělství další jednání, ale bohužel už zhruba měsíc a půl se neděje nic. Z toho jsme trochu zklamaní a mezi ovocnáři roste nervozita. Zejména u některých rodinných farem se totiž situace blíží osobní tragedii, kdy se lidé kvůli živelné pohromě dostávají do velmi vážných problémů.