Zemědělci proti zastavení podpor

Rozhodnutí ministra zemědělství Ivana Fuksy zastavit podporu výstavby bioplynových stanic vzbudilo zásadní nesouhlas jak u nevládních agrárních organizací, tak i u samotných zemědělců a dalších subjektů. Podle Agrární komory ČR je ukončení dotací v rozporu s dlouhodobým plánem vlády, Česká republika tak přijde o peníze z Bruselu a zemědělským podnikům hrozí u rozpracovaných projektů mnohamilionové škody.

Ministerstvo zemědělství v pátek 22. července oznámilo žadatelům, kteří zažádali o dotace na stavbu či modernizaci bioplynové stanice během červnového 13. kola žádostí v rámci Programu rozvoje venkova, že administraci podpor zastavilo. Podle tiskové mluvčí úřadu Terezy Dvořáčkové bylo hlavním důvodem tohoto kroku riziko neúměrného nárůstu výkupu dotované energie a také úspora finančních prostředků. Podle komory však MZe podlehlo nejspíš tlaku energetické lobby. „Zastavení podpory bioplynových stanic je v přímém rozporu s dosavadní politikou vlády, ministerstva zemědělství a vývojem sousedních zemí, kde stavby bioplynových stanic jsou maximálně podporovány,“ řekl k tomu na mimořádné tiskové konferenci prezident komory Jan Veleba. „Máme indicie, že se vše děje na pokyn premiéra (Petra Nečase) a dodávám, že náš názor je, že vše může souviset s tím, že ČEZ chtěl vstoupit do tohoto byznysu, čímž by ovládl české zemědělství. To se mu nepodařilo, protože nemá půdu,“ dodal s tím, že spojovací osobou mezi vládou a společností ČEZ může být bývalý ministr průmyslu a obchodu a dnešní Nečasův poradce Martin Říman, který je od loňského srpna také předsedou dozorčí rady ČEZ. ČEZ nicméně prostřednictvím svého mluvčího Ladislava Kříže tyto informace kategoricky odmítl.
Viceprezident komory Bohumil Belada na dotaz našeho týdeníku odhadl případné škody způsobené zastavením projektů na zhruba půl miliardy korun jen na neobdržených dotacích. Nepřímé dopady v důsledku zastavení růstu celého odvětví by podle něj dosáhly řádu miliard.
S rozhodnutím ministra nesouhlasí ani Asociace soukromého zemědělství ČR. „Vadí nám především, že se takový krok, uvažovalo-li se o něm, neudělal ještě předtím, než se podávaly žádosti. Když už bylo 13. kolo vyhlášené, tak by také v částkách, které na něj byly alokovány, měly být žádosti vypořádány,“ uvedl předseda asociace Josef Stehlík. Připustil nicméně, že v budoucnu bude muset k nějaké zásadní změně pravidel pro poskytování dotací na bioplynové stanice po diskusi dojít. „Rozvoj bioplynových stanic, jejichž provoz stojí z velké části na pěstování kukuřice, bude pro Českou republiky z pohledu ochrany krajiny i z dalších aspektů dlouhodobě neudržitelný,“ dodal Stehlík.
Svoje záporné stanovisko k postupu MZe vyjádřil také Zemědělský svaz ČR. „Ani argument, že pozastavením tohoto kola příjmu žádostí dojde k úspoře finančních prostředků, není správný. Vždyť podpora je složena ze 75 procent ze zdrojů EU. Pouze 25 procent pochází z českého státního rozpočtu. Tyto prostředky se našemu státu obratem vrátí po realizaci investice v zaplaceném DPH,“ uvádí mino jiné svaz s tím, že zastavení dotací je významným zásahem do stability podnikatelského prostředí u nás.
Náhlé zastavení podpory bioplynových stanic se nelíbí ani bankám, u nichž si zemědělci na jejich stavbu půjčují. „I my jako zástupci banky vnímáme zrušení 13. kola jako velmi negativní zprávu pro sektor českého zemědělství,“ uvedl Mojmír Severin z GE Money Bank, která financuje více než čtvrtinu bioplynových stanic v tuzemsku. „V současné době evidujeme zájem o financování zhruba 25 projektů. Tímto rozhodnutím očekáváme pokles realizovaných projektů pod deset,“ řekl.
Rozhodnutí MZe kritizuje kromě dalších zemědělských subjektů i Agrofert Holding podnikatele Andreje Babiše. „Agrofert považuje pokyn premiéra Petra Nečase k ukončení podpory výstavby zemědělských bioplynových stanic ze schváleného Programu rozvoje venkova za bezprecedentní poškození zájmů českého zemědělství a vítězství lobby oligomonopolu ČEZ,“ uvedla skupina.