Pro propagci českých výrobků

Podíl dovozu chlazených kuřat do České republiky se zvyšuje, takže proti tomu musíme nějak bojovat. Proto se snažíme propagovat českou značku, jsme česká firma a produkujeme české výrobky, aby lidé pochopili, že musíme být trochu patrioti, míní generální ředitel Drůbežářského závodu Klatovy David Bednář s tím, že jednou z forem této propagace je i značka kvality Klasa.

Drůbežářský závod Klatovy, který je jedním z největších zpracovatelů drůbežího masa v České republice a výrobcem chlazeného a mraženého kuřecího masa, uzenin a polotovarů, se účastnil i soutěže Regionální potravina. „V dnešní době se tato soutěž soustředila na střední podniky, ale minulý rok byla i pro velké firmy, kde jsem uspěli právě s kuřecími párky bez přídatných látek,“ uvedl ředitel. Připomněl, že před více než rokem Drůbežářský závod Klatovy uvedl na trh kuřecí výrobky, které jsou bez chemických aditiv. Společně s Ústavem hygieny a technologie masa Veterinární a farmaceutické univerzity (VFU) v Brně jako první vyvinuli a odzkoušeli produkci kuřecích párků a kuřecího junioru bez použití konzervantů a barviv. „Vlastnosti kuřecího masa při výrobě jsou odlišné od masa vepřového a hovězího, proto nebylo nejsnazší tento průkopnický krok udělat,“ podotkl s tím, že tendence prodeje je u těchto výrobků pomalu stoupající. „Nelze však jimi nahradit prodej tradičních produktů, ale zůstanou alternativou pro ty, kteří vyhledávají zdravější a chutnější formu stravování,“ připouští. Pro uvedení nové řady bez „éček“ musel klatovský podnik propojit stanovený požadavek na výrobek, při jehož výrobě by se nepoužíval drůbeží separát, syntetická potravinářská aditiva a žádné alergeny, spolu s mikrobiologickými, texturními a senzorickými parametry a udržitelnou cenou výrobku. Tento úkol se ve spolupráci s českými a německými technology společnosti RAPS po celé řadě testů a provozních zkoušek podařilo splnit. Část výrobních testů probíhala i v technologické dílně Ústavu hygieny a technologie masa VFU. Drůbežářský závod Klatovy a.s. uvedením řady drůbežích uzenin řady bez „éček“. Stal se tak prvním výrobcem těchto drůbežích uzenin v České republice. Zavedením značky bez E chce závod prosadit zdravější a modernější pojetí lidské výživy.
„Vyšší prodeje zaznamenáváme i u výrobků oceněných značkou kvality Klasa, která nám tak pomáhá propagovat kvalitní výrobky,“ říká vedoucí oddělení jakosti Jan Krs. „Snažíme se také účastnit akcí pořádaných Klasou, jako jsou například roadshow nebo veletrhy a přiblížit tak prostřednictvím ochutnávek naše výrobky širší veřejnosti,“ doplnil Bednář.
Klasa je propůjčována na tři roky pouze prověřeným potravinářským výrobkům, které současně splňují kvalitativní kritéria i příslušné normy ČR a EU. Požadavky pro udělení značky Klasa jsou přísnější než běžné hygienické a potravinářské normy. Navíc se tyto výrobky odlišují alespoň jedním kvalitativním ukazatelem, svým specifickým rysem. Ocenění národní značkou Klasa získalo již 1 322 výrobků od 226 českých a moravských výrobců.
Vysoký standard Zpracování veškeré drůbeže se uskutečňuje při zachování vysokého technologického a hygienického standardu v rámci celé výroby. Podnik denně poráží 90 tisíc kusů živých kuřat, což představuje 3 700 tun za měsíc. „V České republice, samozřejmě také v Drůbežářském závodu Klatovy, se používá ke chlazení drůbeže vzduch, který zajišťuje lepší kvalitu masa, než chlazení vodou používané v jiných zemích,“ zdůraznil.
Obliba kuřecího masa přitom stoupá, což potvrzuje výše spotřeby drůbeže na jednoho obyvatele v ČR za rok, která činí zhruba 25 kilogramů, v roce 1975 čítala 9,6 kilogramu. Tento trend zaznamenává i klatovský podnik. V roce 2000 prodal 11 800 tun drůbeže za rok, vloni to bylo 23 300 tun. Také se během deseti let více než zdvojnásobil prodej uzenin. V roce 2000 dosáhl 2 935 tun, minulý rok 6 574 tun, informovali představitelé společnosti. Zajímavostí je, jak se v odstupu deseti let změnily podíly prodeje Drůbežářského závodu Klatovy. V roce 2000 asi 38 procent prodeje tvořila čerstvá (chlazená) drůbež a 62 procent drůbež zmrazená, o deset let později 82 procent a zmrazená jen 18 procent. „K expanzi výroby a navýšení prodeje výrazně přispěla rekonstrukce staré a stavba nové masné výroby v roce 2009,“ podotkl ředitel.
Chtějí rozšiřovat chov Podnik se zabývá nejen zpracováním masa, ale má i vlastní výkrmnu kuřat, která se podílí asi deseti procenty na celkovém množství zpracovaných kuřat. Odchovává 270 tisíc kuřat v jednom turnusu, kterých je sedm ročně. Sám si tak zabezpečuje zhruba deset procent potřeby podniku ročně.
Společnost podle svého ředitele počítá s další výstavbou objektu pro chov kuřat s kapacitou dalších 270 tisíc kuřat. Kromě vlastních dodávek podnik nakupuje kuřata i od dlouhodobých dodavatelů. „Hlavních dodavatelů je asi 12, pak máme ještě drobnější dodavatele. Smlouvy se uzavírají vždy na rok, ale spolupráce s dodavateli je dlouhodobá“ podotkl s tím, že zhruba asi před třemi měsíci zvýšili ceny živé drůbeže. Je to samozřejmě reakce na ceny vstupní suroviny, krmných směsí. „Co se týká nákladů zemědělců, tak tím, že máme výkrm, jsme schopní zhodnotit, zda výkrmcům může vycházet ekonomika nebo ne. A můžu zodpovědně říct, že za ceny, co nyní dáváme zemědělcům, jim musí vycházet pozitivní hospodářský výsledek. Náš výkrm vychází totiž pozitivně,“ zhodnotil Bednář.
Další projekt, který podnik bude realizovat tento rok, je strojní chytání drůbeže, jehož cílem je zvýšení kvality chlazených kuřat. Nyní ve výkrmech lidé chytají kuřata ručně a mohou být poškozeny. Nový systém je ke kuřatům šetrnější. Také se zlepší logistika, takže kuřata budou mít větší pohodu,“ poznamenal ředitel.
Výkrm kuřat se řídí zásadami welfare, které jsou zaměřeny na zdraví a pohodu zvířat. Welfare legislativně upravuje směrnice Rady 2007/43/ES. Jde zejména o správnou přípravu haly pro výkrm kuřat, používání správných veterinárních preventivních programů a udržování optimálních podmínek chovu.
Historie Drůbežářského závodu Klatovy se píše od roku 1966, kdy byla dokončena výstavba drůbežářského závodu vybaveného technologií opracování kuřat ve visu a strojového škubání. V roce 1970 proběhla dostavba závodu s kapacitou zpracování dva tisíce tun drůbeže za rok. Transformace na Drůbežářský závod Klatovy a.s. byla realizována v roce 1992 a už o pět let později byla zahájena výroba kuřecích uzenin a polotovarů. Ambice vedení společnosti však byly omezeny stavem výroby, a tak v letech 2001 až 2006 probíhá rozsáhlá modernizace výrobních prostor. V roce 2010 dosahuje zpracování už 37 tisíc tun drůbeže za rok a plány na rok 2011 hovoří o 42 tisíc tun drůbeže. Vysokou kvalitu technologií a hygieny dokládá řada certifikací jako HACCP, ISO a další.
Asi 90 procent produktů nachází odbyt v tuzemsku, zbytek směřuje do Německa, Rakouska, Švýcarska nebo Nizozemska. Převážná část produkce se přitom prodává prostřednictvím obchodních řetězců.
Drůbežářský závod Klatovy a.s. zaměstnává 480 osob v jednosměnném provozu. Roční obrat firmy činí 1,7 miliardy korun.