Jak chutná značka? (komentář)

Minulý týden udělila potravinářská komora prvním domácím firmám značku s českou vlajkou, která osvědčuje, že výrobek vznikl v České republice. Nabízí se samozřejmě otázka, zda značek na českých potravinách není už příliš. Kromě té nejnovější Český výrobek totiž existuje značka Regionální potravina, Klasa, a další logo se chystá pro čerstvé potraviny. A to nemluvím o značkách s často poetickými názvy, které se udělují v jednotlivých krajích.

Je jistě pravda, že každá z nich má poněkud jiné poslání a podporuje z části jiný segment potravinářské produkce. Cíl je ale stejný – přimět spotřebitele, aby si označkovaný výrobek koupil, a pokud se to bude dařit, na jejich počtu nezáleží
V případě poslední značky je apel na zákazníka navíc podepřen adresnou garancí Potravinářské komory ČR, která mu zaručuje, že zmíněný produkt skutečně splňuje dané kvalitativní požadavky. Konkrétní odpovědnost za značku nepochybně posiluje její důvěryhodnost a úspěchu nového loga nahrává i současný trend, kdy spotřebitelé dávají stále častěji přednost domácím potravinám.
Takovou malou pokusnou marketingovou laboratoří jsou dnes farmářské trhy, kde je informace o tom, odkud zboží pochází, velmi důležitá. Opravdová síla značky se však ukáže až za čas, až se výrobky s vlaječkou dostanou na pulty supermarketů. Doufejme, že dokáží přitáhnout pozornost a přinést určitý profit výrobcům, kteří za ně zaplatili. Dlouhodobý odbyt ale samotné logo rozhodně nezajistí. Zákazník totiž není hlupák, a i když možná neví, v čem konkrétně se jednotlivé značky liší, zcela neomylně si znovu koupí jenom ten výrobek, který mu opravdu chutnal.