Důležitý obnovitelný zdroj

Zhruba 40 procent plochy Evropské unie pokrývají lesy. Jejich dřevo je základní surovinou pro některý průmysl i významným obnovitelným zdrojem energie. Kromě toho jsou lesy výrazným krajinotvorným prvkem a mají řadu důležitých mimoprodukčních funkcí.

Při příležitosti letošního světového roku lesů připomíná statistický úřad Evropské unie Eurostat ve své zprávě zveřejněné v uplynulých dnech, že lesy a jiné zalesněné plochy pokrývají 178 milionů hektarů, tj. zhruba 40 procent z celkové rozlohy sedmadvaceti členských zemí a kolem čtyř procent celosvětové výměry těchto porostů. (Lesy definuje Eurostat jako půdu s výměrou více než půl hektaru, na níž stromy rostou na více než deseti procentech. Pokud rostou na pěti až deseti procentech, označuje je jako jinou zalesněnou plochu. V následujícím textu jsou pod pojmem lesy pro zjednodušení zahrnuty obě zmíněné kategorie.)
Největší podíl lesů má Finsko Největší podíl lesů z celkové rozlohy země má v EU-27 Finsko (77 procent), Švédsko (76 procent) a Slovinsko (63 procent). Naopak nejméně lesnatá je Malta, která má méně než půl procenta svého území s lesními porosty, bohaté na lesy není ani Nizozemsko, z jehož rozlohy zaujímají jen 11 procent. Jen o jedno procento lépe jsou na tom Irsko a Velká Británie. V zemích unie se liší i podíl lesů, z nichž se těží dříví. Nejmenší je na Kypru (11 procent) a naopak v Dánsku a Lucembursku se kácí téměř ve všech lesních porostech (podíl dosahuje 98 procent).
Přírůstek dříví převýšil těžbu Rostoucí zásoby dřeva v lesích, v nichž se může těžit, dosáhly loni v celé unii 21 750 milionů kubických metrů. Nejvíce činily v lesích Německa (3466 m3), Švédska (2651 m3) a Francie (2453 m3). Porovnání přírůstku a těžby svědčí o udržitelnosti hospodaření v evropských lesích. Přírůstek celkových zásob dřeva v lesích unie (z nichž je možné získávat dřevo) činil loni 770 mil. m3, naproti tomu se z nich vytěžilo jen 480 mil. m3. To znamená, že přírůstek v celé unii převýšil těžbu zhruba o třetinu. I pro jednotlivé státy unie platilo, že přírůstek dřevní hmoty v hospodářských lesích byl vyšší než těžba. Jedinou výjimkou bylo podle Eurostatu Nizozemsko, kde se obě položky – přírůstek i těžba – rovnaly.
Důležitá surovina i zdroj energie Obnovitelné zdroje zajistily loni v EU-27 devět procent z celkové hrubé unijní spotřeby energie. Dřevo a dřevní odpad se na krytí této spotřeby podílely téměř 50 procenty.
Podíl dřeva a dřevěného odpadu na energii vyrobené z obnovitelných zdrojů se pohybuje od asi 16 procent na Kypru po zhruba 97 procent v Estonsku. Ve většině zemí unie jsou dřevo a odpad z něj hlavními obnovitelnými zdroji energie. V roce 2009 zajišťovaly více než dvě třetiny hrubé spotřeby energie z těchto zdrojů kromě zmíněného Estonska také v Litvě (87 procent), Polsku (83 procent), Finsku (82 procent), Lotyšsku (80 procent) a v Maďarsku (78 procent). Naopak nejmenší podíl zaznamenala kromě Kypru Itálie (23 procent), Velká Británie (27 procent) a Lucembursko (28 procent). Průmysl zpracovávající dřevo hraje významnou roli v hospodářství Lotyšska, Estonska a Finska.
Na přidané hodnotě se v celé evropské sedmadvacítce se v roce 2008, z něhož jsou poslední souhrnné údaje, podílí téměř sedmi procenty. Z nich výroba papíru generovala 2,4 procenta, polygrafie 2,3 procenta a výroba dřevěných produktů 2,1 procenta. V jednotlivých členských státech tento ukazatel kolísá od 2,4 procenta v Irsku do 21,5 procenta v Lotyšsku. V pobaltských a severských státech šlo hlavně o papírenský průmysl.