Nebezpečná nákaza unii zaskočila

Systémy varování, odborné instituce, Evropskou komisi, europoslance, ministry zdravotnictví i zemědělství zaměstnávala i v uplynulém týdnu nebezpečná infekce krvavého průjmu. Jednou z klíčových otázek je, jak zlepšit mechanismy v Evropské unii i v jednotlivých členských státech, aby se dalo účinně bojovat s krizemi podobného charakteru.

Přestože první případy krvácivých průjmů s velmi těžkým průběhem se začaly v Německu vyskytovat již počátkem května, unie se o tom prakticky dozvěděla až 22. května, den po úmrtí první pacientky. Až teprve poté byla uvedena do pohybu všechna opatření, která mají varovat ostatní státy a pomoci v boji s nákazou. Rozběhl se unijní Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva a také Systém včasného varování a reakce pro přenosné nemoci, které zajistily – ne vlastní vinou se značným zpožděním – distribuci informací o infekci a jejích možných zdrojích.
Základní informace „Všichni lidé a zvířata mají ve svých vnitřnostech bakterii nazývanou Escherichia coli (E. coli) – je součástí naší normální flóry a obvykle je neškodná,“ stojí ve společném prohlášení Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). Jak dále odborníci těchto institucí vysvětlují, některé kmeny této bakterie jsou však schopné produkovat toxiny. Tyto kmeny se označují STEC/VTEC (shiga toxin nebo verotoxin produkující E. coli) nebo EHEC (enterohemoragická E. coli). Jejich toxiny mohou způsobit vážný krvavý průjem, který může mít v některých případech za následek akutní selhání ledvin. Existuje více různých kmenů STEC a díky jejich identifikaci je možné nalézt příčinu konkrétní epidemie s větší přesností.
„K přenosu infekce STEC dochází zejména konzumací kontaminovaných potravin nebo nakládáním s nimi a kontaktem s infikovanými zvířaty. Další přenos z člověka na člověka je možný při intenzivním kontaktu (tj. v rodinách, školkách, pečovatelských domech atd.),“ vysvětlují dále odborníci obou institucí s tím, že jako zdroj infekce byla při dřívějších epidemiích identifikována řada potravin, včetně nedovařeného hovězího a jiného masa, nepasterovaného mléka, nejrůznějších čerstvých produktů (např. okurky, kapusty, špenátu a hlávkového salátu), nepasterovaného jablečného džusu a sýra. „Ke způsobení infekce u lidí je zapotřebí velmi malého počtu STEC bakterií,“ varují odborníci.
Možná obrana Jako pravděpodobný zdroj nákazy byla označovány po původně nařčených španělských biookurkách postupně i další různé potraviny. Kromě potravin mohou být zdrojem infekce i zvířata či nemocné osoby. Jedno je však od začátku jisté. Je třeba velmi přísně dodržovat všechny hygienické zásady při výrobě potravin, přípravě jídla, jeho konzumaci a také v osobní hygieně. Základní pravidla pro osobní hygienu a zásady pro přípravu potravin, vydaná ECDC a EFSA i pět klíčů k bezpečnému stravování podle Světové zdravotní organizace WHO uvádíme v samostatných rámečcích.
Kromě toho přirozeně platí, že každá osoba, která trpí průjmem nebo zvracením, by se měla zdržet nakládání s potravinami. Pokud se u lidí zaměstnaných při přípravě jídla výrobě potravin či jejich vydávání a prodeji vyskytnou tyto potíže, je třeba je z těchto provozů ihned vyloučit a kontaktovat hygienické orgány.
Pokud se u někoho přes veškerou prevenci rozvine krvavý průjem, měl by vyhledat lékařské ošetření. V jakýchkoli případech průjmu je třeba věnovat řádnou pozornost hygieně rukou a omývat si ruce mýdlem a oplachovat tekoucí pitnou vodou bezprostředně po použití toalety.
Vzrušená debata europoslanců To není normální, že si Evropané dají salát a zemřou, zlobila se na jednání Evropského parlamentu v uplynulém týdnu britská europoslankyně Linda McAvanová. Byla jedním z europoslanců, kteří vznášeli dotazy na zemědělské praktiky v unii, používání antibiotik, vysledovatelnost (traceability) a značení potravin. Poslanci zejména žádali zajištění lepší koordinovanosti v budoucnu. Německý europoslanec Peter Liese vyjádřil obavy z možné rezistence vůči antibiotikům používaným v zemědělství. Uvedl, že je třeba, aby byla příslušná varování na nebezpečné potraviny vydána, pokud je ohroženo zdraví lidí. V tomto případě však byla vzhledem k vážným dopadům na pěstitele zeleniny nejen ve Španělsku podle něho zveřejněna příliš brzy. V tomto bodu nebyly názory poslanců jednotné. Zásada předběžné opatrnosti, která dbá o ochranu lidských životů, má podle francouzské europoslankyně Corinne Lepageové přednost před ekonomickými otázkami. Její německá kolegyně Sabine Wilsová konstatovala, že stávající potravinové dopravní řetězce znemožňují sledovat, kde a jak se potraviny vyrábějí. Podle Wilsové Německo selhalo při zvládání krizí, a to jak na regionální, tak i centrální úrovni. "Kompletní zmatek v Německu vedl ke katastrofálním důsledkům," prohlásila. Podle další německé europoslankyně Rebeccy Harmsové mělo Německo problém při rozhodování, kdo má informovat, zda to mají být ministři, nebo příslušné laboratoře. I to by se podle poslankyně mělo jasně stanovit. Je třeba se zaměřit na zdokonalení systému, aby se podobné události do budoucna zabránilo, a ne debatovat o tom, jak se co udělalo nebo neudělalo, mírnil debatu britský poslanec James Nicholson. Vzhledem k tomu, že v první fázi byly neoprávněně jako zdroj označeny španělské okurky, rajčata či salát, požadoval španělský poslanec Francisco Sosa Wagner kompenzace pro pěstitele postižené prudkým poklesem odbytu.
Komisař zdraví a spotřebitelskou politiku Malťan John Dalli vyzval na jednání parlamentu členské státy, aby se zabránily zveřejnění předčasných závěrů, které nejsou podloženy vědeckými důkazy. Zákaz dovozu evropských produktů (přistoupilo k němu velmi rychle Rusko) označil za nepřiměřený. Důvodem je podle něho i to, že zdroj infekce je omezen pouze na oblast kolem Hamburku.
Maďarské předsednictví svolalo mimořádné rady Maďarské předsednictví svolalo na první dny uplynulého týdne mimořádná jednání ministrů. V pondělí to byla rada ministrů zdravotnictví, v úterý se setkali šéfové agrárních resortů členských zemí unie. Komisař Dalli informoval ministry zdravotnictví o vývoji nákazy a popsal přijatá opatření – aktivaci systémů rychlého varování i spolupráci s ECDC a EFSA. Někteří ministři požadovali posílení koordinace na evropské úrovni, aby byla unie lépe připravena na zvládání tohoto druhu krize v budoucnu. „Průjmovou epidemii je třeba sledovat, protože je to nejen otázka veřejného zdraví, ale má také ekonomické dopady,“ prohlásil po jednání rady její předseda maďarský ministr národních zdrojů Miklós Réthelyi. Zdůraznil, že zdroj infekce je třeba nalézt tak rychle, jak je to jen možné. Vyzdvihl také důležitost spolupráce dvou rad EU, a to ministrů zdravotnictví a zemědělství. „Ukazuje se, že nákaza se dále nešíří, že se ji podařilo lokalizovat a počet nových případů stále klesá,“ informoval novináře po jednání ministrů zdravotnictví komisař Dalli. Jak dodal, je patrné, že ohnisko nákazy je v severním Německu, pravděpodobně blízko Hamburku. V jiných zemích vypukla choroba hlavně u těch lidí, kteří tuto oblast od počátku května navštívili. Dalli připustil, že na počátku došlo ke zveřejnění neověřené informace o zdroji nákazy, ale „úřady jsou v obtížné situaci, protože rychlé varování veřejnosti je stejně důležité jako požadavek, aby byla zveřejněna ověřená informace,“ vysvětlil.Ministři zemědělství na své radě debatovali nutnosti posílit bezpečnost potravin i o možnostech, jak nahradit aktuální ztráty producentů. Poškozeni se cítí nejen původně nařčení španělští zelináři, ale ozývají se i jejich kolegové z jiných států unie, zejména Německa, Nizozemska a Francie, škody sčítají i naši producenti. Zástupci Evropské komise připomněli, že všechny systémy rychlého varování začaly pracovat okamžitě po hlášení, které dostaly od německé strany 22. května. Připustili, že je třeba si vzít ze současné krize poučení pro zlepšení stávajících informačních systémů, pokud se ukáže, že je to nutné.
Komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Rumun Dacian Cioloş vyzval na jednání rady německé orgány, aby učinily vše, co je v jejich silách, pro určení zdroje této infekce. Je to nutné pro ukončení této zdravotní krize a jde o jediným způsob, jak obnovit důvěru spotřebitelů. Vzhledem k rozsahu krize je, jak sdělil, Evropská komise „připravena nabídnout podstatné, vyvážené a odůvodněné odškodnění na pomoc producentům okurek, rajčat a salátů, kteří byli nejvíce zasaženi krizí. Prostředky, které jsou k dispozici v rámci společné zemědělské politiky (SZP) doplní opatření, jimiž disponují organizace producentů. Příkladem je kompenzace za stažení produkce z trhu či za to, že ji pěstitel vůbec nesklidí. „Tato situace odráží potřebu další podpory organizací producentů a nutnost vybavit je účinnými nástroji pro řešení krize trhu,“ uvedl Cioloş a dodal, že s tím připravovaná reforma SZP počítá.