Spotřeba vína v České republice letos opět stoupne o dvě až pět procent. Od roku 1989 se každoročně meziročně zvyšuje zhruba o tři procenta. Roste poptávka zejména po tuzemských vínech na úkor dovozu, velký nárůst zaznamenává růžové víno a možná že na úkor růstu bílého i červeného. Uvedl to generální ředitel největšího českého výrobce vína, Bohemia Sektu, Josef Vozdecký. Loňská spotřeba vína činila 19 litrů na osobu, ale v západní Evropě je mezi 24 až 27 litry. Průměr EU je 24 litrů.
"Potenciál tady je a myslím si, že s růstem kultury gastronomie můžeme Evropu dohnat i předehnat," dodal. Podle Vozdeckého trvale roste povědomí a znalosti Čechů o víně, což je zřejmě na úkor lihovin i piva. Lidé si také uvědomují zdravotní aspekty a vliv vína na trávení, obsah vitamínů, enzymů i minerálních látek, dodal.
V 90. letech podle Vozdeckého významně rostly importy, protože lidé byli zvědaví na vína z Itálie, Španělska i Austrálie a Jižní Afriky. Zjistili ale, že jim chutná nejvíc to, co se u nás vyprodukuje a je to i pro tělo to nejzdravější, dodal. Vítá rozšiřování povědomí o regionální potravině i fakt, že se výrobky "konečně pod dohledem Potravinářské komory začínají označovat jako české nebo regionální".
Letošní zdražení suroviny vinou jejího nedostatku kvůli špatné úrodě hroznů může podle Vozdeckého mírně utlumit poptávku po tuzemském víně. "Za těch 52 roků, co působím v oboru, si nepamatuji takovou spoušť jako vloni. Výjimečné bylo zejména plošné napadení révy houbovitými a plísňovými chorobami," dodal. Vinou neúrody budou někteří čeští producenti nahrazovat víno vybranými druhy ze zahraničí, zejména z Itálie a Francie, kde se něco urodilo. Z loňské spotřeby tvořily dovozy 60 procent, letos může být jejich podíl až 80 procent, a to jak hotových produktů, tak cisternového vína v ČR lahvovaného. Ještě před několika lety to bylo 50 procent. Trvalý nárůst dovozů je dán podle Vozdeckého hlavně spotřebou a také tím, že Česko je omezeno 19.000 hektary vinic, které nemůže rozšiřovat.
Desetiprocentní zdražení českého vína počátkem roku podle něj pokrylo z větší části zvýšení cen suroviny. Navíc museli vinohradníci více investovat do postřiků kvůli rozsáhlým houbovitým chorobám a plísňovým chorobám vinou vlhkosti a chladného počasí.
"Letos to zatím na moravských vinicích vypadá skvěle, ale je hodně brzy něco prognózovat. Dřevo vyzrálo dobře, zimní mrazy révu nepoškodily. Cítím, že to bude zase dobrý rok," dodal Vozdecký.