Vážné téma pro velkou diskusi

Zatímco na jedné straně planety se více než miliarda lidí léčí z nemocí způsobených přejídáním, v chudých zemích trpí stejný počet obyvatel hladem. V některých zemích nadměrná koncentrace výroby ohrožuje životní prostředí, zatímco jinde se úrodná země mění v poušť, vesnické komunity se rozpadají a jejich členové opouštějí zemědělství a odcházejí hledat živobytí v městech, prohlásil v uplynulém týdnu na bruselské konferenci o potravinové bezpečnosti komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Cioloș. Na jedné straně - pokračoval ve vypočítávání dalších paradoxů - sníme o tom, že zemědělství se více otevře světu, ale i zde panuje konkurence a v poslední době zejména bezprecedentní kolísání cen agrárních produktů. Připomněl, že tuto situaci ještě zhorší klimatická změna a populační tlak, které jsou vážnou hrozbou pro potravinovou bezpečnost a dlouhodobou stabilitu lidstva na Zemi. Komisař proto očekává od jednání zemí G-20, jimž nyní předsedá Francie, vážnou diskusi o potravinové bezpečnosti a plán, jak zlepšit vztahy mezi zemědělstvím na celém světě. “Svět potřebuje koherentní strategie pro rozvoj zemědělství. G-20 musí vytvořit novou dynamiku mezinárodního zemědělství. Tato dynamika musí být založena na čtyřech prvcích: silné zemědělské politice, transparentnosti trhů, obchodu a racionální podpoře rozvoje,“ soudí komisař.

Podle Cioloșe by zemědělství mělo být udržitelné, konkurenceschopné a inovativní. Zemědělské politiky by však neměly likvidovat farmáře v ostatních zemích. Zdůraznil přístup Evropské unie, která analyzuje důsledky svých rozhodnutí v agrární oblasti na zemědělství v rozvojových státech. Zemědělská politika může být účinná jen na trzích, které fungují racionálně a transparentně. Globalizace a finanční spekulace jsou hlavními viníky bezprecedentní volatility cen zemědělských produktů, proti níž musíme tvrdě bojovat. Podle Cioloșe je tento boj nutný z několika důvodů. Tím prvním jsou spotřebitelé. Zdůraznil, že v letech 2007 až 2008 velký výkyv cen potravin rozmnožil počet hladovějících ve světě o dalších 75 milionů lidí. I v Evropě vedl k růstu podílu rozpočtu domácností určeného na jídlo ve všech členských státech. To se podle něho nestalo za celá desetiletí.
S volatilitou cen je třeba bojovat i kvůli zemědělcům. Jejich investice jsou velmi dlouhodobé, ale čelí rozmarům krátkodobých výkyvů cen. Co by se tedy mělo udělat pro zvýšení transparentnosti? Cioloș připomněl, že Evropská komise se snaží stabilizovat zemědělské trhy. Jednou z možností je i zlepšení a využití termínovaných obchodů. Problémem jsou také jednostranná a nekoordinovaná rozhodnutí hlavních exportních zemí na světovém agrárním trhu, například náhlý zákaz vývozu některé komodity. Pro plnou transparentnost evropského trhu jsou důležité i krátkodobé předpovědi, které jsou potřebné pro obchodníky, veřejné i soukromé skladování komodit a samozřejmě i pro zemědělce. Nástrojem potravinové bezpečnosti musí být rovněž obchod. Musí přispívat k zajištění potravin, ale ne podkopávat zemědělskou politiku. Evropa musí prohloubit iniciativy, které podporují produkci potravin v rozvojových zemích. Ale musíme si také uvědomit, že my v Evropě jsme se pro ochranu citlivých výrobků, protože chceme udržet naše vlastní zemědělství, připomněl komisař. Jak uvedl, nexistuje žádná reálná potravinová bezpečnost, pokud není sdílena všemi. Zemědělství se musí vrátit do čela rozvojové agendy s hlavním cílem zvýšit celkovou výrobní kapacitu vytvářením příznivých podmínek pro veřejné a soukromé investice. Neměli bychom však zvýšit produkci za každou cenu. „Žádám o jasnou rozvojovou strategii, která zahrnuje snahu o udržitelnost a přidanou hodnotu,“ prohlásil Cioloș. Budoucí rozvojová politika stojí podle něho na pěti pilířích, a to: 
- přidané hodnodě;
- strukturování místních organizací zemědělských výrobců; 
- investicích do znalostí a jejich předávání; 
- posílení politiky rozvoje venkova a zlepšení kvality života ve venkovských oblastech; 
- skutečně globálním zemědělství s výrazným zapojením velkých dárců a mezinárodních organizací, jako je například Organizace pro zemědělství a výživu (FAO).
Obecně platí, že musíme posílit naše úsilí o vznik skutečné zemědělské politiky ve vyspělých zemích. Evropa má zkušenosti v řízení zemědělských trhů, kterou musí sdílet, prohlásil komisař. Jako příklad doložil svůj návrh na zahájení projektů IPARD (Nástroj předvstupní pomoci pro rozvoj venkova ) pro Středomoří. Jde o projekty, které mají kandidátským zemím EU z této oblasti pomoci rozvíjet a modernizovat jejich zemědělství tím, že vytvoří politiky a institucionální prostředí, podporou místních rozvojových projektů, poradenstvím a školením zemědělců..