K ochraně půdy je třeba motivovat

Evropská komise navrhuje potrestat Českou republiku pokutou 180 milionů korun za nedostatečnou ochranu zemědělské půdy před erozí. Podle Svazu marginálních oblastí je dobrým výsledkem administrativy ministra zemědělství Ivana Fuksy, že se podařilo snížit pokutu prozatím alespoň na tuto úroveň. Především však je třeba si přiznat, že viníky uvedené pokuty jsou úředníci ministerstva zemědělství dlouhodobě podléhající tlakům dvou agrárních organizací, které často i v rozporu se svojí členskou základnou prosazují hospodaření bez ohledu na krajinu. V tiskové zprávě to uvádí předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav.

To, že se ministerstvu zemědělství daří zavádět podmínky na ochranu zemědělského půdního fondu před erozí s prodlením šesti let, je výsledkem dlouhodobě úspěšného lobbistického tlaku Agrární komory a Zemědělského svazu, které za hesly o maximalizaci výroby, potravinové bezpečnosti a zaměstnanosti schovávaly vykořisťování krajiny. Právě od jejich čelních představitelů zaznívají nesmyslné informace o tom, že zatravněním orné půdy a pastvou dobytka ztrácí půda nenávratně svoji hodnotu a „aktivní zemědělec je pouze ten, kdo něco seje“.
Střídání pouze nejziskovějších plodin – řepky, obilí a kukuřice pro bioplynové stanice – to znamená hospodaření na orné půdě bez dostatečného podílu travních porostů, bez živočišné výroby a bez pestrých osevních postupů, je podle Boleslava hlavní příčinou eroze v ČR. Namísto statkových hnojiv a zejména hnoje se čím dál více používají rychle rozpustná minerální hnojiva se všemi negativními důsledky pro čistotu spodních vod.
Hospodařit v rozporu s přírodními podmínkami se v ČR dlouhodobě vyplácelo a tento stav, bohužel, zatím nedoznal výraznějších změn. Je to patrné na naší nepřirozeně vysoké míře zornění přesahující i mnohem úrodnější a rovinatější státy EU. Eroze snižuje půdní úrodnost plíživě a pozvolna a je tak škodou spíše pro vlastníka půdy než pro firmu, které půda nepatří a pouze si ji pronajímá.
Jedná se o typickou ukázku negativních externalit, to znamená případu, kdy dopady ekonomických rozhodnutí nese někdo jiný. V tomto případě náklady bezohledného hospodaření někoho jiného poneseme my všichni. K nápravě může vést jen přísná aplikace pravidla „znečišťovatel/škůdce platí“. Náklady musí nést jejich původce, píše se dále ve zprávě .
Degradace půd se už dnes logicky začíná projevovat i v nejintenzívnějších oblastech například zvýšenou náchylností k suchu. Cestou k minimalizaci erozních jevů je podpora a přítomnost živočišné výroby vyžadující pestřejší osevní postupy a produkci organických hnojiv, zatravnění svažitých pozemků a vyšší podpora extenzivnějších forem hospodaření v kopcích a podhorách. Zúžené osevní postupy vedly k poklesu obsahu organické hmoty v půdě a její nedostatečné biologické aktivitě. Půda už nemá patřičnou odolnost vůči pojezdům těžké techniky, přívalovým srážkám a její vyrovnávací schopnost vůči různým klimatickým jevům je minimální.
Boleslav dále poukazuje na to, že sdělovací prostředky bijí na poplach a informují o denním úbytku několika hektarů kvalitních zemědělských půd vlivem zástavby či záboru pro průmyslovou činnost. Nikdo ale nepočítá, kolik hektarů ornice takto odplave z republiky po každém větším dešti.
Základní zodpovědností a posláním každého ministra zemědělství by mělo být udržení a zvyšování kvality zemědělské půdy. Protože právě stupeň půdní úrodnosti a stav zemědělských půd je tím skutečným měřítkem potenciální potravinové bezpečnosti státu.
Svaz marginálních oblastí dlouhodobě prosazuje poskytování podpor pouze těm zemědělcům, kteří vedle důrazu na co nejkvalitnější produkci potravin přispívají svou činností k udržení či zvyšování kvality zemědělské půdy a její ochraně před erozí.
„Žádáme ministerstvo zemědělství, aby případná pokuta za nedostatečnou ochranu půd před erozí byla odečtena z podpor těm, kteří tuto situaci způsobují anebo byla přímo započtena proti platbám, které stát každoročně vyplácí Agrární komoře a Zemědělskému svazu na jejich činnost. Jen tak začne fungovat motivace k odpovědnějšímu chování. Tyto peníze totiž budou chybět a není přípustné, aby byly sebrány například z podpory citlivých komodit, jmenovitě z chovu přežvýkavců a travních porostů, které erozi předcházejí,“ uzavírá Boleslav.