Svět hodně plýtvá potravinami

Zhruba jedna třetina na světě vyrobených potravin určených pro lidskou spotřebu se každý rok ztratí nebo zničí. Celkem jde asi o 1,3 biliony tun. Uvádí to studie Globální ztráty potravin a potravinový odpad Organizace pro zemědělství a výživu OSN.

 Zpráva Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) vychází v době, kdy svět přemýšlí o tom, jak nakrmí stále rostoucí počet obyvatel Země a jak nejlépe využije tenčící se přírodní zdroje.
Zásadní zjištění • průmyslové a rozvojové země zničí každoročně zhruba stejné množství potravin – tj. asi 670 a 630 milionů tun,
• každoročně vyházejí konzumenti v bohatých zemích do odpadu přibližně stejné množství potravin (222 milionů tun), kolik dokáže vyprodukovat subsaharská Afrika (230 milionů tun),
• nejčastěji ze všech potravin končí v odpadu ovoce, zelenina, zejména kořenová, a hlízy,
• množství každoročně zničených nebo do odpadu zahozených potravin odpovídá více než polovině roční světové úrody obilí (ta v roce 2009/2010 činila 2,3 miliard tun).
Ztráty a odpady Zpráva rozlišuje mezi potravinovými ztrátami a odpady. Ke ztrátám potravin dochází při produkci, sklizni, po sklizni a ve fázích zpracování. Ztráty se vyskytují hlavně v rozvojových zemích. Zaviňuje je špatná infrastruktura, nízká úroveň technologie, investic i celého systému výroby potravin. K téměř 40 procentům ztrát potravin údajně dochází v rozvojových zemích po sklizni a při zpracování.
Potravinový odpad je hlavně problémem průmyslových zemí. Často vinou obchodníků či spotřebitelů končí původně nezávadné potraviny v popelnici. Podle zprávy takto vzniká více než 40 procent potravinového odpadu.
Potravinového odpadu připadá na jednoho konzumenta za rok v průmyslových zemích Evropy a Severní Ameriky 95 až 115 kg, v zemích subsaharské Afriky je to jen šest až 11 kg.
Průměrný konzument spotřebuje v bohatých zemích za rok asi 900 kg potravin celkem, což je téměř dvojnásobek roční produkce na hlavu v nejchudších regionech planety (460 kg).
Ztráty potravin během sklizně a skladování jsou příčinou nižších příjmů malých farmářů a vyšších cen potravin pro chudé konzumenty. Proto omezení těchto ztrát by podle zprávy mělo mít bezprostřední a velký vliv na jejich životní úroveň a potravinou bezpečnost.
Ztráty potravin a jejich vyhazování do odpadu představují mrhání zdroji, tedy půdou, vodou, energií, prací a kapitálem. Mimoto samozřejmě při výrobě potravin, které skončí v odpadu, vznikají zbytečné emise skleníkový plynů, které, jak se předpokládá, přispívají ke globálnímu oteplování.
Návrhy
Zpráva přináší i praktické návrhy, jak by bylo možné plýtvání potravinami omezit. Autoři uvádějí, že v rozvojových zemích je problémem hlavně nevyhovující sklizňová technika, špatné řízení sklizně a logistika, nedostatek potřebné infrastruktury, zpracování a balení a také marketingu, který by umožnil lépe prodat produkci. Autoři radí posílit řetězec zásobování potravinami tím, že se malým farmářům umožní kontakt přímo s kupcem. Privátní a veřejné sektory mohou také více investovat do infrastruktury, dopravy, zpracování a balení.
V zemích se středním a vysokým příjmem ztráty potravin a potravinové odpady jsou ve velké míře způsobeny i standardy kvality, které podle autorů zprávy příliš zdůrazňují vzhled. Průzkumy ukazují, že konzumenti jsou ochotni kupovat i výrobky, které nesplňují požadavky na vzhled, pokud jde o potraviny chutné a bezpečné. Spotřebitelé mají podle zprávy moc ovlivnit standardy kvality a měli by to dělat. Dalším návrhem je přímý prodej potravin výrobcem spotřebiteli. Takto prodávané potraviny nemusí splňovat požadavky obchodu na kvalitu. Cestou k tomuto cíli jsou farmářské trhy nebo prodej přímo z farmy. Mělo by se také nalézt využití pro potraviny, které jsou určeny k likvidaci. Autoři navrhují, že potraviny které by se měly z nějakého důvodu vyhodit, ale které jsou však jsou zdravotně nezávadné (bezpečné) a chutné, by mohly od prodejců odebírat charitativní organizace. Ty by je dále prodávaly nebo využívaly. (V této souvislosti je třeba poznamenat, že za nevyhovující se považuje i špatně označená potravina.)
Řešením je změna chování spotřebitelů V bohatších zemích způsobuje často ztráty potravin a také vyhazování potravin do odpadu chování spotřebitelů a rovněž nedostatek komunikace mezi různými články v zásobovacím řetězci.
Reklama a různé promoční akce obchodníků většinou nutí spotřebitele, aby kupovali více potravin, než spotřebují. Přispívají k tomu různé slevy a akce (kup tři výrobky a zaplať jen dva apod.). K přehnané konzumaci jídla také vedou restaurace, kde je možné za jednotný poplatek sníst, kolik strávník chce (například podniky řetězce restaurací Golden Coral v USA).
Spotřebitelé v bohatých zemích většinou své nákupy potravin příliš neplánují. Přispívají k tomu i obrovské nákupní hypermarkety s hlubokými nákupními košíky, v nichž velká část i našich konzumentů pořizuje týdenní nákupy potravin ve velkém.
Ovlivnit postoj spotřebitelů by měly různé iniciativy a vzdělání ve školách. Zejména lidé v bohatých zemích by si měli uvědomit, že zbytečné vyhazování jídla do odpadu je nepřijatelné.
Při omezené dostupnosti přírodních zdrojů je snižování ztráty potravin a zamezení jejich vyhazování do odpadu efektivnější než zvyšování produkce nutné pro nakrmení rostoucí lidské populace. Pro rozvojové země je také důležitá otázky výběru a používání vhodného obalového materiálu, který pomůže zabránit ztrátám a prodlouží trvanlivost potraviny.
Komisař vyzývá konzumenty v unii V návaznosti na zmíněnou zprávu FAO vyzval komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Cioloş spotřebitele a všechny články v zásobovacím řetězci potravin v Evropě, aby k tomuto velmi závažnému tématu aktivně přistoupili: „V souvislosti s potřebou globální potravinové bezpečnosti a optimálním využívání přírodních zdrojů si nemůžeme dovolit zahazovat více než miliardu tun potravin na světové úrovni,“ zdůraznil komisař Cioloş. Jak dodal, při probíhající reformě chce Evropská komise orientovat společnou zemědělskou politiku směrem k udržitelnému zemědělství. Tuto snahu by neměl ovlivnit trh nebo spotřebitelské návyky, které nejsou udržitelné. „Každý článek potravinového řetězce od výrobce ke spotřebiteli musí přijmout svůj díl odpovědnosti. Evropská unie musí intenzivně bojovat proti plýtvání potravinami,“ prohlásil komisař. Téma otevřené zprávou FAO se podle něho musí dostat i na program jednání Fóra pro lepší fungování potravinového řetězce. Komisař také zmínil, že v rámci reformy společné zemědělské politiky podporuje přímé kontakty mezi výrobci a spotřebiteli, zejména farmářské trhy.