Počet ekologicky hospodařících zemědělců v Pardubickém kraji se vloni zvýšil z 90 na 126. Rozloha ekologicky obdělávané půdy však vzrostla jen nepatrně, zhruba o jedno procento, vyplývá ze statistik ministerstva zemědělství. Oproti minulým letům zůstala prakticky stejná výměra trvalých travních porostů, která v minulosti kvůli státním dotacím nejvíce expandovala a zabírá 85 procent ekologicky obhospodařovávaných ploch. Ve srovnání s loňskem se více než třikrát zvýšila rozloha sadů, což bylo způsobeno výhodností tohoto typu hospodaření, řeklMilan Berka, ředitel společnosti KEZ Chrudim, která zajišťuje odbornou a nezávislou kontrolu a certifikaci v systému ekologického zemědělství a v Pardubickém kraji kontroluje většinu zemědělců.
Dotační tituly jsou podle něj nastaveny tak, že se orná půda i travní porosty osázely ovocnými stromy. Podle něj není jasné, co se s produkcí ekologických sadařů bude dít dál. V budoucnu by se pravidla pro sadařství měla zpřísňovat. Trvalé travní porosty se podle Berky příliš nerozšiřují proto, že se v příštích dvou letech pro nedostatek peněz zřejmě neotevře příslušný dotační program. Ekozemědělci tak pružně reagují na dotační podmínky a jejich výhodnost. V posledním roce v Pardubickém kraji ze statistik vymizely plochy osázené zeleninou a bylinami. Berka vidí vysvětlení v tom, že pěstitelé často pozemky do ekologického hospodaření nezařazují, i když chemii třebas nepoužívají, a výpěstky využívají pro vlastní spotřebu. "Je to hodně pracné a je problém to udat na trhu," řekl Berka.
V regionu se v posledních letech rozvíjejí farmářské trhy, někde i prodej zemědělské produkce "ze dvora". Podle Berky se už ale objevili i překupníci, kteří na trzích prodávají, města také někdy úměrně zájmu zdražují pronájmy tržišť.