Táhneme za jeden provaz

Nejméně sedm dlouhých let bude reformovaná společná zemědělská politika Evropské unie ovlivňovat náš agrární sektor. Zaručí nebo naopak podváže jeho konkurenceschopnost, podpoří tuzemskou výrobu potravin nebo z České republiky naopak udělá jejich čistého dovozce. Přestože se o reformě mluví již velmi dlouho, rozhodující jednání jsou stále před námi.

Největším úspěchem je zatím jednotná pozice všech organizací z agrárního sektoru shodná s názorem ministerstva zemědělství. V jednáních o reformě se angažuje Iniciativa producentů zemědělských a potravinářských podniků, která hodlá zájmy našeho agrárního sektoru aktivně prosazovat na všech jednáních s představiteli evropského zemědělství a potravinářství. Jak stojí v tiskové zprávě, iniciativa „zároveň chce hájit ve spolupráci s nevládními organizacemi zájmy českého zemědělství na domácí půdě, ať již účelnou propagací a prezentací tuzemské zemědělské a potravinářské produkce, tak spoluprací při přípravě zákonů a vyhlášek, které podnikání v tomto oboru ovlivňují. Dlouhodobým cílem iniciativy je zlepšit ve spolupráci s Agrární komorou ČR (AK) a Potravinářskou komorou ČR (PK) současnou pozici českého zemědělství a potravinářství uvnitř Evropské unie.“
Obhájit rozpočet Jak připomněl na setkání představitelů s novináři viceprezident AK Bohumil Belada, iniciativa pořádá jedenkrát měsíčně kulaté stoly, k nimž zve nejen pracovníky ministerstva zemědělství, ale také odborníky z akademické obce. Nechce ponechat nic náhodě, proto využívá služby poradce. Je jím Pavel Telička, vyjednavač za ČR při v stupu do unie a náš první komisař. Belada připomněl šest hlavních priorit, které se budeme snažit v reformě obhájit. Jde zejména o odpor proti zastropování plateb, které by mohlo naše zemědělce připravit ročně o sedm až 13 miliard korun. Přitom zastropování, jak připomněl, jde proti hlavnímu cíli EU, jímž je konkurenceschopnost evropského zemědělství. Podobně by se podle Belady měl zatím navržený podíl plateb na „ozelenění“ (greening) politiky snížit z 25 až 35 na deset procent. I přílišná podpora „zelenání“ SZP totiž jde proti snaze o konkurenceschopnost unie na světových agrárních trzích. Důležitou prioritou je také zachování možnosti, aby členský stát směl disponovat s částí prostředků na přímé platby a nasměrovat tyto peníze do ohrožených sektorů. Z dosavadních deseti procent by se, jak Belada uvedl, mohl tento podíl zvednout na 15 procent a paleta ohrožených sektorů by se měla rozšířit o chov prasat a drůbeže.
Evropská unie nyní jedná o celkovém rozpočtu na sedmileté období 2014 až 2020. Jak Belada zdůraznil, je důležité, aby v něm zůstal stejný objem financí pro SZP jako dosud, tedy zhruba ročně 55 milionů eur. Dále je třeba, aby se co nejméně propadla celková obálka pro ČR a aby byly co nejmenší rozdíly mezi novými a starými členskými zeměmi. Stavíme se také proti požadavku EU-15 na přechodné období při zavádění nové podoby přímých plateb. Pokud by však k němu došlo, chceme odpovídající zvýhodnění. Belada v té souvislosti poukázal na nízkou úroveň aktiv na hektar zemědělské půdy u nás a velké zatížení cizími zdroji. Přitom jsou v našem zemědělství i potravinářství nutné inovace a restrukturalizace, je třeba řešit podporu a propagaci tuzemských kvalitních potravin. Belada zdůraznil, že je nutné, aby se reforma SZP stala jednou z priorit celé vlády, což zatím postrádá.
Zachovat u nás živočišnou výrobu Důležitost sjednocení názorů všech nevládních agrárních organizací i resortu podtrhl i generální ředitel firmy Rabbit Trhový Štěpánov Zdeněk Jandejsek. Připomněl pokles tuzemských stavů prasat, skotu a další zemědělské produkce po vstupu do EU. Cílem iniciativy podle něho je i to, aby se u nás nadále vyráběly potraviny a aby zemědělci kromě „polařiny“ měli i živočišnou výrobu. Zdůraznil, že od rozšíření unie udělaly všechny státy EU-15 v zemědělství obrovský skok dopředu. U nováčků došlo naopak spíše k poklesu, nejvíce se propadla zemědělská produkce u nás a na Slovensku. Poláci jsou po počátečním poklesu zhruba o pět procent nad původní úrovní. Jandejsek zdůraznil nutnost odstranit byrokracii i duplicitu kontrol v podnicích. Tomu by měla pomoci posílená Antibyrokratická komise. Poukázal na šest bodů vyhlášených iniciativou s tím, že je třeba, aby se do diskuse zapojily všechny podniky.
Zapojit více také dozorové orgány Na důležitost lobbingu v Bruselu na všech úrovních upozornil Jaroslav Faltýnek, člen představenstva společnosti Agrofert Holding. Jak přesvědčen, že u jednání o důležitých věcech by také měly být podniky, které u nás platí velké daně. V Bruselu jsme na jednáních poprvé vnímáni jako tým, pochválil skutečnost, že všechny naše agrární nevládní profesní organizace mluví jednotně. Jako nejslabší článek vidí v tuto chvíli naše poslance v Evropském parlamentu. I ti by si měli bez ohledu na politické zařazení uvědomit, že jde o peníze pro ČR.
Jak Faltýnek upozornil, jednou z priorit iniciativy je také větší zapojení dozorových orgánů, zejména Státní veterinární správy ČR a Státní zemědělské a potravinářské inspekce. „Určitě se sem něco na černo vozí,“ prohlásil s tím, že je třeba toto nebezpečí ošetřit. Poukázal na Maďarsko, kde je nutné od loňského července hlásit každý dovoz zboží živočišného původu na tamní veterinární správu. Hlášení musí obsahovat povinné údaje, zejména o jaké zboží jde, odkud pochází, název výrobce apod. „Hájíme si svoje zájmy. Chceme v této republice vyrábět i platit daně,“ dodal s tím, že i to je důvodem, proč iniciativa spolupracovala se Státní veterinární správou na návrhu vládního nařízení, které by mělo problémy s dovozem řešit.
Dovozy prověři vládní nařízení Jak potvrdil ústřední ředitel Státní veterinární správy Milan Malena, zmíněný návrh vládního nařízení vznikl ve spolupráci s nevládními organizacemi. Veterinářům by mělo nařízení pomoci při kontrole intrakomunitárního obchodu, tedy obchodu mezi zeměmi EU. Tento obchod má sice, jak Malena zdůraznil, svá pravidla, některé země je však nectí a veterináři někdy zjišťují nedostatky. Problémem jsou hlavně různí obchodníčci v příhraničních oblastech, kteří si naloží zejména syrovou drůbež do nevyhovujících dopravních prostředků, převezou ji přes hranice k nám a někde si rozloží stánek, kde ji na černo prodávají. Obchod se třetími zeměmi, jak Malena zdůraznil, se řídí pevně danými pravidly. Potraviny živočišného původu je možné dovézt jen z Bruselem schválených výrobních závodů. Pravidla prodeje potravin mimo kamenné obchody uvádí SVS vydané desatero pro farmářské trhy.
Jednotní jsou poslanci i senátoři Do diskuse o reformě SZP se zapojila i Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu ČR. „Nechceme, aby se stalo to, co bylo při vstupu do EU, kdy jsme si zpřísnili podmínky,“ poznamenal místopředseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Ladislav Skopal. I on zdůraznil, že všichni poslanci Zemědělského výboru napříč stranickým spektrem podporují ministra zemědělství Ivana Fuksu v jeho iniciativách. I poslanci a senátoři podle něho vystupují v zájmu českého zemědělství podle svých možností, zejména při jednáních s členy Evropského parlamentu.
Poslanci jednali i s komisařem pro zemědělství a rozvoj venkova Dacianem Cioloşem. Komisař jak Skopal uvedl, nemá problémy s tím, aby všechny prostředky, které má ČR dostat, zůstaly v republice i v případě, že bude schváleno zastropování plateb pro velké subjekty. Zbylé prostředky by mohla ČR použít třeba na podporu nových technologií. S tímto návrhem poslanci nesouhlasili a snaží se, aby i naši europoslanci oni působili v Bruselu proti zastrojování po své linii. Důležitá budou jednání nejen ve výborech ale i v jednotlivých frakcích Evropského parlamentu, jehož slovo bude mít při schvalování reformy SZP velkou váhu.
Chceme vyrábět z českých surovin Proč se do iniciativy zapojila i Potravinářská komora ČR. „Co je dobré pro zemědělce, bude dobré i pro potravináře,“ vysvětlil ředitel jejího úřadu Tomáš Kreutzer s tím, že co je nebezpečné pro zemědělce, potenciálně vadí i zpracovatelům. „Rádi bychom kupovali české suroviny,“ je to otázka nejen ekonomická, ale i etická,“ poznamenal Kreutzer. Jak uvedl, zastropování je politické přání, proti němuž se obtížně argumentuje. Sám komisař si uvědomuje, že je to téma kontroverzní. Kromě České republiky to vadí i Velké Británii, Slovensku, Německu, ale také Polsku a Maďarsku. Jednání by mohla skončit kompromisem. Důležité je, aby celá obálka prostředků zůstala dané zemi. Kreutzer také poukázal na to, že podoba reformovaného druhého pilíře je stále velmi mlhavá. Zatím jde jen o obecné proklamace. Zrušit by se měly stávající osy, což je důležité pro potravináře, kteří mohou čerpat pouze z druhého pilíře. Proto PK diskutuje s ministerstvem i budoucí opatření zaměřená cíleně na potravináře, zejména podporu inovací, modernizace či udržení konkurenceschopnosti. „Umíme vyrobit, ale ne prodat,“ poukázal Kreutzer na slabinu našich potravinářů. Proto důležitým tématem, které zatím v Programu rozvoje venkova nebylo, je podpora odbytu a propagace produkce. Potravináři mají samozřejmě zájem na tom, aby se udržel rozpočet na opatření, která se jich týkají. Do podpory venkova se prolínají i podpory z Fondu soudržnosti, je proto třeba SZP a kohezi od sebe oddělit.
Výhled V červnu by měl být podle Belady znám návrh rozpočtu Evropské unie na další sedmileté období. Z něj bude zřejmé, kolik finančních prostředků bude mít SZP k dispozici. Na základě toho připraví Evropská komise první legislativní návrh nové SZP. Projednávat a schvalovat se bude zhruba 18 až 24 měsíců. V dobrém případě by vše mělo být hotovo ve druhém čtvrtletí roku 2013, v nejhorším případě až na poslední chvíli v závěru roku 2013.