Senát dnes podpořil vládu v úsilí zabránit Evropské unii ve stanovení stropů dotací pro velké farmy v rámci reformy společné zemědělské politiky. Postavil se také proti snahám svázat přímé unijní dotace s národním spolufinancováním. Senát dále odmítl zavádět po roce 2013 přechodné období pro zavedení spravedlivého systému alokace přímých plateb členským státům, stanovování základních sazeb podle regionů místo jedné sazby na zemědělskou půdu a zachování nynější výše rozpočtu EU na společnou zemědělskou politiku.
Zavedení limitů dotací pro velké zemědělské podniky na 100 000 až 300 000 eur (2,4 až 7,2 milionu korun) by bylo pro Českou republiku nevýhodné, uvedl ministr zemědělství Ivan Fuksa. Česká republika by na tom tratila v rozmezí od šesti do dvanácti miliard korun ročně. Je to naprosto nepřijatelné, zdůraznil Fuksa. Nic na tom podle něj nezměnilo dubnové ujišťování eurokomisaře pro zemědělství Daciana Ciolose, podle něhož by reforma neměla zmenšit finanční příspěvek pro ČR.
Unijní záměr by citelně zasáhl české farmy kvůli tomu, že jejich velikost je v průměru mnohonásobně vyšší než v mnoha ostatních zemích unie. Průměrný zemědělský podnik v ČR hospodaří v současnosti na 84 hektarech, unijní průměr je přitom 13 hektarů. Německá farma má v průměru devět hektarů, italská čtyři, francouzská šest hektarů, poukázal ministr.
Schválení stropů se podle Fuksy pravděpodobně podaří zabránit v Evropském parlamentu díky blokační menšině, kterou spolu s ČR tvoří Slovensko, Německo, Velké Británie, kde jsou farmy také větší, a také Rumunsko a Itálie.
Za nejlepší řešení považuje ministr Fuksa rozdělení objemu plateb do národních obálek proporcionálně podle výměry obhospodařované půdy. Dotace by měli dostávat jen aktivně hospodařící zemědělci, podotkl Fuksa. Dosud totiž o platby mohli požádat kvůli sekání trávy také majitelé golfových hřišť nebo provozovatelé mezinárodních letišť a jaderných elektráren.