Už od října letošního roku by měla v České republice platit jednotná sazba daně z přidané hodnoty, tedy až na několik málo výjimek. Jde ovšem o velmi zvláštní výjimky, protože výběr položek, kterých se má týkat snížená sazba této daně, je přinejmenším kuriózní.
Těžko říci, zda je výsledkem politických kompromisů v rámci vládní koalice, či pouze souhrnem gastronomických preferencí jednotlivých ministrů. V každém případě by si však spotřebitelé i producenti potravin zasloužili ze strany vlády alespoň nějaké podrobnější vysvětlení. Místo toho se jim ale minulý týden dostalo ujištění, že na zmíněném výběru výjimek vláda nehodlá nic měnit. Syrová zelenina tak bude mít nižší daň a bude snadněji prodejná než stejně dostupné syrové ovoce. Daňovým úlevám se budou těšit ryby, jichž se u nás ve srovnání s jinými druhy masa sní minimum, ale vyšší daň naopak zatluče další, tentokrát pořádný hřebík do rakve tuzemské živočišné výroby, a potažmo také zaměstnanosti na venkově. A ani v nejmenším nepomůže výjimka snížené sazby DPH u konzumního mléka, jehož spotřeba navíc dlouhodobě klesá.
V každém případě budeme mít od října jednu z nejvyšších daní u potravin v Evropské unii. Což podle některých ekonomů povede k nižší spotřebě potravin, v jejím důsledku k nižším daňovým odvodům, a tedy k podstatně menšímu balíku peněz, než s jakým politici počítají. Samotní zemědělci pak dostanou na frak dvakrát, poprvé jako producenti a podruhé jako spotřebitelé. Zmíněné výjimky s nižší sazbou DPH přitom zůstanou pouze politickým gestem. Sotva komu totiž pomohou a rozhodně neušetří prostředky státu, který se o sociálně slabší nakonec bude muset stejně postarat. Takže pokud bych si mohl vybrat, raději bez gest a bez výjimek