Loňský rok 2010 ve srovnání s rokem předchozím znamenal pro pojišťovny, jež nabízejí pojištění plodin a hospodářských zvířat, všeobecně obrat k lepšímu. Předepsané pojistné bylo v příznivějším poměru vůči pojistnému plnění a škodní průběh se pohyboval přibližně kolem padesáti procent. Ne všichni zemědělci, především menší podnikatelské subjekty, sázejí však na jistotu a pojistí si veškeré plodiny či hospodářská zvířata. I když podle pojistitelů si i ony začínají už uvědomovat své hodnoty na polích a ve stájích a podle toho se rozhodují. Na jejich větším zájmu o pojištění se vloni už podílely i státní dotace na část uhrazeného pojistného.
Státní podpora v roce 2010 byla stejně vysoká jako v předcházejícím roce, kdy finanční příspěvek na částečnou úhradu nákladů spojených s pojištěním plodin a hospodářských zvířat byl sjednocen pro obě skupiny na 50 procent. Pokud zemědělec splní podmínky pro přiznání dotace, získává ji prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Tato státní pomoc přispívá k finanční stabilitě podnikatele v zemědělství, a to i v době hospodářské recese, vychovává ho k odpovědnějšímu přístupu v ochraně proti možným škodám, jež by mohly být pro něj likvidující. Úhradou části pojistného se stát tedy snaží vést zemědělce k zodpovědnosti. Zároveň tak přispívá k růstu propojištěnosti v České republice.
Hodnoty ve stájích a na polích pojistí již pět pojišťoven
Státní podpora na pojištění přitahuje nejen samotné zemědělce, ale i pojišťovny. Samozřejmě, každá strana má pro to jiné důvody, výsledek je ale stejný. Zemědělec si chce chránit svůj majetek, zvířata a plodiny na polích, aby nepřišel o vložené investice a zisk, a záměrem pojišťovny je získat co nejvíce klientů, což vede k větší stabilitě a případně vyššímu zisku. To je zřejmě také důvodem, proč se od letošního roku rozhodla vstoupit na trh zemědělského pojištění ČSOB Pojišťovna.
Kromě ČSOB Pojišťovny nastupující do rozjetého vlaku zemědělského pojištění zůstávají v tuzemsku dál již v tomto zkušení „jezdci“, a to Česká pojišťovna, Generali Pojišťovna, Hasičská vzájemná pojišťovna a Agra pojišťovna. Pojistné produkty vhodné pro zemědělské podnikání lze tedy od roku 2011 hledat v nabídce již pěti pojišťoven. A podle neoficiálních informací, přibude další.
Kryjí standardní i speciální rizika
Pojistitelé na českém trhu nabízí kromě standardních pojistitelných rizik také speciální, která často řeší s klienty individuálně. V pojištění plodin patří k základním rizikům především krupobití, požár, vichřice, povodně nebo záplavy, sesuv půdy, vyzimování, vymrznutí, jarní mráz nebo mráz. Vedle obilnin si lze pojistit okopaniny, olejniny, luskoviny a další. Předmětem pojištění může být ovoce i zelenina, okrasné a přadné rostliny.
Dotace na pojištění hospodářských zvířat se vztahuje zejména na případy živelních škod, nebezpečných nákaz nebo jiných hromadných onemocnění infekčního nebo parazitárního původu. Pojistitelé obvykle kryjí pojistná rizika, jako jsou uhynutí, utracení nebo nutná porážka u skotu, prasat, ovcí a drůbeže. Rizikem pro zvířata mohou být i živly, například požár, pád stromu, zásah elektrickým proudem, povodeň a další. Specifickou záležitostí je pojištění farmových chovů a exotických zvířat, ale také pštrosů, krokodýlů, ryb, psů či koček.
Pěti pojistitelům na českém trhu jsme položili otázky týkající se zemědělského pojištění. Jejich odpovědi a názory uvádíme.
Pojišťovny informují
1. Mají zemědělské podniky v nynější ztížené ekonomické situaci finanční prostředky na to, aby mohly v dostatečném rozsahu pojistit plodiny, zvířata a majetek?
2. Již druhým rokem mohou zemědělci uplatnit nárok na podporu pojistného zvýšenou na 50 procent uhrazeného pojistného u plodin a hospodářských zvířat. Jak se tento fakt odráží na výběru pojistném, počtu pojištěných hektarů a počtu pojištěných zvířat?
3. Jaké škody byly v loňském roce nejčetnější, na jakých plodinách, zvířatech a majetku zemědělců v České republice?
4. Jakým způsobem přistupují v současnosti zemědělci k pojištění plodin a hospodářských zvířat, respektive k výběru rizik a komodit při pojišťování?
5. Pociťujete změnu ve struktuře pojištění zemědělských podniků, například v souvislosti s výrobou energie, výstavbou bioplynových stanic a jejich zásobováním vstupními surovinami, ale i v souvislosti s mnohými nezemědělskými činnostmi?
6. Jak se extrémní výkyvy počasí, klimatické změny a s nimi spojené škody promítají do ceny pojistného komodit? Zdražilo pojistné, popřípadě u kterých komodit a rizik?
7. Zavedli jste v poslední době nějaké nové pojistné produkty či upravili již zavedené, kterými reagujete na změny v komoditní struktuře zemědělců nebo v zemědělském podnikání obecně?
8. Můžete uvést některá čísla ze svých statistik, především počet pojištěných hektarů podle komodit, počet zvířat v jednotlivých kategoriích a objem pojistného v letech 2008, 2009 a 2010? Jaké jsou na druhé straně čísla výdajů pojišťovny ve výši pojistného plnění pro jednotlivé komodity, kategorie či škody?
Agra pojišťovna
organizační složka pro ČR
odpovídá: Ing. Marek Hrubý,
ředitel organizační složky
1. V současné době i přes ztížené ekonomické podmínky si většina zemědělských subjektů uvědomuje nutnost zajistit svůj majetek, rostlinnou i živočišnou výrobu před nenadálými událostmi. Právě v ekonomicky ztížené situaci je zajištění hlavních zdrojů příjmů podniku formou komerčního pojištění o to důležitější. V případě vzniku významných škod se u nepojištěných subjektů velice těžko hledají náhradní zdroje nutné pro další chod společností či farmy. Zemědělská družstva, akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným a vlastně řídicí orgány těchto podniků si velice dobře uvědomují, že spravují majetek všech členů či akcionářů a že by bylo krajně nerozumné se nepojistit. Bohužel, ne vždy si to uvědomují někteří menší zemědělci hospodařící například na výměrách 50 až 100 ha. Někdy sází na štěstí, že se jim nahodilé události, které pojišťovny svými produkty kryjí, vyhnou. Měli by si uvědomit, že mají na polích a doma hodnoty, které by bez zajištění neměli ponechat.
U klientů nezaznamenáváme zvýšený počet ukončených smluv z důvodu nedostatku financí. Spíše každý pečlivěji sleduje podmínky pojištění a snaží se v maximální možné míře optimalizovat stávající pojistné smlouvy.
2. Určitý vliv na zvýšení zájmu o pojištění se projevil u menších zemědělských subjektů. Zájem byl jak o pojištění plodin, tak i zvířat. Větší společnosti dotaci již dobře znaly a její navýšení jen uvítaly. Dotace na pojistné má samozřejmě pozitivní vliv na proplacenost pojistných smluv. Platí, že dotační politika vlády má příznivý vliv na zajištění českého zemědělství prostřednictvím pojištění rostlinné a živočišné výroby.
3. Z našich statistik vyplývá, že rok 2010 byl dalším rokem v řadě, který přinesl četné škody. Většina škodních událostí byla nahlášena ve středních a severních Čechách, ve východních Čechách a na jižní Moravě. Největší škody způsobil mráz na vinné révě a krupobití na polních plodinách a ovoci. Řada ploch byla také poškozena záplavou a přívalovými dešti. První krupobití bylo hlášeno 26. dubna, poslední 30. srpna. Vedle škod způsobených krupobitím a záplavou hodnotili naši likvidátoři také škody způsobené mrazem, požerky slimáků, silným větrem a požárem.
U škod na hospodářských zvířatech jsme zaznamenali jejich nárůst téměř o sto procent. Škody byly hlášeny nejčastěji u pojištění skotu a tomu odpovídalo i vyšší vyplacené pojistné plnění.
4. Každý zemědělec se snaží minimalizovat rizika, která mohou vážně ohrozit jeho hospodářský výsledek a spolu s ním i celý podnik nebo farmu. Vzhledem k rozmanitosti a četnosti výskytu rizik je ale takřka nemožné vyhnout se úplně všem. V tomto směru by měl do budoucna pomoci delší dobu připravovaný fond katastrofických rizik, který se již v různých podobách velmi osvědčil nejen v řadě zemí Evropské unie, ale i v dalších vyspělých státech světa.
Největším rizikem spojeným s počasím zůstává krupobití. Obecně lze říci, že zemědělce nejvíce zajímá pojištění olejnin, z toho řepka olejka, hořčice a mák. Z obilnin jsou to pšenice a ječmen, ale také ovoce a zelenina. Zájem o pojištění plodin souvisí i se situací na trhu a s aktuální cenou těchto komodit. Nejmenší zájem je o krmné pícniny, ale díky bioplynovým stanicím se začíná rozmáhat pojištění kukuřice.
Agra pojišťovna mimo krupobití nabízí pojištění proti rizikům požáru, zaplavení či naplavení zeminy, vichřici, zimnímu a jarnímu mrazu a proti poškození škůdci. Naše nabídka pojištění a systém slev a bonusů pomohl mnoha zemědělcům při jejich rozhodování pojistit si celou plochu orné půdy. To samé je u pojištění hospodářských zvířat, kde si zemědělci vybírají nejširší krytí rizik – nákazu, akutní otravu, živelní nebezpečí, zasažení elektrickým proudem a také jiná hromadná onemocnění infekčního a parazitárního původu.
5. Z pohledu celkové statistiky jsme sice zásadnější změnu ve skladbě pojišťovaných plodin v tomto smyslu zatím nezaznamenali, k určitému vyhranění a specializaci podniků ale v této souvislosti samozřejmě dochází. Podniky s bioplynovou stanicí rozšiřují plochy silážní kukuřice a obilnin často na úkor krmných plodin, podniky bez bioplynové stanice se naopak více specializují na technické plodiny.
Bohužel, osevní postupy z agronomického hlediska již řadu let postrádají potřebnou pestrost. Důvodem je, že se plně přizpůsobují trhu a aktuálním možnostem zpeněžení vypěstovaných produktů.
6. Klimatické změny a rizika s nimi spojená dlouhodobě pečlivě sledujeme. Protože jsme specializovaný pojistitel, o to více platí, že naše produkty by měly reagovat pružně na potřeby trhu a výše pojistného by měla přímo odpovídat velikosti rizika. Naše produkty jsme tedy od vstupu na trh v roce 2006 průběžně upravovali tak, aby zůstala tato pravidla zachována. Nejvíce změn jsme prováděli u produktů pro speciální plodiny – na rizika krupobití a mráz, u produktů pro pojištění orné půdy jich bylo naopak minimum.
Odpovědí na otázku eliminace klimatických rizik je i jejich rozložení na co největší pojištěnou plochu. Proto jsme začali naše služby úspěšně nabízet také v dalších evropských zemích.
7. Úspěšné pojistné produkty i služby rozvíjíme průběžně. Jde například o velmi zajímavou nabídku pro podniky, které pěstují větší procento rizikových technických plodin. Široká paleta dobrých produktů ale ještě sama o sobě není zárukou kvalitního pojištění. Stejně tak důležitá je kvalitní a rychlá likvidace škod, vstřícnost a další nadstandardní služby poskytované k pojištění nad jeho rámec. V současné době již chystáme novinky pro příští sezónu a jde zejména o rozšíření naší nabídky v oblasti pojištěných rizik. Vylepšení ale máme v plánu více.
8. Agra pojišťovna je na našem trhu od října 2006 a po čtyřech letech lze říci, že se jí podařilo uspět. V současné době máme přes 1500 klientů, kteří se rozhodli pro naši nabídku pojištění plodin a zvířat. Pojišťujeme jak velká zemědělská družstva a akciové společnosti, tak i menší soukromé podniky. Evidujeme celkovou pojištěnou plochu přes 300 000 ha a tvoří ji zejména orná půda. U pojištění speciálních plodin jsme zatím opatrnější a sledujeme vhodné rozložení rizika. I když poslední roky patřily k těm, které přinesly nadprůměrný počet škod, mohu přesto naši celkovou bilanci hodnotit pozitivně.
Česká pojišťovna, a. s.
odpovídá: Ing. Alena Stiborová,
ředitelka odboru zemědělského pojištění
1. Tuto otázku by jistě nejlépe zodpověděli samotní zemědělci a i tak by byly odpovědi zřejmě rozdílné. Na čem bychom se však určitě shodli, je fakt, že finančních prostředků v zemědělském sektoru opravdu není nazbyt a existuje v něm mnoho oblastí, kde je třeba investovat kvůli vybudování konkurenceschopného prostředí. Velká část zemědělců si však uvědomuje význam pojištění, a přestože v zemědělství je vždy prostor pro investice, pojistnou ochranu již považují za nezbytnou součást svého podnikání. V dnešní složitější době může dojít až k situacím, kdy se klienti z různých důvodů dostanou do finanční tísně. I v těchto případech se však pojišťovna snaží svým klientům vycházet vstříc například odložením splátek a splátkovými kalendáři.
2. Význam pojištění pro zajištění finanční stability v zemědělském podnikání je nesporný. Velmi významné také je, že tento přínos plně uznává i stát, který se tím, že zemědělcům náklady na pojištění plodin a zvířat zčásti kompenzuje, snaží zpřístupnit pojistnou ochranu širšímu okruhu zemědělců a umožnit jim tak v maximální možné míře chránit své podnikání. Pozitivní vliv institutu podpor a jejich výše se projevuje v dlouhodobějším horizontu růstem úrovně propojištěnosti, která za posledních pět let stoupla v rostlinné výrobě o dvanáct procent. Lze říci, že nyní je v České republice pojištěno zhruba 45 procent obhospodařované zemědělské půdy. V živočišné výrobě je situace odlišná. Jednak propojištěnost v této oblasti vždy byla a je poměrně vysoká, kolem 80 procent, ale hlavně je jakýkoli další rozvoj limitován poklesem stavů hospodářských zvířat. Dotace mají svůj velký význam zejména ve vztahu k nízké profitabilitě, která živočišnou výrobu v současnosti provází.
3. Zpravidla každý rok nám v pojištění plodin přináší nové zkušenosti a z tohoto pohledu nebyl ani ten uplynulý výjimkou. Silné mrazy provázející uplynulou zimu zanechaly svou výraznou stopu zejména na vinicích. Jen co se týká České pojišťovny, bylo mrazem poškozeno téměř 70 procent pojištěných ploch a vinařům bylo vyplaceno bezmála 35 milionů korun. Chladný a deštivý charakter jara se podepsal na kvalitě produkce polních plodin i veškerého ovoce. Srážkové úhrny v loňském roce překonaly leckde mnohaleté rekordy. Během pár dní bylo v některých regionech dosaženo i 70 procent celoročního srážkového úhrnu. Tyto dlouhotrvající a mnohdy přívalové deště neměly za následek jen poničení úrody, ale kvůli vzniklým jezerům a dlouhodobému zamokření znemožnily jakékoli další využití těchto ploch. Nejvíce zasaženými oblastmi byly jižní a severní Morava, zejména oblast Hodonínska, Uherského Hradiště, Břeclavska, Hranic na Moravě a Olomoucka. Povodňové škody tvořily u České pojišťovny celou třetinu všech plodinových škod roku 2010. Je to dáno také tím, že standardně nabízíme pojištění škod vzniklých záplavou a povodní u všech pojišťovaných plodin s výjimkou ovoce bez limitu plnění a po celou dobu vegetace.
Dlouhotrvající a na naše mírné pásmo až tropické teploty měly za následek i větší počet škod způsobených přehřátím drůbeže. Nemalé byly v minulém roce škody na rybách v důsledku záplav a povodní a především vlivem onemocnění.
Největší škody na zemědělském majetku vloni způsobila tíha sněhu. Díky obrovským plochám střech zemědělských objektů došlo ke škodám zejména v nižších nadmořských výškách, kde konstrukce střech s tak velkou zátěží mnohdy nepočítá. Celkové plnění pojišťovny za tuto škodu dosáhlo několika stovek milionů korun.
4. Nabídka České pojišťovny je velmi široká a postavená tak, aby si každý klient mohl sestavit pojistný program podle svých představ, potřeb a možností. Specifikací svých provozů a zkušenostmi jsou klienti schopni dobře definovat své potřeby. Pojištění jednotlivých plodinových komodit koresponduje s jejich celkovými výměrami, což znamená, že v největší míře se pojišťují obilniny, olejniny, krmné pícniny na orné půdě, ale také okopaniny a další. Též mnoho ovocnářů, zelinářů, vinařů a chmelařů považuje pojištění s ohledem na rizikovost pěstování těchto komodit za nezbytnou součást svého podnikání. Setkáváme se jak s pojištěním veškerých, tak i vybraných pěstovaných plodin. Česká pojišťovna navíc klienty, kteří mají pojištěné porosty na veškeré obhospodařované výměře orné půdy, zvýhodňuje slevou za strukturu ve výši deset procent.
V pojištění zvířat, ač je základem nákazové pojištění, většina klientů využívá plný rozsah nabídky pro dané kategorie zvířat, včetně pojištění hromadných infekčních onemocnění, živlu, otravy, přehřátí u drůbeže a dalších.
5. Změny ve struktuře majetku zemědělských podniků jsou zřetelné již delší dobu a promítají se i v požadavcích na pojištění. Zemědělská družstva historicky vlastnila velké množství majetku, zejména budov, pro které v poslední době není zemědělské využití. Z tohoto důvodu část svého majetku pronajímají jiným subjektům, například jako skladové prostory, dílny, nebo v nich tuto nezemědělskou činnost provozují sami. Během posledních dvou let se ale zemědělcům otevřela díky dotovaným cenám energie možnost investice do alternativních zdrojů, Vzhledem k vlastnictví velkých areálů a pozemků řada zemědělských podniků investovala do stavby fotovoltaických elektráren, a to jak na pozemcích, tak i na střechách budov a hal. Další podniky díky novým technologiím využívají možnosti lépe zužitkovat produkty jak rostlinné výroby, tak i vedlejší produkty živočišné výroby v bioplynových stanicích. Provoz těchto stanic ovšem vyžaduje obsluhu a nepřetržité zásobování surovinami, takže jejich rozvoj není tak překotný jako u fotovoltaických elektráren. Lze ale předpokládat, že jejich výstavba v areálech zemědělských podniků bude pokračovat. Novým činnostem a investicím odpovídají i produkty pojištění naší pojišťovny.
6. Ať již jsou názory na klimatické změny různé, počasí v posledních letech opravdu přináší mnoho starostí. Dopady těchto změn zaznamenáváme nejen v pojištění plodin a lesů, ale také v pojištění majetku. Jen uplynulý rok byl ve znamení čtyř kalamit. První byla tíha sněhu, která napáchala obrovské škody na majetku, zejména budovách. Následně jaro a poté pozdní léto přinesly velkou vodu, kdy záplavy a povodně nešetřily majetek ani rozsáhlé výměry plodin. Také krupobití, které každoročně postihuje část našeho území, přičemž interval jeho výskytu se prodlužuje a současně narůstá i jeho intenzita, si vybralo svou daň, tentokrát enormně ve Středočeském kraji a Praze. Zhruba půlhodinové extrémně silné krupobití v hlavním městě způsobilo škody na majetku za více než 800 milionů korun. V zemědělském pojištění, respektive v pojištění plodin, se stal jednoznačným rekordmanem novodobé historie rok 2009. Ačkoli nedošlo k větší kumulované kalamitě, šňůra krupobití různé intenzity postupně v krátkém čase zasáhla téměř celé území naší republiky. Důsledky byly o to horší, že se vše odehrávalo v době dozrávání ozimé řepky a obilnin. Jen v pojištění plodin byly zemědělcům pojištěným u České pojišťovny uhrazeny škody ve výši téměř 840 milionů korun.
Přestože v posledních letech nebyly výsledky pojištění z hlediska škod vždy příznivé, nepřistoupila Česká pojišťovna k plošnému zvýšení cen pojistného, ať se jedná o rizika nebo jednotlivé komodity. Pro celý systém zemědělského pojištění je však důležité, aby byla zachována rovnováha mezi cenou pojištění a mírou rizikovosti a nedošlo tak k jeho destabilizaci.
7. Situaci a dění v zemědělském sektoru podrobně sledujeme. Naší snahou je vytvářet produkty tak, aby vyhovovaly aktuálním podmínkám českého zemědělství a pojistným potřebám klientů.
Během posledních let jsme našim klientům přinesli řadu nových možností a inovací jak v pojištění plodin a zvířat, tak i lesů. V souvislosti se změnami požadavků trhu lze sjednat pojištění výběrové jakosti pro ovoce a zeleninu určenou zejména do obchodních řetězců, ale také naopak pojištění těchto komodit pěstovaných pro průmyslové zpracování. Stále pracujeme i na možnostech nových pojištění, například na rozšíření stávajícího pojištění jablek o riziko jarního mrazu.
V návaznosti na vyhlášení Národního programu tlumení salmonel je v naší nabídce připojištění rizika záchytu salmonel v prostředí u drůbeže, konkrétně pro slepice a kuřice užitkových i reprodukčních chovů. Dále nabízíme připojištění skotu pro případ odcizení z venkovních výběhů a komplexní pojištění koní, včetně pojištění nákladů na léčení a ztráty schopnosti závodit.
Počátkem roku 2010 jsme uvedli na trh nové pojištění lesů, které umožňuje sestavit pojištění od základního pojištění hodnoty dřeva až po pojištění spojené s vícenáklady na těžbu a soustřeďování dřeva nebo s náklady na znovuzalesnění v případě kalamit. Do ranku naší nabídky pojištění patří také pojištění lesního sadebního materiálu zahrnující všechna živelní rizika, včetně rizika mrazu.
8. Zemědělské pojištění je ve velké míře odrazem situace v zemědělské prvovýrobě. Struktura pojištěných ploch odpovídá struktuře osevních ploch, zastoupení pojištěných hospodářských zvířat zase plně koresponduje se stavy chovaných zvířat. V praxi to znamená, že ve skladbě pojištěných porostů na ploše jednoho milionu hektarů jsou nejvíce zastoupeny plochy obilnin (551 000 ha), olejnin (222 000 ha), dále pícnin a okopanin. V posledních letech jsme zaznamenali nárůst pojištěných ploch nejen u olejnin, ale i u luskovin nebo aromatických a kořeninových rostlin.
Dlouhodobě má předpis pojistného v pojištění plodin přes svůj kolísavý charakter vzrůstající trend. V současné době dosahuje výše asi 600 milionů korun. Do výše předpisu se však výrazně promítá vývoj cen zemědělských komodit, což se například projevilo jeho snížením v roce 2009.
Na škodách bylo v pojištění plodin v roce 2010 vyplaceno přes 470 milionů korun, což ve vztahu k předepsanému pojistnému představuje škodní průběh 82 procent. V již zmiňovaném roce 2009 se rozsahem krupobitních škod vyšplhal na 162 procent. Největší část vyplaceného pojistného plnění tvoří plnění za škody vzniklé na olejninách a obilninách.
Alarmující je pokračující pokles počtu pojištěných zvířat spojený zejména se snižováním stavů hospodářských zvířat chovaných v ČR. Za poslední tři roky klesl předpis pojistného u prasat o 30 %, u skotu o 11 % a u drůbeže o 9 % na současných 200 milionů korun.
ČSOB Pojišťovna, a. s.
odpovídá: Ing. Marek Cach,
ředitel odboru underwritingu, riskmanagementu a specifických druhů pojištění
1. V situaci, kdy začínáme toto pojištění nabízet, zatím na tuto otázku nemůžeme zcela přesně odpovědět. Ovšem na základě prvních zkušeností můžeme konstatovat, že v řadě případů si klienti pojišťují jen část výměry půdy i hospodářských zvířat, což může být odrazem složité ekonomické situace jednotlivých zemědělských podniků. Na druhou stranu máme dlouholeté zkušenosti s pojišťováním majetku i odpovědnosti tohoto segmentu klientů a vidíme tak, že k ochraně svých pojistných potřeb zemědělci obvykle přistupují velmi odpovědně a na pojištění vynakládají značné objemy finančních prostředků. Naším záměrem je poskytovat zemědělcům kvalitní komplexní pojištění všech rizik spojených s jejich podnikáním.
2. Opět, vzhledem ke krátkému působení na trhu zemědělského pojištění, je naše zkušenost zatím dosti nepřesná. Nicméně evidujeme zájem dosud nepojištěných klientů o naše produkty a někteří z nich se již stali našimi klienty, o pojištění dalších jednáme. Pokud pomineme nezpochybnitelný přínos pro pojištěné zemědělce, jedná se také o nástroj, který pojišťovnám pomáhá velmi efektivně řešit případné problémy s výběrem pojistného, eliminuje na minimum dlužné pojistné po splatnosti.
3. Zatím nemůžeme zhodnotit, z dostupných statistik ovšem vyplývá, že pojišťovny aktivní v pojišťování těchto rizik zaznamenaly dobrý rok.
4. Naše dosavadní zkušenost ukazuje, že potřeby zemědělců zůstávají v tomto ohledu nezměněny. Základním stavebním kamenem pojištění plodin je krupobití a u hospodářských zvířat se jedná o nákazové pojištění. Ani my v horizontu roku 2011 nepředpokládáme výraznou změnu struktury pojišťovaných rizik.
5. Uvedený trend spojujeme spíše než s určitým segmentem klientů se státní podporou zelené energie. Bioplynové stanice však samozřejmě přímo souvisí se zemědělskou výrobou. Jde o nové příležitosti pro pojišťovny a také my chceme reagovat na tento vývoj. Pro tuto skupinu klientů máme připraveny podmínky pojištění, které by měly dostatečně uspokojit jejich potřeby.
6. Zatím nemůžeme zhodnotit vývoj cen pojištění ve vztahu k výkyvům počasí a nárůstem škod způsobených v jejich důsledku. Předpokládáme však, že výše pojistného bude určována spíše jako důsledek konkurenčního prostředí a pokud se neobjeví událost, která bude mít charakter katastrofy, ceny pojištění v roce 2011 budou spíše stagnovat.
7. Obecně náš vstup na trh se zemědělským pojištěním je možné vnímat jako reakci na vývoj v tomto segmentu. Domníváme se, že se jedná o velmi perspektivní oblast, která je navíc podporována státem a skýtá pro pojišťovny zajímavé příležitosti.
8. Zatím nemůžeme zhodnotit. V uvedených letech jsme prakticky žádná zemědělská rizika nepojišťovali.
Generali Pojišťovna, a. s.
odpovídá:
Ing. Antonín Brejcha,
vedoucí skupiny zemědělského pojištění
1. Ztížená ekonomická situace zemědělských podniků byla způsobena především ekonomickou recesí s ohledem na ceny hlavních komodit. V živočišné výrobě je situace přímo katastrofální – výkup vepřového masa je na historicky nejnižší úrovni 23 Kč/kg. Také výkup mléka dlouhodobě stagnuje a je pod výrobními náklady. Co se pojištění hospodářských zvířat týká, klesají počty chovaných zvířat, což má vliv i na mírně klesající předepsané pojistné.
U plodin je pak situace jako na houpačce. Na jaře roku 2010 se ceny rostlinných komodit pohybovaly na nízké úrovni, například ozimá řepka na 7000–8000 Kč/t, nyní se pohybuje kolem 10 000 až 12 000Kč/t. Cena krmné pšenice byla v loňském roce 2300 až 2500 Kč/t, dnes se obchoduje v rozmezí 4500–5000 Kč/t.
Jedna z položek nákladu je i pojištění. Rizika spojená se zemědělskou prvovýrobou jsou natolik vysoká, že nepředpokládáme výrazné omezení pojistných rizik ze strany zemědělců, spíše dojde k úsporám v jiných odvětvích. U pojištění plodin, zvířat a majetku jsme zatím propad nezaznamenali.
2. Jaký je vývoj příjmů z pojistného u plodin a zvířat v pojišťovně Generali v závislosti na státní podpoře zemědělského pojištění, to může každý posoudit z dále uvedených čísel. Předepsané pojistné u pojišťovny Generali v roce 2007 bylo 139 milionů korun a státní podpora na uhrazené pojistné činila 20 procent. V roce 2008 předepsané pojistné stouplo na 183 milionů korun a podpora na 25 procent. V roce 2009 – přestože stoupla podpora na 50 procent, předepsané pojistné kleslo na 172 milionů korun. V roce 2010 se ale při podpoře 50 procent předepsané pojistné dostalo už na úroveň roku 2008, tedy na 183 milionů korun.
3. Obecně lze říci, že v loňském roce byly škody rozloženy stejnoměrně po celé republice. Extrémně byly zasaženy oblasti jižní Moravy a v okolí Přerova květnovou povodní. Voda tam způsobila značné škody na plodinách i na zvířatech, na slepicích i dalších. Kromě katastrofických nebezpečí způsobilo nejčetnější škody krupobití a vichřice s přívalovými dešti. I přes tyto extrémní situace bylo v pojišťovně Generali nahlášeno v roce 2010 o třetinu méně škod než v roce předcházejícím. Také škodní průběh byl velice uspokojivý.
4. V popředí zájmu zemědělců je z ekonomického hlediska snížení ztrát a jejich minimalizace, zvláště pak v chovech hospodářských zvířat. Zabezpečení v případě škod pomocí pojištění je velice důležité a ekonomicky výhodné. Vztahuje se nejen na nákazy, ale i na infekční onemocnění a další rizika.
Zemědělci dále reagují na stále větší výkyvy počasí, které jsou spojeny s většími škodami na plodinách, a to pojišťováním vybraných (nejvíce rizikových) plodin, například olejnin, chmele a ovoce.
5. Tam, kde si zemědělské podniky postavily bioplynové stanice a využívají odpadní teplo, například pro temperování hal na uskladnění brambor nebo ovoce či na ohřev vody v dojírnách, nedochází k zásadním strukturálním změnám v pojištění. Spíše naopak, rizika spojená s provozem těchto stanic si rádi pojistí.
Zásobování vstupními surovinami závisí na tom, jestli zemědělské podniky chtějí být soběstačné – tedy mají dostatek hektarů na osetí kukuřicí nebo podobných plodin vhodných ke zplynování v bioplynových stanicích, popřípadě využívají odpadu ze stájí, ať už odpadu od slepic, brojlerů nebo chlévskou mrvu nebo prasečí hnůj.
6. U rizika záplav a povodní jsme v důsledku škod loňského roku upravili sazby tak, že pojistné se nově počítá z limitu pojištění a nikoli z pojistné částky. Limity plnění jsou jeden milion korun na plodinu, maximálně však pět milionů korun na pojistnou smlouvu. K plošné úpravě sazeb u plodin došlo již vloni na základě katastrofálních zemědělských škod roku 2009. Pro letošek se s další úpravou nepočítá.
7. Během roku 2010 jsme zavedli nově pojištění farmové zvěře. Podnětem byla rostoucí poptávka pro pojištění těchto zvířat. Nově nabízíme také pojištění bažantnic.
Další inovací letošního roku je pojištění zemědělských farem. Jedná o sloučení třech stávajících produktů – pojištění zemědělských staveb, strojů a zásob. Celou farmu je díky tomu možné pojistit prostřednictvím jedné smlouvy.
8. Když vyjmenuji čísla předepsaného pojistného, vyplaceného plnění a škodní kvótu v uvedeném pořadí za sebou, pak u pojištění plodin v roce 2008 byla 135 mil. Kč, 151 mil. Kč a 111 %, dále v roce 2009 činila 131 mil. Kč, 202 mil. Kč, 154 % a v roce 2010, kdy nastal pro pojišťovnu příznivější obrat, dosahovala 143 mil. Kč, 82 mil. Kč a 58 %.
U pojištění hospodářských zvířat činilo předepsané pojistné 44 mil. Kč, vyplacená plnění 19 mil. Kč a škodní kvóta 45 %. V roce 2009 tato čísla byla 39 mil. Kč, 21 mil. Kč a 54 %. V roce 2010 kleslo předepsané pojistné na 38 mil. Kč, vyplacená plnění na 20 mil. Kč a škodní kvóta vyšla na 52 %.
Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s.
odpovídá: Zdeněk Brož,
odborný pracovník obchodu a marketingu
1. Každý dobrý hospodář i ve ztížené ekonomické situaci si musí uvědomit, že pojištění majetku, zvířat a plodin chrání především jeho existenci. Zvláště v posledních letech, kdy dochází k extrémním výkyvům počasí, a tím velké rizikovosti, je pojištění nedílnou součástí, která by neměla být opomíjena. Domnívám se, že zemědělci jsou si toho vědomi a ke snížení nebo zrušení pojistného nedojde.
2. Navýšení státní podpory na 50 % se projevilo zvýšením celkové propojištěnosti v rostlinné výrobě, zvláště u drobných zemědělců, kteří pojišťovali jen nejrizikovější plodiny, například olejniny z důvodu nedostatku finančních prostředků. Po navýšení podpory si mohli dovolit pojistit i jiné komodity, třeba obilniny a další. U pojištění hospodářských zvířat jsme nárůst nezaznamenali.
3. Ani v loňském roce se struktura škod nelišila od minulých let. Na prvním místě byly škody na olejninách, po nich na obilninách. Škody způsobilo krupobití, vichřice a záplavy. U hospodářských zvířat převládaly škody u drůbeže, přehřátí organismu a udušení. U majetku napáchaly škody vichřice, které postihují zemědělské objekty,výrobní haly, sklady sena a objekty pro skot.
4. Nelze říci, že by docházelo k výrazným změnám proti minulým letům. Tradičně v popředí zájmu je pojištění plodin, kde převládá pojištění olejnin, chmele a při navýšení státní dotace na 50 % už dochází k nárůstu pojištění i jiných, méně rizikových komodit. U pojištění hospodářských zvířat jde o pojištění nákaz, infekčních nemocí a dalších rizik.
5. Na pojištění nezemědělských činností u zemědělských podniků, například výstavby solárních elektráren a bioplynových stanic, jsme operativně reagovali a rozšířili produkty, abychom pokryli požadavky zákazníků. Největší zájem byl o pojištění již zmiňovaných solárních elektráren. U pojištění dalších nezemědělských činností, jako jsou hlavně u větších podniků přidružené výroby, a dopravu řešíme jako pojištění průmyslu.
6. Nejhůře dopadly pojišťovny v roce 2009, kdy například u naší pojišťovny byl škodní průběh na plodinách 224,7 %. Pokud by se taková situace opakovala i v roce 2010, byla by pojišťovna nucena navýšit pojistné. Jelikož v minulém roce 2010 byl škodní průběh 41,6 %, pojišťovna sazby nenavyšovala.
7. Naše pojišťovna má ve své nabídce široký rozsah produktů, které nabízí. U pojištění plodin (krupobití, jarní mráz, vyzimování, vichřice, záplava, povodeň), rovněž tak u pojištění hospodářských zvířat pokrýváme komplexní poptávku na zemědělském trhu pojištění. Rozšířili jsme nabídku o pojištění solárních elektráren.
8. V roce 2008 činilo předepsané pojistné u plodin 26 901 845 Kč, celková pojištěná výměra byla 33 776 ha a škodní průběh dosáhl 63,1 %. Ukazatele jmenované ve stejném pořadí jako výše v roce 2009 byly 20 105 531 Kč, 31 788 ha a 224,7 %. V roce 2010 nastal obrat k lepšímu a čísla byla 24 209 312 Kč, 35 359 ha a 41,6 %.
V pojištění hospodářských zvířat činilo v roce 2008 předepsané pojistné 3 829 078 Kč, škodní průběh 69 %. V roce 2009 se předepsalo 4 574 308 Kč a škodní průběh byl 41 %. V roce 2010 kleslo předepsané pojistné na 3 081 809 Kč a škodní průběh vyšel na 33 %.
Eva Seifertová
