Ceny potravin nebezpečně rostou

Podle Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) se světové ceny potravin se v lednu vyšplhaly na maxima za nejméně 21 let, překonaly dosavadní rekordy z roku 2008 a stále rostou. Současný trend již vzbuzuje obavy politiků i představitelů finančního světa. Za to, aby se Evropská unie už na nadcházejícím summitu v březnu zabývala potravinovou a energetickou bezpečností se minulý týden postavili premiéři zemí Vysegrádské čtyřky a obavy ze současného vývoje vyjádřil i prezident Světové banky (SB) Robert Zoellick

Cenový index FAO postupně rostl od roku 2003 do roku 2008, kdy po rekordech následoval prudký cenový propad. Novou vlnu nepřerušeného růstu zahájil index loni v červnu a letos v lednu stoupl o 3,5 procenta a dostal se nejvýše od svého založení v roce 1990. V lednu index táhly vzhůru zejména rostoucí ceny obilí a cukru. Index cen cukru vzrostl na rekordních 420,2 bodu z prosincových 398,4 bodu a index obilovin vystoupil nejvýše od července 2008. Index cen olejnin vzrostl o téměř 15 bodů na 277,7 bodu a přiblížil se rekordu z června 2008.

Hrozí nepokoje?

Podle FAO lednový růst cen připomíná situaci světové potravinové krize roku 2008, kdy prudké zdražení základních potravin vyvolalo nepokoje a hladové bouře v řadě chudých zemí odkázaných na dovozy. Nyní je situace obdobná, protože k vlnám politicky motivované nespokojenosti a protestů v Tunisku, Egyptě nebo Jordánsko zčásti přispívají i drahé potraviny. Tyto nepokoje navíc dále posilují růst tržních cen, protože obchodníci spekulují na to, že vlády těchto zemí budou chtít k uklidnění situace zvýšit dovozy obilnin. Stejně jako před třemi lety i nyní ke zdražování potravin přispívá kombinace drahé ropy a paliv a nepříznivého počasí s výpadky sklizně v Rusku, na Ukrajině, v Austrálii a Argentině. Opakuje se rovněž situace, kdy potraviny a půdu stále více zabírá rostoucí používání biopaliv, a rovněž se rozmáhají spekulace na termínových trzích, podporované levnými penězi a slabým dolarem. FAO se obává, že ceny budou dále růst. „Nové údaje ukazují jasně, že tlak na růst cen potravin neustupuje. Vysoké ceny pravděpodobně v nadcházejících měsících přetrvají,“ uvedl ke zprávě FAO ekonom organizace Abdolreza Aabbassian.
Prezident Světové banky Robert Zoellick minulý týden uvedl, že nynější růst cen potravin je vážným důvodem k obavám a může přispět ke zvýšení sociálního napětí na Blízkém východě i v jiných částech světa. Ceny potravin se podle něj dostaly nebezpečně vysoko a také on očekává, že se budou zvyšovat i nadále. K růstu cen podle něj přispívají vývozní restrikce a špatné počasí v některých zemích.
Světová banka ve své nové zprávě uvedla, že ceny potravin ve světě loni vzrostly o 29 procent a jsou přitom jen asi tři procenta pod rekordem, na němž se ocitly v roce 2008. Zdražování potravin přitom nejvíce postihuje právě ty nejchudší, protože ti vydávají za potraviny zdaleka největší část příjmů. Banka odhaduje, že kvůli drahé kukuřici, pšenici a oleji se jen loni ocitlo v extrémní chudobě na 44 milionů lidí.

Problém i pro Evropu

Situací na potravinovém trhu se bude zřejmě zabývat také Eropská unie. Premiéři České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska totiž chtějí, aby unie už na nadcházejícím summitu v březnu jednala o potravinové a energetické bezpečností. S touto iniciativou uspěli u německé kancléřky Angely Merkelové, která se minulý týden zúčastnila setkání předsedů vlád čtyř států visegrádské čtyřky v Bratislavě u příležitosti 20. výročí vzniku tohoto seskupení. „Jsme hluboce znepokojeni prudkým celosvětovým růstem cen potravin, surovin a energií. Jsme rovněž přesvědčeni, že efektivní a udržitelné řešení otázek spojených se závažnými problémy v potravinové a energetické bezpečnosti a následků celosvětového růstu cen potravin a energií můžeme najít na úrovni EU,“ píše se v komuniké premiérů.
Neúroda a zdražení surovin na světových trzích se v řadě zemí podepsaly na vyšších cenách potravin nebo pohonných hmot. Vývoj cen potravin ovlivňuje i českou inflaci, která však v lednu zpomalila tempo meziročního růstu na 1,7 procenta z prosincových 2,3 procenta.
„Podporujeme žádost, aby se otázky cenového vývoje a inflace, jež jsou důležitými otázkami pro naše občany, dostaly na program jednání. Evropská unie musí mít v tomto společnou pozici, Německo to bude podporovat,“ doplnila Merkelová.
Co se týče růstu cen potravin v českých obchodech v důsledku zvýšení světových cen komodit, odhadl jej počátkem února ministr zemědělství Ivan Fuksa v řádu jednotek procent. Podle něj bude zdražení činit dvě, tři či čtyři procenta. S tím souhlasí i stínový ministr zemědělství Michal Hašek, který však upozornil na to, že pokud dojde k uvažovanému zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty na 19 či dvacet procent, polovina toho růstu se projeví také v dalším zdražení potravin. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby by takové zvýšení sazby DPH u potravin by bylo pro zemědělce vražedné. Obchodníci by totiž podle něj tlačili na snížení farmářských cen.