Cíle veterinárního dozoru a výsledky

Úkolem a cílem státního veterinárního dozoru je dohlížet na výrobce, aby vyráběli zdravotně nezávadné potraviny a kontrolovat obchodované veterinární zboží, aby se na stůl nemohly dostat zdravotně závadné potraviny živočišného původu. Na to, aby byla zajištěna bezpečnost potravin živočišného původu, vynakládá Státní veterinární správa ČR jen v oblasti veterinární hygieny na laboratorní vyšetřování zhruba 40 milionů za rok. O tom, jak se dodržuje veterinární legislativa, svědčí mimo jiné výsledky monitoringu cizorodých látek, sdělil mluvčí veterinárního dozoru Josef Duben.

To se týká i současného monitoringu potenciálně rizikových potravin z Německa, kde propukla dioxinová aféra. Do dnešního dne Státní veterinární správa odebrala 45 vzorků vepřového masa, drůbežího masa a vajec a v žádném případě jsme neshledali překročení povolených limitů. „Přesvědčili jsme se tak o tvrzení z německé strany, že do ČR nepřišly žádné závadné potraviny živočišného původu. Nicméně do konce března ještě počítáme s odebráním deseti vzorků a pokud budou i ty v pořádku, vrátíme se opět k rutinnímu vyšetřování na dioxiny, to znamená, že přibude dalších zhruba padesát vzorků, letos jich tedy bude přes sto. Počítáme s ještě širším záběrem na veškeré komodity, vepřové maso, hovězí maso, drůbeží maso, ryby a vejce. Předpokládáme, že náklady na mimořádné vyšetřování na dioxiny od počátku roku vyjde na milion a čtvrt korun,“ prohlásil Duben.
Druhým významným cílem státního veterinárního dozoru je prospět našim chovatelům a producentům, zdůraznil mluvčí. „Například díky úsilí našeho veterinárního dozoru naši chovatelé při obchodování nemusí podrobovat zvířata zdravotním zkouškám před vývozem, protože naše republika byla uznána za prostou celé řady nákaz zvířat,“ upřesnil.
Vzhledem k velice dobré nákazové situaci byla Česká republika uznána Evropskou komisí jako země úředně prostá brucelózy skotu, brucelózy ovcí a koz, tuberkulózy skotu, enzootické leukózy skotu a Aujeszkyho choroby prasat. Navíc díky úspěšnému ozdravovacímu programu na IBR (infekční bovinní rhinotracheitida) získala rovněž dodatečné garance i na tuto nákazu. Z pohledu světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) je uznána jako země prostá vztekliny a aviární influenzy. Dále byla na výročním zasedání této organizace v květnu 2010 ČR uznána jako země prostá slintavky a kulhavky, moru skotu a jako země s kontrolovaným rizikem BSE. Díky vakcinaci proti katarální horečce ovcí nebyla v ČR loni zaznamenána li nová ohniska této nákazy a chovatelé mohou obchodovat bez nákladů na vyšetření na toto onemocnění, připomněl Duben.
O tom, že je Česko uznáváno jako země s velice dobrou nákazovou situací, kterou dokáže úspěšně obhájit, svědčí i počty vyvezených zvířat, poukázal Duben. V roce 2010 bylo v rámci intrakomunitárního trhu EU podle něj vyvezeno z ČR celkem 170 283 kusů skotu, 282 239 prasat a 91 749 042 kusů drůbeže. Do třetích zemí mimo EU pak bylo z ČR vyvezeno 35 974 kusů skotu, 11 823 prasat a 14 585 259 kusů drůbeže. Podle Milana Maleny, ústředního ředitele SVS ČR, je ze třetích zemí významný zejména velký ruský trh, kde byly pro chovatele i producenty vytvořeny dobré podmínky pro vývoz, tomu předcházela řada dvoustranných jednání.