Čekají se potíže s odbytem chmele

Uplynulý pěstitelský rok bude zaznamenán jako výjimečný v celé dlouhé historii. Celkem se sklidilo 7771,7 tuny chmele, což bylo meziročně o 1156 tun více. Loňská sklizeň odpovídá výnosu 1,49 tuny z hektaru, který je tak nejvyšší evidovaný za posledních 90 let. Uvedl to předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumil Pázler na Chmelařském kongresu, který se konal minulý týden v Nymburku.

Podle něj se však očekává složitá situace v odbytu. Proto jednou z variant, jak situaci chmelařů řešit, by mohlo být přechodné snížení pěstební plochy chmele o 20 procent. Podle Pázlera deset procent starých a méně výnosných porostů by se mělo zrušit a plochy připravit na novou výsadbu v následném roce. Dalších deset procent chmelnic pak nechat jeden rok bez produkce. Očekává se, že procento snížení ploch bude u každého diferencováno, míní předseda svazu.
I když se podle něj vloni produkce chmele proti předcházejícímu roku celosvětově snížila o více než devět procent, přesto se započítáním zásob z minulých let a s přístupem pivovarů není mnoho šancí na úspěšný obchod s chmelem. Ve světě je totiž stále poměrně velké množství volného či neprodaného chmele. Tento stav umocňuje pokles výstavu pivovarů, zejména v tradičních pivovarských zemích v uplynulých dvou letech. Dalším aspektem je snižování dávek chmelení na hektolitr piva a využívání lacinějších náhražek.
Pázler připomněl, že celková sklizňová plocha v ČR byla 5210 hektarů, pokles proti minulému roku představoval 97 hektarů. Na pěstování chmele se v ČR podílelo celkem přes 130 pěstitelů. „Loňské dva ročníky s průměrnými výnosy 1,27 a 1,25 tuny z hektaru patřily k nejlepším, ale rok 2010 je zatím absolutní špička,“ prohlásil. Podle svazu byl však vykázán meziročně horší obsah alfa hořkých látek. Žatecký poloraný červeňák jich měl v průměru 3,2 procenta, Sládek 7,2 procenta, Premiant 9,3 procenta a Agnus 11 procent.
„Výnos Žateckého poloraného červeňáku na Žatecku je v průměru 1,43 tuny hektar. Pokud by bylo dostatek vody v oblastech, tak by bylo možné více využívat růstový potenciál rostlin,“ doplnil s tím, že se naskýtají otázky, jestli vůbec pěstitelé, stát a pivovarský průmysl chtějí produktivní výrobu. „Pokud odpovědi neznáme, řešíme to kompromisy,“ konstatoval.V minulých letech se však ve srovnání s okolními zeměmi český chmel vždy prodal. Z letošní sklizně je pod smlouvami pět tisíc tun chmele, na zásobách je pak 1200 až 1500 tun chmele.
Situace ve světě je podle Pázlera velmi rozmanitá a nepředvídatelná. Již třetím rokem trvá nadprodukce chmele. Po jeho nedostatku v roce 2007 došlo totiž k celkovému navýšení plochy i pěstitelské ceny. Vloni se ve většině pěstitelských zemí produkce chmele pohybovala v průměru, na východ od České republiky spíše v podprůměru. Naopak západním směrem byla produkce stejně úspěšná, někdy i lepší než u nás. Například v Německu, které se podílí na produkci chmele asi 65 procenty, se na rozdíl od jiných zemí vůbec nesnížily pěstitelské plochy, které dosahují 17800 hektarů. „Do budoucna se sice avizuje pokles ploch zhruba o tisíc hektarů, ale jestli k němu dojde, je stále velkou neznámou, protože Spolková republika Německo si vždy najde systém, jak své pěstitele podržet,“ sdělil Pázler. Podle něj se produkce tohoto státu zvýšila meziročně o 2900 tun. „Právě s Německem si hlavně konkurujeme na trhu,“ podotkl.
V USA po původním navýšení ploch došlo k jejich snížení o 21 procent, celkem o 3431 hektarů. Produkce v Americe klesla zhruba o 31,4 procenta a hovoří se o dalším snižování výměry této plodiny. V Polsku představovala její plocha 1300 hektarů a celková produkce 2600 tun. Ještě se však neprodala produkce z roku 2009. Slovinsko, které má v současnosti celkovou produkční plochu 1291 hektarů, vykázalo meziroční pokles o 15 procent, celková produkce je 2304 tun. Je to o 7,8 procent méně než 2009. Pod smlouvami mají 60 procent produkce a je třeba si uvědomit, že minimálně deset procent zůstalo ještě neprodáno ze sklizně roku 2009, informoval Pázler o situaci v některých zemích.